Mezi euforií a rizikem smrti. Je to tenký led, vypráví elitní čeští cyklisté

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
21. 4. 2020 17:35
Jet v týmu, který do Paříže veze magický žlutý dres. Strávit 200 kilometrů v úniku a vyhrát. Stát se doma světovým šampionem. Sport však přináší také stinné stránky a na kole občas i doslova tragické momenty. Současných i bývalých českých cyklistických profesionálů jsme se ptali na nejlepší a nejhorší zážitek v sedle.
René Andrle po výhře ve Velké ceně Hradce Králové v roce 2007.
René Andrle po výhře ve Velké ceně Hradce Králové v roce 2007. | Foto: ČTK

René Andrle

467 let, vítěz závodu Okolo Slovenska (2000), třetí muž prologu Gira d'Italia (2001), čtyřikrát se účastnil závodů Grand Tours (jednou Tour de France), mistr republiky v silničním závodě (1995), vítěz etapy na závodech Okolo Rakouska (1997) a Murcie (2002), účastník olympiády 2004 v Aténách.

Nejlepší zážitek: "Všechny velké závody. Ale musím vypíchnout start Tour de France v roce 2003. Tehdy se začínalo v Paříži, byla to velkolepá show a moc se mi to líbilo."

"Byl to takový ten prolog, start do závodu. Jelo se přímo pod Eiffelovou věží. Ten prolog se mi příliš nepovedl, čekal jsem od sebe daleko více. Výsledek byl malinko zklamání, ale atmosféra mě maximálně nadchla."

"Dále to na Tour bylo docela dobré, až do doby, než nám spadl lídr týmu Joseba Beloki. Nicméně to, jak závodem žije celá Francie, se mi líbilo."

 

Právě se děje

Další zprávy