Mezi euforií a rizikem smrti. Je to tenký led, vypráví elitní čeští cyklisté

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
21. 4. 2020 17:35
Jet v týmu, který do Paříže veze magický žlutý dres. Strávit 200 kilometrů v úniku a vyhrát. Stát se doma světovým šampionem. Sport však přináší také stinné stránky a na kole občas i doslova tragické momenty. Současných i bývalých českých cyklistických profesionálů jsme se ptali na nejlepší a nejhorší zážitek v sedle.
Bývalý cyklista Petr Benčík.
Bývalý cyklista Petr Benčík. | Foto: ČTK

Petr Benčík

45 let, trojnásobný mistr republiky v silničním závodě (2008, 2010, 2011), vítěz etapového závodu Okolo Rakouska (2011), účastník olympiády 2008 v Pekingu, vítěz závodu Memoriál Henryka Lasaka (2006), pětinásobný účastník silničního závodu na MS v cyklistice.

Nejhorší zážitek: "Když mi byla na jarních závodech v Itálii taková zima, že jsem necítil prsty. Brečel jsem v tunelu a myslel jsem, že to nedojedu. Potřeboval jsem dojet, byla to totiž příprava na Závod míru, který byl pro nás v té době hrozně důležitý. Takovou zimu a vysílení jsem nikdy nezažil."

"Byl to závod přes region Bergama, dnešní Coppi e Bartali, někdy v roce 1996 nebo 1997. Panovalo nejhorší cyklistické počasí, teplota kolem nuly, padal déšť se sněhem. Neměli jsme žádné pořádné oblečení, brali nás tam jako takový slabší tým a měli jsme radost, že to vůbec můžeme jet."

"A já jsem celý den přemýšlel, jestli už je to na to, abych závod vzdal. Dojel jsem to, ale ta bolest, když mi potom rozmrzaly prsty… Závod v jednu chvíli kvůli podmínkám zastavili v tunelu, vychladli jsme a celý jsem se třásl. V puse jsem měl písek a nedokázal jsem zastavit drkotání zubů. Drtily mi písek v puse a já jsem s tím nemohl nic dělat. Mechanicky jsem si chytil čelist, aby mi nelítala, ale to nešlo dělat pořád. Absurdní situace."

"V hotelu jsem se najedl, zahřál a už mi bylo hej, ale při tom závodě jsem si opravdu říkal, že tohle nemám zapotřebí. Bylo to na hraně."

 

Právě se děje

Další zprávy