Glosář - Ve vzduchu strávil Ruslan Mingazov poslední dobou spoustu času. Před týdnem v neděli hrál za reprezentaci Turkmenistánu utkání Asijského poháru na Tchaj-wanu, přičemž cesta tam i zpátky mu v součtu zabrala víc než jeden celý den jeho nyní pětadvacetiletého života.
To nad bokem sparťana Vjačeslava Karavajeva svištěl Mingazov v neděli ve slávistickém dresu možná jen vteřinu, dvě. Ale mluvit se o tom bude možná ještě několik týdnů, možná i let.
Za jeho úmyslnou šipku uvnitř pokutového území Sparty rozhodčí Pavel Franěk přisoudil Slavii penaltu, ze které po vypršení 90. minuty vykutal Škoda pro domácí tým alespoň bod za remízu 1:1. To vše v 287. derby pražských "S", ve kterém Slavia jako velký favorit zápasu v Edenu totálně zklamala.
Za svůj výkon si bod nezasloužila a zmíněná penalta se navíc pískat neměla, rozhodčí Franěk udělal hrubou chybu, když ji nařídil. Spartě tím utlumil šanci vrátit se do mistrovské hry, naopak Slavii v ní udržel. A Plzni ubral jeden z atributů hrdého titulu patrně prvního klubu na zeměkouli, který odvolal kouče vedoucího týmu tabulky, a to ještě v ligovém kole, kdy navýšil svůj náskok na druhého v pořadí.
To poslední se tedy ale nakonec nestalo, Plzeň i Slavia remizovaly, takže odstup mezi nimi zůstává jednobodový. A devět bodů za Slavií stále zaostává Sparta. Udržet vedení až do posledního hvizdu, zkrouhlo by se letenské manko na šest bodů za červenobílými a to už by se přeci jen jevilo jako hratelnější.
Takhle platí, že na to, aby s jistotou skončila "alespoň" druhá, nyní Slavii stačí získat 15 bodů ve zbývajících 8 kolech. Kromě mistrovských choutek tak sudí Franěk Spartě výrazně zmenšil i její šance na předkolo Ligy mistrů, na něž má nárok jak český mistr, tak i vicemistr.
Jak už jsme naznačili, 22. ligové kolo přineslo vedle penaltového skandálu v derby ještě jednu důležitou událost: vyhazov Romana Pivarníka z pozice trenéra Plzně. Jeho vztahy s klubovými bossy i některými hráči už byly napjaté jak struny delší dobu. Po remíze 2:2 s Teplicemi dostal majitel klubu Tomáš Paclík příležitost, na kterou dost možná už nějaký čas čekal. A struny praskly.
Rezultuje z toho ovšem jedna opravdu pikantní vyhlídka: Pokud se totiž 27. května objeví mistrovský pohár nad hlavou Zdeňka Bečky, jakožto hlavního kouče Viktorie Plzeň, půjde při vší úctě k němu o asi nejpřekvapivější trenérské jméno v dějinách soutěže, jež by se objevilo na piedestalu nejvyšším.
Pravda, hlavní slovo bude teď mít dost možná jeho "papírový" asistent Pavel Horváth. Ten se však krátce po dokončení trenérské licence A ještě ani nemůže hlásit na studium nejvyšší profi-licence. I pozici asistenta u prvoligového týmu může vykonávat jen díky výjimce, kterou mu jako zkušenému bývalému hráči dává překročení hranice 150 startů v tuzemské nejvyšší soutěži.
Víc ale asi plzeňské fandy patrně zajímá, jaká je další perspektiva ohledně obsazení trenérské pozice ve Viktorii. Což o to, to by nejspíš zajímalo i vedení klubu, tedy Tomáše Paclíka s ředitelem Adolfem Šádkem. Zatím se zdá, že jejich vysněný Pavel Vrba setrvává na stanovisku, že jeho prioritou je další práce v Rusku. Je tedy nejspíš na Bečkovi s Horváthem, jak se s aktuální situací popasují a co jimi vedený tým předvede už v pátek v Hradci Králové. A pak se prostě uvidí.
Radova živá voda zabrala až nečekaně účinně
Slavia-Sparta 1:1. S Pavlem Vrbou průběžně stále koketuje i pražská Sparta, nicméně její stávající trenér Petr Rada dělá maximum pro to, aby jeho působení na Letné nebylo jen epizodní a neskončilo už v létě.
Čekalo se, pravda, že by během reprezentační pauzy mohl tým zdvihnout po fyzické a hlavně mentální stránce. Ale nutno říct, že skutečnost v tomto ohledu asi předčila i ty nejoptimističtější sparťanské představy.
Letenští vletěli na hřiště jako smečka agresivních rotvajlerů, prim hrál v tomto ohledu Josef Šural, ale i ostatní s ním drželi krok. A to natolik, že se favorizovaní slávisté vůbec nestačili divit a jejich tempo dobrých 40 minut vůbec nechytali.
Ne že by tedy sparťané předváděli něco nadpozemského, většinou se jejich akce vůbec ani nedostávaly do nějaké předfinální či finální fáze, tedy k ohrožení Pavlenkovy branky.
Aktivita sparťanů však vedla k tomu, že drželi častěji míč a s ním i hru povětšinou na slávistické polovině. Slavia zvyklá hrát proti zataženým soupeřům nátlakově tak byla najednou lehce zaskočená, vůbec se jí přes Hušbauera a spol. nedařilo založit kloudnou kombinaci, a uchylovala se tak nejčastěji k nákopům na vysunutého Škodu.
K tomu, aby mohla využít své výškové převahy při standardních situacích, se vůbec nedostávala, za celý poločas nekopala ani jediný roh (po změně stran celkem dva).
Zbraně, jež využívali červenobílí v některých minulých derby, tedy nasazení, agresivita či na první pohled silnější motivace, se tak v neděli plně přesunuly na sparťanskou stranu.
Slavia roli favorita nezvládla. A neomlouvá ji ani fakt, že v průběhu reprezentační pauzy měla řadu hráčů mimo dosah trenéra Šilhavého, na srazech různých národních týmů. Před repre-pauzou se zdálo, že by Spartu přejela jak parní válec, jenže derby se hrálo až po ní. A jak se v jejím průběhu rozdíly smazaly, to jsme viděli v nedělním podvečeru.
Kadlecův gól se stal vyústěním větší sparťanské herní aktivity. Byť co do bilance střel na bránu skončil duel 2:2. Jednou z těch slávistických se stala i Škodova penalta, která se pískala po již zmiňovaném Mingazovově pádu. Fotbalista z Turkmenistánu si po 90. minutě pro penaltu prostě zkusil dojít. A od sudího Fraňka se jí dočkal. Jak s tím naloží komise rozhodčích, zjistíme patrně záhy, ztracené vítězství už ale Spartě nikdo nevrátí.
V zákulisí koluje informace, že derby měl původně pískat Jan Jílek, ale Slavia se ho prý obávala a dala přednost Fraňkově nominaci. Jestli to tak opravdu bylo, už nám komise nejspíš preventivně neprozradí, odpovědět by ale mohla třeba na otázku, proč zrovna na tak důležité utkání, jakým derby bezesporu je, nebyli tentokrát nominováni brankoví rozhodčí.
Když už Mingazovovo úmyslné naskočení neviděl Franěk, mohl ho jistě vidět asistent Jan Paták. A být poblíž v akci brankový rozhodčí, byl by k dispozici další pár očí. Že někde za tribunou stojí přenosový vůz a v něm sedí "video-sudí", který je však zatím off-line, tedy bez možnosti kolegům na ploše přímo pomoci, zatím nikomu potřebnému k větší spravedlnosti nepomůže. Až časem, zatím musíme být bohužel trpěliví.
Aprílový roh, trenérovi na rozloučenou
Plzeň-Teplice 2:2. Trpělivost zjevně není vlastnost, jíž by plzeňští bossové přímo překypovali. A tak sáhli k trenérově odstřelu.
Pohovor s koučem Pivarníkem vedli už po porážce na Slavii. Pak přišly umolousané těsné výhry nad Libercem a Bohemians. A už v Karviné měl nejspíš dosavadní trenér namále, jenže Viktoria, ač v zápase dvakrát prohrávala, nakonec otočila na 3:2.
Scénář duelu s Teplicemi se vyvíjel ještě nepříznivěji. Plzeň doma prohrávala ještě na začátku 85. minuty 0:2. A "pouhé" vyrovnání na 2:2 už tentokrát Pivarníkovi k udržení jeho židle nestačilo, napětí, které se nastřádalo mezi ním a zbytkem klubu, už vedení klubu dále nesneslo.
Jak si klub povede v provizoriu, zosobněném Zdeňkem Bečkou, ukážou příští dny. Roman Pivarník jistě na "plzeňská specifika", kde prostě každého dalšího trenéra krutě a svým způsobem nesmyslně poměřují jasem úspěchů z éry Pavla Vrby, jen tak nezapomene. A tuplem ne na ryze aprílový roh, který asi neúmyslně rozehrál jemným postrčením balonu Kopic - a spolu se Zemanem pak jen oba bez hnutí nevěřícně zírali na to, jak jim Tepličtí suše zabavili míč a po bleskovém přenesení hry skórovali.
Tu chvíli si zapamatujme, žádnou reprízu téhle piškuntálie už totiž dost možná v životě nikde na fotbale neuvidíme.
Mladá Boleslav - Jablonec 0:0. Vedení ligy se pořád rozčiluje, že za televizní práva dostává málo peněz. Po zhlédnutí části tohoto utkání si dovolím tvrdit, že za představení této úrovně by se naopak televizním divákům mělo vyplácet bolestné.
Liberec-Karviná 2:0. Až překvapivě laciný gól dostal brankář hostí Laštůvka, naopak strážce domácích tyčí Hladký zvládal zápas v dobré pohodě. Zaskakoval přitom za kolegu Dúbravku, který podle oficiální zprávy onemocněl. Dobře informované jazyky ovšem zmiňují, že když v týdnu vyjednával o svém možném letním příchodu do Sparty, vypadal ještě Dúbravka celkem fit.
Brno-Dukla 0:0. Počtvrté v řadě hrála Zbrojovka v lize bez branek. Nejásá nad tím. Kdyby do té šňůry přidala i zápas pátý, asi už by jásala víc. Příště kope na Letné.
Zlín - Hradec Králové 1:3. Teď už to zvládneme, hecovali se Zlínští. Ale zase ne, svou čtyřbodovou jarní sbírku nerozmnožili, nepřišla ani první výhra, tentokrát dokonce ani plichta. A Stanislav Dostál, obvykle opora, si ztrátu všech bodů bez odmlouvání připsal na dosud prázdné futro svých brankářských hříchů.
Jihlava-Slovácko 0:0. Zlínská výhra Východočechů by měla Vysočinu probrat z letargie. Po třech prohrách sice přišla alespoň plichta, nicméně že by před cestou do vršovického Ďolíčku předvedl tým trenéra Bílka svým fanouškům cokoli nadějného, se úplně říct nedá.
Příbram-Bohemians 1:0. Což tedy o "klokanech" platí jakbysmet. Proháněli sice na jaře Spartu i Plzeň, ale oba ty duely prohráli. Ono když v 7 kolech vsítíte jedinou branku, na víc než tři jarní body si moc myslet nemůžete. A prohrát na hřišti posledního je pak rána o to větší. Po domácí podzimní výhře 1:0 mají Vršovičtí s Příbramí shodnou bilanci vzájemných utkání. Pro případ, že by je ve 30. kole Středočeši bodově docvakli, je může hřát alespoň slušný "polštář" v rozdílu celkového skóre, nyní jsou v tomto ohledu o 18 gólů lepší. Útěcha je to však poněkud chabá v situaci, kdy předposlední Jihlava už je zelenobílým na čtyřbodový dostřel. A jak už víme, v sobotu jede do Vršovic.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
