Mezi euforií a rizikem smrti. Je to tenký led, vypráví elitní čeští cyklisté

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
21. 4. 2020 17:35
Jet v týmu, který do Paříže veze magický žlutý dres. Strávit 200 kilometrů v úniku a vyhrát. Stát se doma světovým šampionem. Sport však přináší také stinné stránky a na kole občas i doslova tragické momenty. Současných i bývalých českých cyklistických profesionálů jsme se ptali na nejlepší a nejhorší zážitek v sedle.
Petr Vakoč na závodě Kolem Polska 2014.
Petr Vakoč na závodě Kolem Polska 2014. | Foto: ČTK

Petr Vakoč

29 let, jezdec stáje Alpecin-Fenix, mistr republiky v silničním závodě (2015), vítěz závodu Brabantský šíp (2016), bronzový medailista ze silničního závodu na Evropských hrách (2015), vítěz etapy na závodech Okolo Polska (2014) a Okolo Británie (2015), účastník Gira d'Italia a Tour de France.

Nejlepší zážitek: "Nejhezčím zážitkem bylo vítězství v etapě na závodě Okolo Polska v srpnu 2014. Byla to dlouhá, rovinatá etapa, snad 220 kilometrů, a já byl od samého začátku v úniku. Byli jsme vepředu pouze tři a za námi celý peloton s mnoha sprintery brousícími si zuby na hromadný dojezd."

"Padesát kilometrů před cílem jsme měli náskok pět minut a říkal jsem si, že to není úplně ztracené. Necelých 40 kilometrů před cílem byla sprinterská prémie. Nástup jsem využil k tomu, abych pokračoval sám. Spolupráce s dvojicí závodníků totiž začala váznout, jen by mě zdržovali. Dal jsem do toho vše. Doteď nechápu, kde se ve mně všechna ta energie vzala. Ten den jsem se vydal opravdu ze všech sil."

"Do poslední chvilky jsem nevěděl, zda vydržím do cíle. Až v závěrečných metrech jsem začal věřit, že to vyjde. Euforie. Moje první profesionální vítězství. Navíc jsem se oblékl do žlutého dresu pro vedoucího závodníka a ten udržel až do předposlední etapy."

 

Právě se děje

Další zprávy