V Londýně byl k vidění český zázrak. Medaile bez peněz

Luděk Mádl Luděk Mádl
13. 8. 2012 0:00
Třetí nejlepší výpravu – britskou – platí Národní loterie. Čeští sportovci o Sazku přišli
Češi získali v Londýně čtyři zlaté a obdiv za holínky. To ale ještě svět nezkoumá, za jakých podmínek se připravují
Češi získali v Londýně čtyři zlaté a obdiv za holínky. To ale ještě svět nezkoumá, za jakých podmínek se připravují | Foto: Reuters

Londýn, Praha – Druhá největší žeň medailí od doby, co na olympiádu jezdí samostatná Česká republika, se zrodila vlastně zázrakem. Peněžní toky do sportu vysychají.

Británie, třetí nejúspěšnější země londýnských her, investovala ve čtyřletém cyklu mezi Pekingem (2008) a Londýnem (2012) v přepočtu 8,42 miliardy korun. Větší část, 60 procent, zaplatil výtěžek z britské Národní loterie, zbytek daňoví poplatníci.

Špotáková, Knapková, Kulhavý, Svoboda i třeba Češi, kteří tolik neuspěli, odjeli na olympiádu poprvé poté, co český sport přišel o Sazku a ministerstvo školství je dotovalo částkou 210 milionů korun. Srovnejte s britskými 8,42 miliardami.

Medaile za 14 355 korun

Podle výpočtů BBC stojí zlatá medaile z Londýna, nejtěžší v historii her, 450 liber, tedy 14 355 korun. Je stříbrná, zlata je na ní šest gramů.

Jaká je ale její skutečná cena? Kolik peněz musíte vydat, aby sportovec přivezl zlato z olympiády, jako se to tentokrát ve čtyřech případech podařilo Čechům?

Když úplně ponecháme stranou Český dům a finance s ním spojené, zjistíme, že náklady na cestu a působení českých olympioniků v Londýně (a okolí) přišla na 36 milionů korun. Z nich 10 milionů uhradili sponzoři a zbytek stát.

Kolik stojí příprava na zlatou

Ale co příprava na olympiádu?

„Sporty, které jsou na programu OH, dostaly letos 210 milionů korun z tzv. Programu 1 ministerstva školství, dále jsou tu příjmy od sponzorů v řádech desítek až stovek milionů. Dále přispívá i Český olympijský výbor (ČOV), a to 24 miliony z Programu 1 MŠMT a ze sponzorských příjmů, to je cca 28-31 milionů korun,“ vypočítává Jiří Kejval, místopředseda ČOV zodpovědný za ekonomiku.

Nejblíže ke Kejvalovi jako šéfovi veslařského svazu má ze zlatých olympioniků skifařka Mirka Knapková. Co stojí za jejím úspěchem, pokud přijmeme myšlenku, že kromě talentu, dřiny a štěstí jsou peníze důležitým faktorem?

V první řadě tu samozřejmě máme měsíční plat. Kdo tedy Knapkovou zaměstnává a platí? Zjednodušeně řečeno: ministerstvo vnitra, přesněji jeho resortní středisko Olymp Praha. Výši platu Knapkové neznáme, odhadujeme ji orientačně na 30-50 000 korun měsíčně.

Loď a vesla za 300 tisíc

Na závodech startuje v barvách pražské Slavie, resortně a zaměstnanecky však patří pod Olymp. Loď a vesla stojí 300 000 korun, přičemž vydrží dvě, maximálně tři sezony. Oblečení a další vybavení si většinou platí sportovec sám.

Pak tu máme soustředění a tréninkové pobyty, často v zahraničí. O náklady se dělí Olymp a veslařský svaz, v součtu jsou to řádově desítky tisíc korun. V podobné relaci jsou pak cesty na šampionáty či závody Světového poháru, placené z pokladny svazu.  Pokud se zrovna MS koná na druhém konci světa, třeba na Novém Zélandu, rozpočet je samozřejmě zapotřebí navýšit.

Jediné, zač Knapková či někdo jiný platit nemusí, je pronájem kanálu. Ten v Račicích je majetkem svazu.

Čtyři sporty, které nejsou pro chudé

Všechno klaplo a na konci toho všeho se urodil úspěch Knapkové:  olympijské zlato. Za něj dostane od ČOV 1,5 milionu korun. Její kolega ze skifu Ondřej Synek byl na OH „až“ druhý, takže za stříbro zinkasuje polovic. Bronzovým medailistům náleží půl milionu korun.

„Identifikovali jsme čtyři sporty, v nichž se sportovci z ekonomicky slabých zemí prostě nemohou prosadit: jezdectví, jachting, cyklistika a plavání,“ citovala BBC Kevana Gospera, člena MOV. Z tohoto pohledu samozřejmě Česko patří mezi bohaté státy – třeba v Etiopii je jeden bazén na 6 milionů lidí.

Jenže je tu i jiné srovnání – s už zmíněnými Brity.

Na OH 1996 v Atlantě se po sobě členové Britského olympijského výboru dívali poměrně rozpačitě. Z Ameriky vezli domů přes moře jediné zlato a pouze 15 medailí celkově, což je na sportovní velmoc málo. Zjevně bylo zapotřebí něco změnit.

Jak Britové investují do sportu

A stalo se. Britský sport začal být spolufinancován z výtěžků Národní loterie.  Finanční prostředky investované do přípravy elitních britských sportovců průběžně narůstaly. A počty medailí také. V Sydney 2000: 68 milionů liber – 28 medailí. V Aténách 2004: 70 milionů liber – 30 medailí. V Pekingu 2008: 235 milionů liber – 47 medailí.

Přímá souvislost mezi medailovým ziskem a ekonomickou silou, která země do své sportovní reprezentace investuje, je zjevná.

Aby se našla další Miroslava Knapková (či jiný šampion), musí fungovat nějaká základna, která vygeneruje, posléze vyselektuje a nakonec vyšlechtí talenty, ze kterých pak po dalších investicích lze „vyrobit“ olympijské šampiony. A to se pochopitelně pořád bavíme o ekonomické stránce věci, nikoli o jejich vůli, potu a odříkání, bez kterých by to všechno nemělo vůbec žádný smysl…

Spíš zázrak než systém

Česko sice veze z Londýna olympijské medaile, nejeví se to ovšem jako důkaz úspěšné činnosti nějakého funkčního sofistikovaného systému. Naopak. „Ty medaile jsou většinou úspěchem jednotlivců nebo malých skupinek, které jsou neuvěřitelně efektivní a konkurenceschopné vůči světu. Systém jako takový ale v mnoha ohledech v Česku dávno nefunguje, důkazem toho budiž naše dlouhodobé tápání v oblasti kolektivních sportů, vždyť na olympiády už jezdí jen basketbalistky, všude jinde jsme vyklidili pole,“ poukazoval na hloubku problému Miroslav Jansta, předseda ČSTV, v olympijském studiu ČT.

Český sport v nedávných měsících přišel o Sazku (a výnosy z ní). A aby toho nebylo málo, nový loterijní zákon brzy nato znemožnil tomuto komerčnímu segmentu přispívat na sport jakožto na obecně prospěšnou činnost jako doposud. Ty peníze si vzal stát.

Ten pak sice ke svým tradičním 2,2 miliardám korun do českého sportu přidal letos 800 milionů korun navíc, jako kompenzaci za ztrátu příjmu od loterií, jenže je to pochopitelně náhrada  nedostatečná.

Rio za čtyři roky

„Z loterií jsme mívali 2-2,5 miliardy korun ročně,“ říká Jiří Kejval. A chmurně dodává: „Česko je spolu s Kyprem a Lotyšskem jedinou zemí, kde se výnos daně z loterií nepoužívá na podporu sportu.“

Kolik medailí asi při tomto způsobu (pod)financování přiveze Česko z OH 2016 v Riu de Janeiru?

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

Olympiáda rozcestník

25.7 St 26.7 Čt 27.7 28.7 So 29.7 Ne 30.7 Po 31.7 Út 1.8 St 2.8 Čt 3.8 4.8 So 5.8 Ne 6.8 Po 7.8 Út 8.8 St 9.8 Čt 10.8 11.8 So 12.8 Ne
Češi v akci

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Ve věku 93 let zemřel předseda Klubu dr. Milady Horákové a bývalý politický vězeň František Šedivý

Ve věku 93 let zemřel v úterý večer dlouholetý předseda Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý. Za klub to ve středu oznámil Jiří Bulan. Šedivý za války spolupracoval s odbojem, po únoru 1948 strávil 12 let v komunistických věznicích a lágrech. Po listopadu 1989 působil také jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR. O svém životě napsal několik knih.

Šedivý podle Bulana zemřel po dlouhé nemoci. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu, veřejnost se bude moci se Šedivým rozloučit, jakmile to umožní situace s epidemií koronaviru, napsal.

"Mnoho let svého života se potýkal s totalitou, ale ani dlouholeté věznění v komunistických lágrech ho nezlomilo, stále si uchovával svůj cit pro spravedlnost a obdivuhodný smysl pro humor," uvedl Bulan. Šedivý podle něj byl masarykovec, spisovatel, křesťan, milovník přírody a myslivec, výborný řečník a především laskavý člověk. "Patřil také k těm, díky jejichž úsilí mohla být obnovena činnost České obce sokolské. A významnou měrou se zasloužil i o vznik pražského Gymnázia Milady Horákové v roce 2009," dodal Bulan.

Zdroj: ČTK
Další zprávy