Praha - Když se Veronika Vítková po ošklivém pádu hlavou napřed do hrazení podél trati v sibiřském Chanty-Mansijsku zase zvedla na nohy, bylo definitivně rozhodnuto. Končí fantastická sezona českého biatlonu. Elitní česká závodnice sice poslední závod celého ročníku nakonec nedokončila, ale nijak vážněji se nezranila.
A tak se zhruba o dvacet minut později mohlo začít slavit. Gabriela Soukalová otevírala po stříbrném úspěchu šampaňské a všichni byli šťastní. Zaslouženě. Sestava biatlonistů v uplynulých čtyřech měsících totiž ještě zvýraznila statusy jedněch z vůbec největších hvězd českého sportu posledních let.
Rekordy se lámaly jako na běžícím pásu a ten poslední se rovněž zapíše do tuzemských sportovních dějin. Češi byli na stupních vítězů v každém z devíti kol Světového poháru sezony 2014/2015, mistrovství světa nevyjímaje. Předpokládaná poolympijská kocovina nepřišla, večírek pokračuje a je čím dál lepší.
Celkem parta kolem šéftrenéra Ondřeje Rybáře dosáhla na 21 medailových umístění, z toho bylo šest prvenství, osm druhých a sedm třetích míst. Nové Město na Moravě se navíc stalo suverénně nejnavštěvovanějším podnikem letošního Světového poháru.
Mužská i ženská část reprezentace se blýskla dvojím umístěním v elitní desítce celkového pořadí seriálu. Ondřej Moravec obsadil šesté a Michal Šlesingr osmé místo. Český biatlon neměl v kategorii mužů ještě nikdy žádného sportovce tak vysoko. Historický průlom ještě znásobilo dvojnásobné zastoupení v top 10.
Matouš: Víc si ani nemůžeme přát
„To co kluci dokázali nyní, je nádherné, těžko k tomu hledám slov. V dnešním vyrovnaném startovním poli je umístění v elitní desítce absolutní špička. Navíc tam máme hned dva kluky. Více si v tuto chvíli ani nemůžeme přát, můžeme se jen radovat," řekl pro web českého biatlonu Jan Matouš, šéf jabloneckého klubu a muž, který v roce 1987 ještě coby československý reprezentant skončil v celkovém hodnocení třetí.
Ondřej Moravec po posledním závodě nešetřil superlativy. Své šesté místo si hodně užíval. „Je to novodobé české maximum. Toho si opravdu hodně cením. Loni jsem měl tři medaile na olympiádě, teď mám tři medaile z mistrovství světa, včetně zlaté, a navíc tohle umístění ve Světovém poháru. Moc si toho vážím, jsem tam, kde jsem vždycky chtěl být,“ nechal se slyšet elitní biatlonista.
Rozhodně ale neusíná na vavřínech a jedním dechem vyjmenovává i věci, které se mu nepovedly. "Neuspěl jsem v Novém Městě, vybouchl jsem na dvacítce v Oslu a tady v Chanty-Mansijsku to taky nebylo ono. Ještě stále se je kam posouvat," podotkl Moravec.
Fantastická sezona českých žen
„Skončili jsme pátí v Poháru národů, dva jsme mezi osmi v celkové klasifikaci Světového poháru, prostě to byla úplně špičková sezona. A to ještě vůbec nemluvím o holkách," vyjmenoval Ondřej Moravec.
O "holkách" se ale mluvit musí. Jejich stopa ve světových areálech byla ještě o něco výraznější. České ženy získaly malý křišťálový glóbus za štafetu, kterou v sezoně třikrát vyhrály. V Poháru národů skončily druhé a dvě se vešly do elitní desítky seriálu. Veronika Vítková čtvrtá, Gabriela Soukalová šestá.
„Absolutně jsem takovou sezonu nečekal. Holky v přípravě nebyly špatné, ale průběh sezony byl nad jakékoliv předpoklady. Vyšel nám začátek, potom i prostředek zimy a až na malé zaváhání na mistrovství světa ve štafetě jezdily holky celou sezonu fantasticky. Není víc co komentovat, to je prostě paráda,“ zhodnotil sezonu trenér Zdeněk Vítek.
Krize překonána ve velkém stylu
Veronika Vítková udržela výbornou výkonnost po celou sezonu, jen se jí nepovedlo mistrovství světa v Kontiolahti. Gabriela Soukalová se zase přenesla přes úvodní krizi, když sezonu zahájila až dvaašedesátým místem ve švédském Östersundu. Nakonec se vrátila zpět mezi absolutní světovou špičku a sezonu mohla na Sibiři v závodě s hromadným startem zakončit zlatým úspěchem.
Ve finiši ale nestačila na Němku Lauru Dahlmeierovou. “Trochu mě to mrzí. Myslím, že jsem do toho kopce měla nastoupit v jiném tempu. Člověk se chybami stále učí, třeba už příště budu vědět, jak na to. Konec sezony to ale byl i tak krásný, ne?“ položila česká hvězda řečnickou otázku na závěr.
