Praha - Rok 2016 bude přesně o den delší než tři předchozí, jen se podívejte do kalendáře. A sportovní fanoušci velmi dobře vědí, jak si takzvaný přestupný rok, kdy únor čítá 29 dní, snadno zapamatovat.
Vědí, že jde o rok, který nabídne letní olympijské hry, letos v srpnu v čarokrásných kulisách brazilského Ria de Janeira. A také tradiční svátek evropských fotbalových fanatiků, turnaj Euro začne jen o pár týdnů dřív, tentokrát ve Francii, zato opět s českou účastí.
Potvrdí Zuzana Hejnová svou suverenitu na trati 400 metrů překážek? Získá oštěpařka Barbora Špotáková třetí olympijské zlato v řadě? Odhadovat přesně, jak medailově úspěšná bude česká výprava, jež se vypraví do Ria, je tak trochu hádání z kávové sedliny.
Nicméně objektivní aspekty nasvědčují tomu, že cenných kovů by snad nemělo být méně nežli pět, nejvýše pak deset. Bohatší medailová žeň by byla překvapením, jež by si Česká republika, která na rozvoj sportu včetně státní reprezentace věnuje v porovnání s okolním světem vskutku minimální prostředky, snad ani nezasloužila.
Nicméně i sport se někdy vymkne logice a začne kouzlit zázraky. Na to budou spoléhat i svěřenci trenéra Pavla Vrby na fotbalovém Euru. Objektivně vzato, už jen postup ze základní skupiny mezi 16 nejlepších týmů by byl při stávajícím složení týmu, až na výjimky postrádajícím hvězdy evropského formátu, velkým úspěchem.
Hokejisty čekají v roce 2016 hned dvě velké akce: Květnové mistrovství světa v Rusku a ve druhé polovině září pak obnovený Světový pohár za účasti všech hvězd NHL, které uvítá kanadské Toronto. Bude jistě zajímavé sledovat, jak definitivní bylo zatím poslední sbohem, jež dal národnímu týmu po MS 2015 v Praze nestárnoucí fenomén Jaromír Jágr.
Před Riem přišel velký dopingový úklid
Obří socha Ježíše Krista zhlížela z hory Corcovado na finálový duel fotbalového MS na Maracaná v létě 2014. A už za pár měsíců čeká Rio de Janeiro další vrcholná přehlídka světového sportu, olympijské hry se tu uskuteční ve dnech 5. až 21. srpna.
Výsledkové listiny soutěží dost možná ovlivní stále neuzavřená aféra spojená s postupným rozkrýváním nepoctivého a pokryteckého pojetí boje proti dopingu, ke kterému v uplynulých letech docházelo ve velké míře zejména v Rusku, ale zdaleka nejen tam.
Ruští atleti jsou dokonce vyloučeni ze své světové federace IAAF, a to je stav, který by jim jejich účast v Riu znemožňoval. Jejich možný návrat je podmíněn opravdu zásadními a prokazatelnými změnami v systému antidopingového boje, které by Rusko muselo nastolit. A není v tom samo, protidopingovou agenturu najednou narychlo zakládá kupříkladu i Keňa, zákaz svého startu v Riu řeší vzpěrači z Bulharska. O dopingu více zde nebo zde.
Je pravděpodobné, že v příštích dnech či týdnech ještě kontrolní komise Mezinárodní antidopingové agentury WADA zveřejní i další zásadní odhalení o dosud utajovaných pochybeních minulosti.
Bude zajímavé sledovat, zda nové poměry některé země při budování jejich medailových sbírek v Riu přibrzdí. Rusové si z OH 2012 v Londýně vezli 81 cenných kovů, Keňa 11.
Medaile nejsou zadarmo, ale miliony chybějí
Česká výprava před třemi lety ve městě na Temži zaujala nejen netradičními holínkami při nástupu, ale i ziskem 10 medailí (více zde).
O zlata se tehdy podělili veslařka Miroslava Knapková, oštěpařka Barbora Špotáková, moderní pětibojař David Svoboda a také Jaroslav Kulhavý v závodě horských kol. Stříbra vylovili z divoké vody Vavřinec Hradilek a z veslařského kanálu Ondřej Synek, v tenisové čtyřhře prohrál až ve finále pár Andrea Hlaváčková - Lucie Hradecká. A zbývající tři bronzy přibyly zásluhou střelkyně Adély Sýkorové, atletky Zuzany Hejnové a posádky mužského čtyřkajaku Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál, Jan Štěrba.
Mnozí z jmenovaných pojedou i do Ria s tím, že chtějí svůj medailový úspěch obhájit. Londýnská výprava byla jednou z nejúspěšnějších po rozdělení federace: 1996 Atlanta 11 medailí, 2000 Sydney 8, 2004 Atény 9, 2008 Peking 6, 2012 Londýn 10. Československo po druhé světové válce vozilo z her medailové sady čítající od 6 do 14 kousků.
A právě z těchto bilancí vychází odhad Aktuálně.cz pro OH 2016 v Riu. Ani při mimořádné smůle by snad česká sbírka neměla obsahovat méně než 5 medailí, horní hranice v posledních letech kolísala někde kolem 10 cenných kovů.
A pokud budeme souhlasit s logikou úvahy, že počet medailí souvisí s prostředky vynaloženými na přípravu reprezentantů, je důvod očekávat, že medailová žeň z Ria nijak dramaticky nevybočí z dosud obvyklých intencí.
Od Londýna se nijak zásadně nezměnila zásadní čísla: ve státním rozpočtu se na sport najde ročně 3 až 3,5 miliardy korun, z velké části jde o prostředky na sportování mládeže. Ještě před deseti lety se za socialistických vlád našel pro sport ve státním rozpočtu dvojnásobek prostředků, ale kabinety Mirka Topolánka posléze zavedly škrty. A od té doby dochází jen ke kosmetickým úpravám.
Na přípravu reprezentací bylo v minulém roce ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyčleněno necelých 300 milionů korun. Mezi 200 - 300 miliony ročně směřoval stát k reprezentacím v průběhu celého olympijského cyklu, za čtyři roky se tedy v Česku na přípravu olympijské reprezentace v součtu rozhodně nenašlo více než 1,2 miliardy korun, spíše méně. Kupříkladu Velká Británie pracuje s osminásobkem, olympioniky dotuje z výtěžků Národní loterie. Na "domácích" olympijských hrách v Londýně jí to vyneslo 65 cenných kovů.
Hlavní hvězdou Hejnová. Medaile plavou i ve vodě
Ale zpět k českým ambicím pro Rio. Největší naděje se patrně budou vkládat do atletky Zuzany Hejnové, dvojnásobné mistryně světa na trati 400 metrů překážek.
Oštěpařka Barbora Špotáková se po mateřství dokázala vrátit úspěšnou sezonou v Diamantové lize, na MS v Pekingu však selhala. O to větší motivaci bude mít ve své snaze získat v Riu třetí olympijské zlato v řadě. To už před ní dokázal Jan Železný, který do Ria připravuje Vítězslava Veselého, oštěpařského mistra světa z roku 2013.
Tajným trumfem atletické výpravy může být mladá závodnice v chůzi Anežka Drahotová, velmi úspěšná v juniorských kategoriích.
Více než jednu medaili dodala zatím Česku na OH vedle atletiky i tato odvětví: kanoistika rychlostní i na divoké vodě, sportovní střelba, veslování, tenis a moderní pětiboj. I v Riu bude na místě hledat další české medailové aspirace právě v těchto sportech.
Mnohé by se mohlo točit kolem vody. Do absolutní světové špičky sbírající světové medaile patří kajakář Josef Dostál a kanoista Martin Fuksa, uspět znovu může i čtyřkajak.
Pro medaile si Češi tradičně jezdí i na divokou vodu. Loni se mistry světa ve vodním slalomu stali Jiří Prskavec a Kateřina Kudějová, patřit by tedy měli také mezi favority v Riu. Medailovou radost z Londýna by si jistě rád zopakoval Vavřinec Hradilek.
A zapomenout nelze na veslaře: Ondřej Synek a Miroslava Knapková si pro medaile na skifu jezdí pravidelně, mezi favority budou patřit i v Riu.
Mezi střelci si nejstabilnější formu drží David Kostelecký. Olympijský vítěz z Pekingu vyhrál loni dva podniky Světového poháru v trapu.
Češi budou v Riu velmi pozorně sledovat i tenisové kurty. Startovat by měl Tomáš Berdych i Petra Kvitová, Lucie Šafářová či Karolína Plíšková, v mužské čtyřhře či mixu by se mohly zúročit obrovské zkušenosti a bojovné srdce Radka Štěpánka.
Na tytéž aspekty bude spoléhat David Svoboda, zlatý moderní pětibojař z Londýna. Dva roky marodil, v roce 2015 si účast v Riu zajistil 4. místem na ME.
Další olympijský vítěz Jaroslav Kulhavý prokázal, že pořád dokáže vítězit, když v uplynulém roce vyhrál na horských kolech závody Světového poháru v Novém Městě na Moravě a v Lenzerheide.
Z dalších sportů má asi největší naděje na cenný kov judista Lukáš Krpálek.
Vrba vyzve Iniestu a spol. Postoupí?
Dlouhodobý úpadek českých kolektivních sportů v souvislosti s OH mohou ještě teoreticky napravit basketbalisté, kteří se dostali do jarní dodatečné kvalifikace.
