S týmem Ilves Tampere máte před derby proti Tappaře šest výher v řadě, vy osobně držíte v brance sérii pěti vítězství. Zkrátka se snažíte být před juniorským mistrovstvím světa ve velké pohodě?

Jasně, určitě. (úsměv) Soustředím se ještě pořád na Ilves, aby nám to šlapalo. Zpočátku sezony jsme měli krizi, ale dostali jsme se na vítěznou vlnu, daří se nám, vyhoupli jsme se na třetí místo. Jsem za to rád.

Doufáte, že si formu přenesete do národního týmu? Bez velkého přemýšlení, jen budete dál dělat co doposud?

Pevně tomu věřím. Budu se hlavně snažit být v psychické pohodě a udělám všechno pro to, aby se do finální nominace pro MS dostal.

Zůstaňme ještě u finské soutěže. Jaké máte z klubu ohlasy na třetí místo, když Ilves patří pravidelně spíš ke slabšímu průměru?

Samozřejmě jsou všichni strašně rádi, ale když se podíváme na tabulku někam k šestému nebo sedmému místu, rozdíl v počtu bodů je tam poměrně malý. Musíme pořád šlapat stejně a neusnout na vavřínech. Ten pád by mohl být hodně rychlý. Pokračujeme v naší hře a věřím, že to momentálně děláme dobře.

Související

Češi, uvidíte pohádku, věří Varaďa před domácím MS. Hadamczikova vnuka nepozval

Městský rival Tappara Tampere se drží před vámi, takže pořád můžete být lepší, viďte?

Rozhodně. (úsměv) Tappara na začátku soutěže 15 zápasů neprohrála v základní hrací době. Tu sérii jsme jim zlomili my v druhém vzájemném zápase. Nechci říct, že pak už Tappara tolik výher nepřidala, nicméně náskok si udělala hlavně na začátku sezony.

Skočit rybičku nebylo nic obvyklého

Jak vás přijali fanoušci Ilvesu? Po vítězných zápasech nechybí vaše osobní děkovačky.

Je to trochu jiné než v Česku, děkovačky jsou takové mírnější. Po příchodu do Finska jsem si myslel, že skočit po výhře rybičku ke kotli je normální, ale ono to tady normální nebylo. (úsměv) Kluci se smáli, pak to nějak zůstalo a fanoušci si zvykli. Jsem strašně rád, že mě přijali pozitivně. Je to obrázek toho, co jsme si s týmem uhráli a co jsem si vychytal.

Určitě namítnete, že je to zásluha celého týmu, ale průměr 1,87 gólu na zápas a úspěšnost zásahů 92,5 procent vás musí těšit, ne?

Samozřejmě, těší mě to. Musím zaklepat, že teď poslední zápasy vychází. Opravdu je to práce celého týmu, ale těší mě to i z důvodu, že zkraje sezony to z mé strany nebylo ono. Postupně jsme se celý tým zvedli.

Kousky Lukáše Dostála po vyhraném zápase:

Sledujete po očku statistiky? V těch dvou zmiňovaných jsou lepší jen brankáři suverénně vedoucího Kärpätu Oulu.

Ano, viděl jsem to a nepřekvapuje mě to. Patrik Rybár i Justus Annunen z Kärpätu jsou výborní gólmani a mají před sebou výborné týmy. Já jsem rád, že jsem ve statistikách hned za nimi, takhle nahoře. Ale opakuji, že bez skvělé práce kluků v poli by to nešlo.

Nejste až překvapený z toho, jak dobře to jde?

Upřímně jsem to nečekal. Nechci říct, že jsem byl po příchodu na vážkách, ale byl jsem trochu v očekávání, jak finská liga vypadá. Z reprezentace jsem věděl, že už mladí Finové jsou na vysoké úrovni a měl jsem plno respektu. Jsem rád, že jsem to chytil za pačesy, snad budu v těch výkonech pokračovat. Sezona je ještě dlouhá.

Autor fotografie: ČTK

Lukáš Dostál

Narodil se 22. června 2000 v Bedřichovicích u Brna.

V roce 2016 vychytal český titul starším dorostencům Komety, o dva roky později slavil s brněnským klubem první místo v juniorské extralize. Národnímu týmu do 18 let pomohl na MS 2018 do semifinále 33 zákroky ve čtvrtfinálovém duelu proti favorizované Kanadě.

V draftu NHL po něm v třetím kole z celkově 85. pozice sáhl Anaheim a letos v květnu Dostál podepsal s Ducks nováčkovský kontrakt. Už před rokem zazářil na MS juniorů, byl nejvýraznější postavou českého týmu a členem All Stars Teamu "české" základní skupiny. Přesto po turnaji dostal v A-týmu Komety šanci jen ve dvou extraligových zápasech a chytal hlavně v první lize za Třebíč.

V únoru odešel do Ilvesu Tampere a příležitost ve finské lize dokonale využil. Vychytal "rysům" postup do čtvrtfinále play off a v nové sezoně se zařadil mezi největší hvězdy soutěže. Z Finska se chce odrazit do vysněné NHL.

Přišel jste do Finska v 18 letech se zkušenostmi z mládežnických MS, ale přesto pro Finy tak trochu jako bezejmenný brankář, ne? Chytit šanci za pačesy, to jste řekl naprosto přesně.

Sportovní manažer Ilvesu je bývalý skaut St. Louis, trenér gólmanů Markus Korhonen jezdil na reprezentační akce mládeže. Trošičku o mně věděli, ale opravdu jsem musel chytit šanci za pačesy a ukázat, co ve mně je. V minulé sezoně zbývalo deset zápasů do konce základní části, když jsem přišel. Bylo to o mně. Buď to chytneš, nebo ne. Platí to podle mě všude. Když tu šanci dostanete, je potřeba ji využít.

