reklama
 
 

Pochlubit se na Twitteru jménem Jarolím? Na to si po ostudě v Belfastu asi leckdo nechá zajít chuť

6. 9. 2017
Celé dosavadní vystoupení v kvalifikaci o MS 2018 - a výbuch v Belfastu obzvlášť - Karlu Jarolímovi výrazně pokazily jeho osobní trenérskou reputaci.

Glosář - V hlavách nám ještě doznívá deprimující představení, které pod krvavě rudým belfastským nebem nabídli v pondělním večeru fotbalisté odění v českém reprezentačním dresu.

V Severním Irsku típli poslední plamínek naděje postupu na MS 2018, které uspořádá Rusko. A hněv lidu, alespoň soudě dle četných ohlasů na sociálních sítích, se tradičně sesypal především na hlavu trenéra, nyní tedy Karla Jarolíma.

Do jisté míry oprávněně, tahle kvalifikace se prostě hrubě nepovedla. I jeho vinou, bezpochyby. Něco ovlivnit mohl, něco ne. Třeba skutečnost, že po Euru 2016 skončila v reprezentaci řada opor a on dostal na přípravu nového týmu minimální čas, prakticky jen v řádu dní. "Neměl to v takové situaci brát," míní v diskusích někteří mudrcové. No tak by to vzal někdo jiný - a dopadlo by to možná plus minus podobně, nabízí se snadná odpověď.

I v dané situaci a s disponibilním hráčským materiálem se jistě dalo a také mělo hrát na velké této kvalifikační scéně mnohem lepší představení.Ale když už jsem zmínil palbu vedenou ze sociálních sítí, tak speciálně u jednoho šrapnelu, který odtud vyletěl, bych si dovolil se krátce pozastavit.

"Jarolím musí skončit, je to špatný trenér," četl jsem tam totiž mimo jiné.

K otázce, jestli má být Karel Jarolím na pozici reprezentačního kouče nahrazen, nebo ne, přiznám se, v danou chvíli úplně jasné stanovisko v hlavě nemám. Ale jsem si rozhodně jist svým nesouhlasem s druhou částí toho výroku. Karel Jarolím totiž rozhodně není špatný trenér.

Možná je špatný reprezentační trenér, to připouštím. Ale kdo zná jeho klubovou trenérskou dráhu, ten ví, že kam přišel, tam tým pozvedl a naučil ho hrát fotbal jako z partesu. S Ivanem Haškem vytáhl Štrasburk do I. francouzské ligy, nevšední fotbal pod jeho taktovkou hrál 1. FC Synot, tedy dokud na klub nedopadla morová rána korupční aféry. O titulech se Slavií a červenobílém postupu do Ligy mistrů snad netřeba polemizovat.

Ligu vyhrál i na Slovensku se Slovanem, s Al Ahlí postoupil do finále asijské Champions League. Jen v Mladé Boleslavi si asi od něj slibovali trochu víc, ale pořád byl s týmem úplně někde jinde, než kde se nachází třeba zrovna teď, tedy u dna ligové tabulky.

Slavia a Jarolím. To je téma, které nevymizí

Při možnosti každodenní trenérské práce je Karel Jarolím bezpochyby česká špička. U reprezentace, pravda, úspěšný není, je tu z podstaty poněkud jiný model práce, ve kterém se zjevně tolik nenašel, bohužel pro všechny.

Ať už tak či tak, nyní je každopádně u široké veřejnosti div ne za vyvrhela, jak už to tak po velkých zklamáních bývá. A právě tohle teď pro něj může být problém nejzásadnější.

I předpokládané emoce fanoušků totiž v současném českém fotbale hrají v rozhodování některých lidí velkou roli, v leckterých případech až nezdravě přehnanou. A odprezentovat proto nyní právě Karla Jarolíma jako, dejme tomu, nově přicházejícího spasitele Slavie, by tedy asi úplně nešlo.

Přiznávám, že uvedený příklad opravdu nebyl použit zcela náhodně… Znáte to, fotbalové tamtamy bubnují neustále - někdy zvěstují, co se dříve či později stane s naprostou přesností, jindy hrají na falešnou notu.

Někdy se přihodí, že daná osoba odmítá s ní spojované spekulace tak dlouho a tak razantně, až si tím zahrává s vlastní důvěryhodností. Jako se to třeba stalo loni Pavlu Vrbovi, když celé jaro tak zásadně odmítal, že by chtěl jít do Ruska, až v tamní lize při první příležitosti skutečně skončil.

V souvislosti s pražskou Slavií se zase po vyřazení od kyperského APOELu v play-off Ligy mistrů spustila zhruba stejně hlasitá šuškanda, že prý měl tenhle dvojzápas v očích některých členů klubového vedení výrazně oslabit pozici současného trenéra týmu Jaroslava Šilhavého.

Následné ligové vítězství Slavie nad Mladou Boleslaví pak zase mělo situaci výrazně zklidnit. Ale znáte to: Žádný trenér na světě nemá nikdy nic jistého na věky, ať už má zásluhy sebevětší. Však si vzpomeňme na Claudia Ranieriho a Leicester City…

Samozřejmě nikde není psáno, že Jaroslav Šilhavý nemůže Slavii vést třeba ještě dalších pět let v kuse. Ale každý trenér na své pozici pracuje a obhajuje ji každý den a v každém zápase. A konkrétně Slavia nyní viditelně potřebuje zlepšit jak souhru, tak zejména efektivitu útoku, to je nesporné.

Když to Jaroslav Šilhavý zvládne opravit a výsledkově se mu bude dařit v derby, obecně v HET lize, v Evropské lize i Mol Cupu, nikdo neřekne ani "popel". Ale kdyby to Slavii mělo drhnout dál, mohly by šuškandy zase nabrat na intenzitě. Teď, v zimě, za rok, kdykoli…

Jarolím si v kvalifikaci poněkud polepil "cévéčko"

A co si budeme povídat, až prostě jednoho dne Slavia bude hledat nové trenérské jméno, varianta jménem Karel Jarolím přitom na stole nejspíš scházet nebude.

A to navzdory tomu, že je Jarolímovi vedle úspěchů Slavie přičítán i podíl na trudné době "potiraspolské", kdy se projevilo, že tehdejší generální ředitel klubu Petr Doležal připravil rozpočet, ve kterém se počítalo s příjmem z další účasti v Lize mistrů. A po vypadnutí s moldavským šampionem se Slavia divila, že peníze, na které nedosáhla, už stačila Jarolímovou manažerskou péčí rozházet za kvanta nově příchozích fotbalistů. Celý ten příběh byl ještě výrazně komplikovanější, zejména o spor se společností ENIC, ale to už bychom se dostali mimo dnešní téma.

Každopádně na průšvih s Tiraspolem a to, co mu předcházelo i následovalo, už pozapomněli, vždy se lépe vzpomíná na to lepší. A to byly pro Slavii Jarolímovy mistrovské tituly a jiné, úspěšnější, pohárové účasti. Ještě tak zhruba před týdnem by tedy jméno Karel Jarolím nejspíš neznělo úplně špatně. Po reprezentační ostudě v Belfastu ale potenciální atraktivita spočívající třeba v něčích představách o případném tweetnutí jeho spasitelského jména do éteru logicky výrazně ochabla.

V tomto případě vyčistí "cévéčko" spíš nějaká ta vítězství, než jen pouhý časový odstup. Výkonný výbor Fotbalové asociace ČR potvrdil, že Karel Jarolím povede národní tým přinejmenším do konce kvalifikace. Výhra nad San Marinem je snad povinná, renomé si tedy Jarolím může jakžtakž vylepšit v Ázerbájdžánu. Jestli rupne i tam, pak už český lev ani reprezentaci této země v kvalifikaci nepředstihne, což by ostudu jen znásobilo.

Rozhodně by to asi snížilo i pravděpodobnost varianty, že by pak Fotbalová asociace ČR uvažovala o využití opce na Jarolímovy služby pro další kvalifikační cyklus.

Potenciální nástupci? Nejspíš Lavička či Berbrův kůň Krejčí

Jak známo, v létě 2016 uzavřel Karel Jarolím smlouvu na 2+2 roky. Pokud neodejde do jiného angažmá, je pravděpodobné, že minimálně do léta příštího roku ho tedy český fotbal platit bude. A půl milionu měsíčně na to nestačí, s tím počítejme.

Do pokladny FAČR už sice podle informací Aktuálně.cz konečně doputovaly dotace od ministerstva školství z klíčového programu V, ale k jistým škrtům po aféře bývalého předsedy Miroslava Pelty přeci jen došlo (více zde), takže na rozhazování vzhledem ke stanovému a už osekávanému rozpočtu na Strahově zrovna nemají.

Proto se dá poměrně živě spekulovat o tom, že pokud by Karel Jarolím padl, pak by byl pravděpodobně nahrazen z lidských zdrojů, které má už nyní FAČR k dispozici. A první "na ráně" by pak byl asi kouč týmu do 21 let Vítězslav Lavička. Případně Berbrův kamarád Karel Krejčí, jenž vede "dvacítku".

Připomeňme, že FAČR od léta funguje bez předsedy, reálně asociaci řídí místopředseda Roman Berbr. A další pokus o volbu svazového šéfa je plánován na prosinec.

Do té doby se může stát spousta věcí, odehrají se mimo jiné i dva zbývající kvalifikační zápasy v Ázerbájdžánu a se San Marinem. A o Jarolímově osudu by pak mohl rozhodovat nový předseda, bude-li nějaký zvolen.

Pokud se tedy věci neposunou tak, že Karel Jarolím kvůli zajímavé nabídce odejde třeba i sám. S aktuální belfastskou nálepkou "vyvrhela" by mu to šlo nejspíš snáze někam do arabského světa než třeba do Edenu.

I bez toho ale platí, že Karel Jarolím jistě bude chtít onu značně nelichotivou nálepku, co právě teď nosí na svém vysokém čele, alespoň trochu přepsat a vylepšit. Ztracenou kvalifikaci už to, pravda, českému fotbalu nezachrání, teď už jde jen o image.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

autor: Luděk Mádl | 6. 9. 2017

Související

    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama