S jakým cílem jste na šampionát odjížděl?
Podat co nejlepší výkon a potvrdit své ambice v bitvě o světové prvenství. Druhým místem jsem snad své záměry z velké části potvrdil. Vítězný Maďar Kopasz jel ve druhé polovině trati skvěle, a navíc byl doslova hnán nadšenými fanoušky. Když k tomuto mému stříbru připočtu ještě čtvrtou příčku na deblkajaku s Radkem Šloufem, je to důkaz, že trenér Karel Leština mě na vrcholnou akci letošního roku připravil velice dobře.
Jak byla náročná vaše cesta ke stříbru?
Netajím, že jsem myslel na zlato, a proto už v semifinále jsem si chtěl prvním místem zajistit optimální pozici a psychickou pohodu. Do finiše jsem proto vložil všechny své síly, takže únava byla veliká, nejraději bych se hned viděl v posteli.
Proč jste nejel pětistovku, na níž jste byl úřadujícím mistrem světa?
Je docela možné, že bych si zase dojel pro některou z medailí. Cílem však bylo splnit olympijské limity, na které jsem se chtěl maximálně soustředit, a neplýtvat silami v jiných závodech.
Velice cennou letenku na olympijské hry se vám podařilo vybojovat na deblkajaku. Bylo to ve vašich představách?
S Radkem Šloufem jsme měli hodně natrénováno a chtěli jsme to zkusit. Dobře jsme věděli, že pole soupeřů bude početné a hlavně hodně vyrovnané. Časové rozdíly ve finále byly minimální, Vždyť my jsme s napětím čekali na výsledkovou tabuli, zda jsme si šestým místem zajistili účast na olympijských hrách, a nakonec jsme skončili pouhých 23 setin vteřiny od bronzu.
S Radkem Šloufem jste na deblkajaku začali jezdit až letos na jaře. Proč jste se rozhodl po předchozím čtyřkajaku jít touto cestou?
Především z toho důvodu, že do tréninků čtyřkajaku vstupovalo několik trenérů, zatímco do přípravy deblkajaku pouze Karel Leština. Celá naše práce byla pouze v kompetenci nás tří. A zároveň jsem byl toho názoru, že cesta do Tokia bude sice hodně trnitá, ale přece jen o něco snazší než na čtyřkajaku.
Byl jste si jistý, že Radek Šlouf bude pro vás tím nejlepším možným partnerem?
V deblkajaku jsem seděl už doslova se spoustou chlapů, ale bez nejmenší nadsázky mohu říci, že s Radkem si na lodi i mimo ni rozumím nejlíp. Je jen o rok mladší, známe se už řadu let a když zůstane v současné podobě, nemám nejmenší důvod uvažovat o další změně. Přibrzdilo by nás jen jeho případné zranění či nemoc. Avšak to samé platí o mně.
Hodně vás mrzí, že čtyřkajak se na olympiádu nepodívá?
Všichni z celé naší výpravy jsme z jeho vyřazení byli moc smutní. Jsou to vesměs výborní kajakáři, jeli krásný závod, ale nestačilo to. A navíc to pro ně byla jediná možnost, jak se kvalifikovat na olympijské hry.
Bylo ještě něco, co se vám na šampionátu nelíbilo?
Velice nepříjemné bylo po dobu závodu ohlušující bubnování, což je typická maďarská kulisa. Chvílemi jsem se nemohl soustředit ani na svůj dech.
Máte letenku na svou třetí olympiádu. Co lze od ní v dalekém Tokiu čekat?
O medaile se bude bojovat ve zcela jiných podmínkách, než na jaké jsme zvyklí. Více nám prozradí naše účast na předolympijské regatě, která je v Tokiu na programu od 12. září. Už dnes je však jisté, že ve velké konkurenci bude ve snaze o přední umístění potřeba hodně fyzických i psychických sil.
A co vás letos ještě čeká?
Kromě už zmíněné regaty v Tokiu vyrazím do Norska na ryby a s přítelkyní Kateřinou Pauláthovou na Maledivy. V každém případě se však budu snažit hýbat, aby tělo na začátku přípravy bylo na ni připravené.
