Praha - Sedmdesátá Vuelta je minulostí a jejím vládcem se stal pětadvacetiletý rodák ze Sardinie Fabio Aru. Závod do posledního puntíku naplnil svou pověst strhujícího a do poslední chvíle napínavého klání náchylného k překvapením, před jehož startem není vůbec jednoduché tipovat vítěze.

Chris Froome, Nairo Quintana a Vincenzo Nibali, hned tři závodníci z tak zvané "velké čtyřky“ stáli na startu letošní jubilejní španělské Vuelty, především mezi nimi se mělo rozhodovat o vítězi závodu.

Madridského cíle se však dočkal pouze nejmladší z nich, nakonec čtvrtý Quintana. Nibali se z Pyrenejského poloostrova odporoučel hned po druhé etapě, v níž předvedl ve spolupráci s doprovodným vozem své stáje nepochopitelný zkrat (více zde). Frooma ze závodu vyřadil pád, jak jinak. Aby toho nebylo málo, Quintana se v první polovině etap potýkal s nemocí a teplotami.

Hlavní favority tak bylo třeba hledat jinde. Chvíli se zdálo, že by se snad konečně po letech zklamání a těsných porážek mohl dočkat Joaquim Rodriguez. Ten nakrátko z červeného trikotu lídra vysvlékl velké překvapení závodu, Toma Dumoulina. Mladý Nizozemec si ale po časovce vzal vedení zpět, čímž naděje populárního "Purita“ definitivně zlomil a šestatřicetiletý Katalánec byl v posledních etapách už vyloženě pasivní.

Klíčová časovka

Časovka, která zlomila Rodrigueze, vyselektovala pro závěrečné čtyři etapy závodu dvojici Dumoulin - Aru, která si to měla rozdat o celkové vítězství, oba mladíky v té době přitom dělily jen jednotky sekund. Dumoulin, díky své výšce mezi vrchaři v závěrech stoupání nepřehlédnutelný, se svého rivala držel jako stín, až do předposledního stoupání sobotní etapy, kdy již náporu neodolal.

Výsledná ztráta více než čtyř minut a propad na konečné šesté místo byly pro Dumoulina, kterého řada soupeřů označovala za nejsilnějšího muže závodu, snad až příliš krutým propadem. Dvě vítězné etapy a umístění v první desítce jsou však pro něj, tým Giant-Alpecin a vlastně i celou světovou cyklistiku velkým příslibem.

Uvidíme, jak se otřepe z únavy před nadcházejícím světovým šampionátem, kde chce v časovce prohánět Tonyho Martina. "Jestli jsem hrdý na můj výkon na Vueltě? Teď jsem jen zklamaný. Zítra budu hrdý, ale dnes jsem jen zklamaný,“ prohlásil Nizozemec po kritické dvacáté etapě.

Spolehlivý Aru se dočkal triumfu

Králem Vuelty je tak Fabio Aru, kterému patrně paradoxně pomohlo vyloučení Nibaliho, po němž byl jasným lídrem Astany. A nutno říci, že mu jeho týmoví kolegové stejně jako na Giru poskytli exkluzivní servis. Právě týmová síla je patrně oním pověstným jazýčkem na vahách, který rozhodl v Sardiňanův prospěch. Nicméně Aru šel jako tradičně svým útočným stylem úspěchu naproti. Navíc také zlepšil časovku, která byla nakonec zřejmě klíčovou etapou, v níž na Dumoulina ztratil „jen“ minutu a 53 sekund (co by za to dal Purito) a zůstal na dostřel červeného dresu.

"Dnes se stal sen skutečností. Sen, který jsem měl od dětství. Byla to velmi náročná Vuelta, ale jsem si jistý, že se veřejnosti líbila. Bylo to spektakulární,“ prohlašoval po poslední etapě šťastný vítěz. Ten potvrdil nebývalou spolehlivost. Na Grand Tours dosud nikdy nezklamal, naopak.

Po „učňovské“ premiéře na Giru 2013 na něj nečekaně spadly lídrovské povinnosti na Giru 2014. A Aru původního lídra Scarponiho zastoupil více než dobře, když vyhrál etapu a celkově dojel třetí. Na loňské Vueltě přidal páté místo a další dvě vítězné etapy. Ty vyhrál i na letošním Giru, kde jej celkově porazil pouze fenomenální Contador. A teď velké vítězství na Vueltě naplnilo požadavky šéfů týmu, kteří chtějí každý rok alespoň jednu vítěznou Grand Tour.

Budoucnost světové cyklistiky

Aru není jediným zástupcem nastupující generace, který na španělském závodě zazářil. Za druhým Rodriguezem se umístil Polák Rafal Majka, pro něhož se jedná patrně o největší úspěch kariéry, z něhož je také patřičně nadšený: "Jsem teď opravdu šťastný, protože o tomhle jsem snil. Dosáhnout pódia na Grand Tour je pro mě naprosto výjimečné.“

Za šestadvacetiletým Polákem se na čtvrté příčce umístil ještě o rok mladší Kolumbijec Nairo Quintana. Pátý je nakonec jeho stejně starý krajan Esteban Chaves, vítěz dvou etap a další velké překvapení závodu. Na šestém místě nakonec dokončil již zmiňovaný Dumoulin, jemuž je čtyřiadvacet let. Elitní desítku pak uzavírá nejmladší z nejlepších, teprve třiadvacetiletý Jihoafričan Louis Meintjes. Světová cyklistika se tak evidentně o svou budoucnost bát nemusí.

Cyklistická sezona 2015 má za sebou svou poslední Grand Tour. A Vuelta opět potvrdila svou pověst nevyzpytatelného závodu, kde není nouze o překvapení nebo velké zvraty. Vzpomeňme například na napínavý souboj mezi nakonec vítězným Cobem a Chrisem Froomem v roce 2011, který v Keni narozeného Brita vystřelil mezi cyklistické hvězdy.

Nebo brzký útok Alberta Contadora v etapě do Fuente Dé hned v následujícím roce, soupeření Nibaliho s čtyřicátníkem Hornerem či loňské zápolení dvou „odpadlíků“ z Tour – Contadora s Froomem. Také na letošní Vueltu se bude vzpomínat jako na závod hodný označení Grand Tour.