Na začátku 56. minuty jste vedli 3:1, nakonec jste prohráli 3:4. Co se v závěru utkání stalo?
Dostali jsme tři góly. Nevím, jak to popsat. Udělali jsme chyby vzadu a Vítkovice i s troškou štěstí daly tři góly. Pokud chceme hrát nahoře, jako že tam hrát chceme a patříme tam, musíme se takových kiksů a výpadků do další části sezony vyvarovat.
Co se konkrétně přihodilo při těch třech inkasovaných gólech?
Já nebudu na nikoho nic házet. Prostě jsme udělali chyby, ani já jsem tým nepodržel. Vítkovice daly tři góly, i s kopou štěstí. Samozřejmě se cpaly do brány a s kapkou štěstí jim to tam napadalo.
Roberts Bukarts vyrovnal dvě minuty před koncem, kdy si dojel vlastní nahození a zavěsil. Překvapil vás průběh té akce?
Nepřekvapil, ale do toho nahození jsem nechtěl sahat. Skákalo to a kdybych to minul, mohl bych se dostat hodně mimo bránu. On byl u puku jako první, vystřelil mi to na tělo, navíc do toho obránce ještě strčil hokejku a ztečoval mi to na stranu. Trochu štěstí pro Vítkovice, trochu smůly pro nás. Puk se odrazil tam, kde jsem ruku neměl. Ale prostě nesmíme takové chyby dělat. Za stavu 3:1 musíme hrát v útočném pásmu, vyhazovat to ven. Nemůžeme si dovolit nechat jim takové příležitosti.
Únik Rastislava Deje za stavu 2:1 jste vychytal semaforem, ale devět sekund před koncem vás prostřelil. Byla to lépe umístěná střela?
Abych řekl pravdu, do semaforu mě spíš trefil. Já jsem si tam lapačku nastavil, protože ho znám a vím, jak střílí. Vím, že má dobrou střelu. Ale v poslední minutě už to trefil asi trochu lépe.
Byl to váš první zápas proti Vítkovicím po odchodu na konci minulé sezony. Jaké to pro vás bylo z tohoto pohledu?
Jako každý jiný zápas. Asi bych to řešil měsíc po přestupu, ale teď už nějakou dobu oblékám třinecký dres. Nebylo to ničím zvláštní.
Po první třetině jste sice vedli jen 1:0, ale na střely na branku to bylo 21:8 ve váš prospěch. Polevili jste v dalším průběhu? Mohli jste podcenit Vítkovice?
Asi jsme je nepodcenili. Možná jsme si mysleli, že to půjde samo, ale nepodcenili jsme je. Přistupovali jsme k Vítkovicím jako ke každému jinému soupeři. Věděli jsme, že kvalita by měla být na naší straně. Bohužel i s kapkou štěstí se to Vítkovicím naodráželo a napadalo to tam.
Hodně vás štve taková porážka?
Každá porážka štve. I kdybychom prohráli 0:1 nebo 0:8. Je to víceméně jedno. Samozřejmě mrzí, že jsme vedli, ale člověk hraje 60 minut a nedívá se, kolik to je po dvou nebo po 59 minutách. Chtěli jsme hrát 60 minut a to se nám nepovedlo.
Vítkovičtí fanoušci rozbalili před gólem na 2:3 ve třetí třetině transparent adresovaný vám. Viděl jste, co tam napsali?
Bylo tam něco se 700 tisíci a vítkovickou kasou (podle informací deníku Sport z března tohoto roku si Bartošák v Třinci přijde v základu na 700 tisíc korun měsíčně - pozn. red.). Asi to nebudu dál komentovat.
Nerozhodilo vás to?
Ne. Zasmál jsem se tomu, jak hluboko může člověk klesnout.
Byla možnost, že byste proti Vítkovicím nechytal?
Vůbec se to neřešilo. Patřím teď do Třince a je mi jedno, proti komu hrajeme. Chtěl bych chytat proti Spartě i proti Vítkovicím. Chci chytat, Vítkovice jsou pro mě uzavřená kapitola.
