S posledním hvizdem rozhodčího Howarda Webba nepřišel jen slavný postup Slovenska do osmifinále, ale nejspíš také historická proměna v rozložení sil mezi českým a slovenským fotbalem.
Před mistrovstvím v Jihoafrické republice bylo Česko 33. v žebříčku FIFA, Slovensko pouhé místo za ním (34.). Slováci jsou však teď v osmifinále šampionátu a Češi na to koukají z domova. Poprvé v historii se tedy slovenský fotbal dostane i v oficiální statistice před český.
Odchod Čechů do ústraní předznamela i historka, s níž přišel v den slovenského zápasu reportér českého deníku Sport.
Když navštívil v johannesburgském ghettu šamanku Maluleku, z kostek domina sice prý nejprve vyčetla, že Slováci budou s Italy remizovat (ale viděli jsme, že to nevyšlo o jen centimetry a kdoví, jestli to tak nebylo, když Škrtel kopl do balónu na brankové čáře), Česku však dala vizi mnohem horší.
Odlepí se český fotbal do lepších časů? vyzvídal reportér. "Zlepší se," přitakala Maluleka, "ale potrvá to dlouho." Za padesát let by prý trofej mohla být.
Češi měli vždy spíš tendenci se nad Slováky povyšovat a tak trochu si i přisvojovat úspěchy z historie společných federálních týmů, teď se to mění.
Čtěte také:
- Slováci zažívají, co Češi při hokeji. Sedmé nebe
- Tápání zapomenuto. Historický úspěch, slaví Slováci
Jenom když vezmeme trojí účast federálních reprezentací na záverečných turnajích mistrovství světa. V Mexiku 1970 bylo ze dvaadvaceti fotbalistů 14 Slováků (a když budete chtít přidat Andreje Kvašňáka, tak ještě víc). V Itálii 1990 postoupilo do osmifinále jedenáct Čechů s jedenácti Slováky. A jen u faux pas ve Španělsku 1982 bylo šestnáct Čechů a šest Slováků. Tuto paritu uznává i FIFA, která na svých stránkách přiznává Česku i Slovensku kromě uvedených i společné účasti na MS v roce 1934, 1938, 1954, 1958, 1962, zlato i bronz z olympiád 1980 a 1964 či zlato a dva bronzy z ME 1976, 1960 a 1980.
Ve stastikách světové fotbalové federace dosud pro Čechy jasně vyzněla éra následující po vzniku samostatných týmů Česka a Slovenska. V březnu 1994 začalo Slovensko na 60. místě světového žebříčku, nejvýše se dostalo na 17. místo (v květnu 1997) a v průměru mu za oněch šestnáct let patří 41. místo. Česko začalo jako 67. (březen 1994), vystoupalo až na druhé místo (v srpnu 1999 a v červnu 2006) a v průměru je za tu dobu 11. Tato česká přednost se teď bude měnit.
Slovenští fanoušci už vycítili, že se vítr začíná obracet, a tak v diskusích nad posledními zápasy to dávají najevo. I po strašném zápase s Paraguají jsme tak mohli číst: "Nesmíme brečet, podívejte na Čechy. Ti jsou na tom hůř. Sedí doma. A dál to s nimi půjde s kopce. Češi se nedostanou ani na příští Euro." Anebo: "Prohráli jsme naprosto jasně, hra byla slabá. Ale žádná slovenská ostuda. Ostuda by byla, kdyby si naši hráči pozvali na pokoj prostitutky."
Zrovna slováci by nám ale známou eféru z pokoje 433 v hotelu Praha nemuseli předhazovat. Když Česko před čtyřmi lety prohrálo druhý zápas s Ghanou, zeptali se novináři trenéra: Vy sám jste nikde neudělal chybu? "Chybičky...," řekl na to Brückner. "Vždycky si říkám, co jsem měl udělat líp, ale to jsou virtuální teorie." Když se po fiasku s Paraguayí zeptali na totéž slovenského trenéra Vladimíra Weisse, zvedl se a řekl: Buzeranti vyjebaní.
Pak jeho hráči přestali mluvit s novináři a na tréninku poslali (píše již citovaný deník Sport) do jejich skupiny na tribuně tři prudké míče. Jejich srdce tedy nebudou zas tak velká, jak se zdálo na hřišti s Italy.
"Reprezentace je na dně," četli jsme v tomto fotbalovém deníku o jedné reprezentaci. "Na hřišti neumí dát gól, v zákulisí se hádá. Někteří fotbalisti žijí v úplně jiném světě. Od třinácti let žili ve fotbalových akademiích a pak to přišlo: rychlé a velké peníze, kočky, bouráky, mejdany, kamery, ega nafouknutá do nadoblačných výšin. Akademie z nich udělala dobré fotbalisty, ale ne hotové muže."
Co myslíte, bylo to Češích, nebo o Slovácích?
Poznámka: (Ve skutečnosti jde o parafrázi jednoho z komentářů, jimiž francouzská média hodnotila vystoupení svého reprezentačního mužstva).
Píšeme fotbalový deník:
Díl 1: Hitparáda: Nejhorší fotbalovou hymnu mají Němci
Díl 2: Říše zla posílá na šampionát Duklu a Rudou hvězdu
Díl 3: Video: Penalty, které budou na šampionátu zakázány
Díl 4: O polámaném šampionátu, který se možná ani nedohraje
Díl 5: Nekamenujte sudí ani hráče, ještě než to začne. Až pak
Díl 6: Výbava rozhodčích: anglická sprostá slova
Díl 7: Gólman blbec, nebo míč blbec? A záchrana čtyřicátníkem?
Díl 8: Řev vuvuzel šíří viry a bacily. A upřímně, všechny štve
Díl 9: Co je nudnější? Fotbal sám, nebo přenos z Kavčích hor?
Díl 10: Tři videa pro Slováky. Tohle měli vidět a mohli vyhrát
Díl 11: Fotbal se promítal naruby: ákaK, nociaM, eilízarB, lóG
Díl 12: Trend MS? Safety First. Kdo nedostane gól, neprohraje
Díl 13. Vuvuzela je pýchou JAR. Čína na ní trhne miliony dolarů
Díl 14: Deset dní s fotbalem: nejhorší a nejlepší momenty
Díl 15: Ruka je hřích, Luísi Fabiano. Přijde disciplinárka boží
Díl 16: Obama pohrozil USA, že osobně zasáhne proti vuvuzele
Díl 17: Takzvaný svátek fotbalu je mrtev. Ať žije NHL!