Neříkám si, že jedu na MS jako jednička

S vaší povahou a nadhledem nehrozí, že by se vám ze současných úspěchů zatočila hlava, že?

To určitě ne. Viděl jsem to na začátku sezony, když jsem přiletěl z kempu Anaheimu. Ano, musel jsem se srovnat s časovým posunem a hřištěm, ale to mě neomlouvá. Zase mi to ukázalo, že výpadek může přijít. Dobře vím, že musím stát nohama na zemi a pořád pracovat, protože pád dolů může být hodně rychlý.

Berete nadcházející domácí juniorské MS jako vrchol sezony?

Po reprezentační stránce určitě. Beru to jako vyvrcholení mládežnické kariéry, více už toho nebude. S ročníkem 2000 si tento turnaj můžeme zahrát naposled, moje mládežnická kariéra se uzavře. Je krásné, že se to stane doma. Uděláme s klukama maximum, abychom byli na konci šťastní. Moc se těším!

Související

Komentář: Chaos před domácím svátkem. Špička už na Čechy po právu hledí spatra

Říkal jste, že je potřeba se nejdříve dostat do finální nominace, ale na druhou stranu o vás trenér Václav Varaďa mluvil jako o největší opoře mužstva. S výkony, jaké podáváte ve Finsku, se zkrátka není kam schovávat, co říkáte?

Hezky se to poslouchá, ale bude záležet, s jakou formou na MS přijedu, jestli bude všechno v pohodě. Jestli se náhodou něco nestane. Já nerad předbíhám, snažím se jít den po dni. Až přijde finální nominace nebo až dostanu od pana Varadi šanci do zápasu, udělám pro to všechno. Ale do té doby o tom dopředu nepřemýšlím. Nechci si vsugerovat do hlavy, že tam jedu jako jednička.

Na papíře nevypadá český tým pro letošní rok tak silně jako ročník 1999 s Martinem Nečasem, Filipem Zadinou nebo Filipem Chytilem. Ale vy, narození v roce 2000, na druhou stranu víte třeba z loňského MS do 18 let, že na takovém turnaji rozhoduje jeden zápas.

Přesně tak. Ve skupině jsme porazili jen Francii a logicky nám nikdo nedával velké šance do čtvrtfinále s Kanadou. A my jsme ji vyřadili. Je to turnaj a v něm se může stát cokoliv.

Jak vám zní, že Češi od roku 2005 čekají na juniorskou medaili?

Je to dlouhá doba a my uděláme všechno pro to, abychom to zlomili. Věřím, že půjdeme zápas od zápasu. Každý pojede na maximum.

Vy jste si zachytal na MS juniorů už před rokem, a to v zámoří, kde je tento turnaj extrémně sledovaný. Berete jako výhodu, že už víte, co čekat, a nerozklepou se vám kolena?

Samozřejmě, nějaké zkušenosti už mám, ale každý zápas je jiný. Kolikrát se puk odrazí tak, že vám tam spadnou tři góly a ani nevíte jak. Ano, mám třeba zkušenosti, jak se načasovat, abych byl čerstvý do zápasu, ale na ledě pak rozhodují detaily, které často ani neovlivníte.

Související

Čeští Filipové dali Detroitu křídla. Zadina a Hronek odehráli nejproduktivnější zápas

Finsko versus Česko? Hlavně rozdíl v lidskosti

Jak se těšíte na domácí publikum? Rekordní z hlediska návštěvnosti bylo poslední MS dospělých v Česku v roce 2015, letos právě v Ostravě poznali úžasnou atmosféru para hokejisté.

Ohromně se na to těším. Hrát před plnou halou, která vám fandí? Podle mě není nic lepšího. Snad budeme našim hokejem diváky bavit a lidé si šampionát užijí. MS juniorů nebývá v Česku každý rok, bude to zajímavé.

Jste typ hráče, kterého fandění a hluk na stadionu nabíjí?

Je to moc hezké, ale já jsem typ člověka, který se soustředí jen na výkon a snaží se, aby ho prostředí neovlivnilo. Jsem v bráně spíš klidnější a řekl bych, že to gólmani mají podobné. Je to specifický post, ale myslím, že hráče podpora na stadionu stoprocentně nabudí.

Stejně jako vy si Finsko za určitý odrazový můstek do NHL vybral i o rok starší Jakub Galvas, většina hráčů v juniorské reprezentaci hraje v zahraničí. Vnímáte, že z tohoto pohledu je potřeba v českém hokeji něco změnit? Aby více mladých nastupovalo v extralize?

To není úplně otázka pro mě, spíš na někoho jiného a na více povolaných lidí. Já na to samozřejmě svůj názor mám, ale nechám si ho pro sebe.

Čeští hokejisté si po odchodu do Finska pochvalují mentalitu místních hráčů, kteří pracují poctivě a nic při tréninku neošidí. Vy nejste výjimka. Opravdu cítíte oproti Česku tak velký rozdíl?

Shrnul bych to tak, že to není jen o hokeji, ale o celé finské společnosti. Ta je zkrátka jinak nastavená, což se odráží do všech sportů i směrů. Je to o lidskosti, kterou ve Finsku cítím. Nedávno Finové slavili 102 let od nezávislosti na Rusku, od vyhlášení samostatnosti. V Česku uplynulo 30 let od sametové revoluce. Troufnu si říct, že v tom je hlavní rozdíl.

Dostál si získal fanoušky Ilvesu hned po příchodu na jaře: