Mezi euforií a rizikem smrti. Je to tenký led, vypráví elitní čeští cyklisté

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
21. 4. 2020 17:35
Jet v týmu, který do Paříže veze magický žlutý dres. Strávit 200 kilometrů v úniku a vyhrát. Stát se doma světovým šampionem. Sport však přináší také stinné stránky a na kole občas i doslova tragické momenty. Současných i bývalých českých cyklistických profesionálů jsme se ptali na nejlepší a nejhorší zážitek v sedle.
Bývalý český cyklista Lubor Tesař.
Bývalý český cyklista Lubor Tesař. | Foto: Aktuálně.cz

Lubor Tesař

50 let, bronzový medailista ze závodu amatérů na MS 1993, pátý muž bodovacího závodu v dráhové cyklistice na olympiádě 1992 v Barceloně, vítěz tří etap na Závodě míru (1993), čtyřnásobný mistr republiky v silničním závodě mezi amatéry i profesionály (1993, 1994, 2003).

Nejhorší zážitek: "Známá je historka, kdy jsem jel v roce 2000 za tmy, s alkoholem v krvi a bez přilby a srazil jsem srnu. Výsledkem byl těžký otřes mozku, fraktura lebky, krvácení do mozkových plen a prasklá lopatka, a to jsem měl ještě obrovské štěstí."

"Ale zmíním zážitek ve spojitosti s cyklistikou, byť jsem v ten den na kole já sám nezávodil. Byl jsem v Plzni v žácích, můj otec trénoval a měli jsme jet na závody do Libavského Údolí. Já jsem den předtím onemocněl a na závodech po střetu s náklaďákem zahynul můj kamarád, s kterým jsme trénovali a závodili. Člověk si potom uvědomí, že je to bruslení mezi životem a smrtí, že ta linie je velice tenká."

"Trávili jsme spolu hromadu volného času, jezdili jsme na tábory, na rybníky. Byli jsme v jedné partě, kamarádi, ne jen spolujezdci z cyklistiky. Myslím, že mi bylo 12 let, a najednou to uvědomění, že toho kluka už nikdy neuvidím, bylo strašné. Táta přijel ze závodů zdecimovaný, byl úplně hotový." 

 

Právě se děje

Další zprávy