Koncem minulého měsíce přišel hokejový svaz s plánem, který má klubům pomoct vypořádat se s ekonomickými následky koronavirové pandemie. Na dvě nadcházející sezony navrhuje zrušit sestup z extraligy a dočasně rozšířit počet účastníků ze stávající čtrnáctky na šestnáct.
Kluby nejvyšší soutěže by měly již brzy vystoupit se svou reakcí, nicméně je velmi pravděpodobné, že tuto formu pomoci přijmou. V uzavřené lize jim odpadne stres z pádu o patro níže, díky čemuž podle svazu snáze ochrání své investice a dostanou možnost finanční stabilizace.
Vedle ekonomických důvodů zaznívá od podporovatelů nového formátu extraligy také argument o větším prostoru pro mladé hráče. Kluby by je měly nasazovat častěji než dosud znovu díky jistotě udržení v soutěži.
"Dostávali by více příležitostí. Je důležité, aby zůstávali tady a cítili, že v nejvyšší soutěži najdou uplatnění," říkal bývalý trenér Josef Paleček vloni před Vánoci, kdy se debata o uzavření extraligy spustila poprvé. Tehdy ještě nezávisle na pandemii, jež propukla v následujících měsících.
"Není to jen o tom, že se uzavře soutěž, ale o odvaze manažerů a trenérů. Nicméně ta bude díky nemožnosti sestoupit větší," prohlásil před týdnem zase karlovarský kouč a sportovní manažer v jedné osobě Martin Pešout.
Význačné osobnosti české hokejové historie Dominik Hašek a Jiří Hrdina však s těmito myšlenkami nesouhlasí. Cesta pro dospívající hokejisty by se podle nich neměla uměle umetat, příležitost si musí zasloužit sami.
Hašek: Je to jen výmluva
"Tuhle historku slýchám asi třicet let. Říkalo se to snad už v době, kdy jsem začínal chytat. Tenhle argument je pro mě jen výmluva, mladí si to musí vybojovat. Pokud na extraligu nemají, tak ať hrají v juniorce, která bude o to kvalitnější," navrhuje bývalý brankář Hašek.
"To mají dostávat šanci zadarmo? Jen proto, že se nesestoupí?" nechápe olympijský šampion z Nagana.
"Je to ohraná písnička, kterou používají už několik let. Vynikající hráč si místo vybojuje i bez toho," souhlasí skaut Dallasu a někdejší útočník Hrdina.
Extraliga podle něj znatelně ztratí na kvalitě, pokud budou manažeři a trenéři nasazovat mladé hráče jen kvůli uzavřené a rozšířené soutěži. "To jsou spojené nádoby. Při šestnácti týmech budou v klubech nastupovat kluci, kteří na extraligu obyčejně nemají," pokračuje.
Pokud má extraliga vychovávat kvalitnější juniory, měla by se pohledem Hrdiny naopak zredukovat na dvanáct účastníků. "Mohla by se hrát baráž s první ligou, udržela by se kvalita v obou soutěžích," soudí mistr světa z roku 1985 a trojnásobný vítěz Stanley Cupu s Calgary a Pittsburghem.
Podobný systém by bral také Hašek. "Pořád bych viděl raději extraligu o dvanácti kvalitních mužstvech a první ligu, ve které bude například šest dobrých týmů bojujících o postup. Ať jsou ti mladí a další kvalitní hráči klidně v první lize," přemítá šestinásobný nejlepší gólman NHL.
Za mladíčkem Svozilem hluboká jáma
Šikovní junioři se v extralize a obecně českém hokeji objevují stále méně. Hrdina nejenže tvrdí, že uzavření a rozšíření nejvyšší soutěže nepomůže, ale zároveň podotýká, že problém s mládeží má daleko hlubší kořeny.
"Je třeba začít níže. Do patnácti nebo šestnácti let jsme schopní držet krok s nejlepšími, ale osmnáctka až dvacítka vypadá, jak vypadá. Česká juniorská soutěž má nízkou kvalitu. Jinde dělají něco lépe a je evidentní, že nám v juniorském věku odskakují," popisuje sparťanská legenda.
Pokud má Hrdina jmenovat talentované hráče, kteří se v poslední době na extraligových kluzištích objevili, zmíní jen Stanislava Svozila. Obránce z Přerova se už v šestnácti letech prosadil do týmu brněnské Komety, v lednu oslavil sedmnácté narozeniny a v základní části zapsal 41 zápasů.
Alespoň na deset utkání se dostalo ještě šestnáct dalších hráčů ve věku juniorské kategorie. Svozil odehrál průměrně bezmála čtrnáct minut na zápas, nejvíce ze všech těchto hráčů. Další výrazní hráči nejsou.
Jan Myšák, s devíti body v 26 zápasech nejproduktivnější junior extraligy, odešel v půlce sezony z Litvínova do Kanady a mnohé renomované weby v zámoří ho řadí ke kandidátům na první kolo letošního draftu NHL. Ale další mladíci v extralize spíš zuby nehty bojovali jen o místo v sestavě.
Němci mají více juniorských osobností
"Nevidím kluky, kteří by postupem času nahradili Pastrňáky a Voráčky," přiznává Hrdina. Švédové, Finové, Rusové, Kanaďané a Američané jsou podle něj ve výchově o několik úrovní napřed. Účinnější systém mládeže mají ve Švýcarsku i Německu, kde tráví Hrdina jako skaut mnoho času.
Zatímco nejvýše draftovaným Čechem v minulém roce byl brankář Lukáš Pařík na 87. místě, německou jedničkou byla celková šestka zadák Moritz Seider, jehož si vybral Detroit.
"Německá liga se zlepšuje, dávno není taková jako před patnácti lety. Seider patřil k oporám Mannheimu, jednoho z nejlepších týmů ligy. Má šanci být do budoucna jedním z předních ofenzivních beků NHL," říká Hrdina o mladíkovi, který strávil aktuální sezonu na farmě Detroitu. "Letos také vidím čtyři nebo pět kluků z Německa, kteří budou v draftu nahoře," přidává Hrdina.
Sílu útočníků Tima Stützleho, Lukase Reichla či Johna-Jasona Peterky poznali velmi dobře i čeští reprezentanti ve vzájemném zápase (3:4) na juniorském šampionátu v Ostravě před necelými pěti měsíci.
"Stützle hrál pravidelně, sbíral spoustu bodů, bude podle mě v top pětce draftu," komentuje Hrdina další německý klenot. Stejně jako o rok starší Seider prošel i Stützle akademií Mannheimu a nyní dozrává v dospělém výběru německého mistra pod rukama českého trenéra Pavla Grosse.
To zmiňovaný Svozil půjde na draft až za rok a jinak po odchodu Myšáka v extralize podobné juniorské osobnosti jako v Německu zoufale chybí.