Mladí čeští fotbalisté svou šanci prováhali, přestože se turnaj, na kterém se pomyslné letenky do Ria rozdávaly, konal před půl rokem v Praze a na Moravě.
Úspěšnější byl A-tým vedený Pavlem Vrbou, který neporušil tradici, a díky tomu pojedou čeští fotbalisté na šesté Euro v řadě. Rozhodně však s menšími ambicemi než kupříkladu v roce 2004, kdy se ve vitríně Pavla Nedvěda leskla novotou trofej určená nejlepšímu fotbalistovi Evropy a na luxusních adresách typu Juventus, Dortmund, Chelsea, Ajax pobývali nebo na ně mířili hráči prakticky celé základní jedenáctky.
Vrbův tým je srovnáván s Uhrinovým z roku 1996. I tehdy cestovalo na Euro mnoho hráčů z domácí soutěže a ve skupině smrti byli vedle Němců, Italů a Rusů považováni za jasné outsidery. Přesto došli až do finále ve Wembley.
Zda je současná generace schopná něčeho podobného, naznačí už základní skupina. V ní se Češi 14. června v Toulouse utkají s obhájci trofeje ze Španělska, 17. června v St. Étienne s Chorvatskem a 21. června v Lensu s Turky.
Turnaj se hraje s 24 účastníky, šest základních skupin je před vyřazovací částí proseje na 16, postupují vždy první dva v tabulce a čtyři nejlepší ze třetích míst. Aby se do prvního vyřazovacího kola dostali i Češi, museli by získat přinejmenším 3 body, na MS 1994 byly v podobném systému nutně zapotřebí dokonce 4 body.
Kde je získat? Španělé jsou možná na ústupu z nejslavnější éry, přesto se úroveň jejich hry pohybuje v jiné dimenzi, z 10 zápasů by jich nad Čechy vyhráli možná 7. Ale kupříkladu Slovákům se je v kvalifikaci podařilo zdolat.
Chorvati disponují silnou generací s hráči jako Luka Modrič (Real Madrid) či Ivan Rakitič (Barcelona). Pokud udrží v týmu svornost, budou i oni proti Čechům favority, byť ne tak výraznými jako Španělé.
Dvě tváře ukazovali v kvalifikaci Turci, dokonce ve stejné skupině, v níž triumfovali Češi. Ti s velkým štěstím a za pomoci chyby rozhodčího vyhráli v Istanbulu, v odvetě na Letné zase za delší konec tahali Terimovi svěřenci, kteří ve finiši kvalifikace předváděli výrazně lepší výkony než v jejím úvodu. Kdo se lépe vyspí před utkáním v Lensu, to se uvidí.
Už jen postup ze skupiny by tedy byl pro současný český tým výrazným úspěchem. Michal Bílek se na Euro 2012 dostal až mezi osm nejlepších. Pokud ho Pavel Vrba v tomto ohledu dorovná, či dokonce předčí, pak má nejspíš opravdu smlouvu s ďáblem. Podle prognózy Aktuálně.cz to však není pravděpodobné, český strop lze hledat právě na úrovni postupu ze skupiny. Víc o šancích českých fotbalistů na Euru čtěte zde.
Šampionát nebo Světový pohár?
Hokejisty čeká světový šampionát v Rusku (8. - 22. května). Tým trenéra Vladimíra Vůjtka bude startovat v moskevské skupině A mimo jiné spolu s domácí sbornou a Švédskem. V případě postupu do čtvrtfinále by tedy Češi narazili na soupeře z "béčka", kde se objeví zejména Kanada, USA, Slovensko a Finsko.
To by teoreticky mohlo být výhodné vylosování, pokud se potvrdí hypotéza, že do Ruska dorazí severoamerické týmy, zejména Kanada, se slabší soupiskou než v roce 2015 do Prahy.
Sezona má totiž dva vrcholy, tím druhým bude Světový pohár (17. 9. až 1. 10.), na kterém se v Torontu předpokládá účast všech největších hvězd NHL. A mnohým z nich by jedna reprezentační akce za rok mohla teoreticky stačit.
Tenisoví fanoušci budou kromě grandslamových turnajů jistě pozorně sledovat zejména cestu Kvitové a spol. za obhajobou ve Fed Cupu, jejich cesta začne v únoru v Rumunsku. Muže čeká 1. kolo Davis Cupu v březnu v Německu.
Rok 2015 na území České republiky až překypoval množstvím velkých sportovních akcí, na MS v cyklokrosu v Táboře navazovalo pražské HME atletů, následovalo MS v ledním hokeji a ME fotbalistů do 21 let.
Největší plánovanou akcí na českém území pro rok 2016 je MS v závodech na horských kolech, které v termínu 28.6.-3.7. uvítá Nové Město na Moravě.
