Brno – Kdo letos navštívil zápas prvoligového baseballového klubu z Blanska, tak určitě nepřehlédl Davida Farkaše. Ten totiž v stále juniorskému věku nastupuje v mužském týmu a rozhodně není jen do počtu. To vše zvládá i navzdory tomu, že mu na levé ruce chybí část předloktí.
V Blansku, odkud David pochází, se baseball řadí mezi nejpopulárnější sporty. Vždyť místní tým již má za sebou také anabázi v nejvyšší soutěži. Olympia Blansko hraje na jednom z nejhezčích stadionu v republice, kde se v roce 2009 hrálo také Mistrovství Evropy v baseballu.
"Začalo to v páté třídě, kdy náš učitel tělesné výchovy Jára Krejčíř rozjížděl softball, a ve školním rozhlase se vyhlásilo, že kdo chce, tak může přijít na trénink. Tak jsem tam s kamarády přišel, nějak mně to začalo bavit a začal jsem to i se spolužáky hrát," popsal Farkaš své začátky.
Na rozdíl od svých spoluhráčů to však neměl jednoduché. Přeci jen jsou v baseballu situace, kdy potřebujete obě ruce. Jenže blanenský baseballista se tím nenechal rozhodit. "Vůbec mně to nefrustrovalo," usmívá se David. "Navíc Jára chtěl, abych hrál. Začal mi nosit baseballové kartičky, pouštěl mi videa s Jimem Abbottem, který působil v Major League a také hrál jen s jednou rukou. Mě to bavilo, takže jsem s motivací nikdy neměl problém."
Rád by hrál extraligu
Srovnání s Jimem Abbottem je opravdu na místě. Jimovi stejně jako Davidovi chybí část předloktí, ale navzdory tomu to dokázal dotáhnout do nejlepší baseballové ligy na světě. Navíc s americkou reprezentací získal v roce 1988 olympijské zlato. Právě proto je pro Davida největším baseballovým vzorem.
"Jiný podobný hráč, na kterého bych se chtěl koukat, v MLB asi nebyl," zamyslí se. Při dotazu na to, jestli by to chtěl dotáhnout stejně daleko, odpovídá skromně.
"Když jsem byl mladší, tak jsem chtěl hrát v MLB. Čím jsem starší, tak si víc uvědomuji, že se to asi nepovede. Rád bych však, abychom postoupili do extraligy, ve které bych si rád zahrál," poodhalil David své baseballové cíle.
Kdo viděl tohoto baseballistu v akci, tak musí žasnout nad jeho technikou a rychlostí. David dokáže v průběhu sekundy zachytit míč, přechytit rukavici mezi levou ruku a tělo, a následně ještě přesně přihodit spoluhráči. Jenže pro něj to není nic speciálního a přiznává, že tuto techniku ani nijak speciálně netrénoval.
"Od začátku jsem si musel nějak pomoct," mávne rukou. "Ten způsob jsem si vypiloval sám automaticky. Nebylo to něco, na co bych se speciálně zaměřoval. Trošku jsem jen změnil způsob, jak jsem si rukavici dával na levou ruku a pak vracel. Ale to bylo jen v začátcích, někdy v průběhu prvních dvou let. Jinak je to stále stejný, jen se to víc zrychluje."
Bude následovat svůj vzor?
S baseballem navštívil množství stadionů po celé republice, ale jak sám přiznává, ten domácí v Blansku je pro něj nejoblíbenější. "Navíc je nejblíž a nemusím nikam cestovat," usmívá se sympatický mladík. Letos jej trenér využívá ve hře ve vnitřním i vnějším poli a do některých zápasů zasáhl také jako nadhazovač. Když se ho ptám, kde hraje nejraději, tak jen krčí rameny. "Rád hraji v zadním poli, protože je to tam klidnější. Ale nemůžu říct, že bych měl nějakou nejoblíbenější pozici," prozrazuje David.
Mladý blanenský baseballista se snaží odvádět ve hře to nejlepší, co potvrzuje také trenér mužského týmu Ivo Kučera. "Pokud by všichni byli jako David, tak má člověk naprosto ideální týmů," říká blanenský kouč. "Je to poctivý kluk, který nic neošidí, chodí na všechny tréninky, kdy může a jeho přístup je naprosto ukázkový. I vzhledem k hendikepu, který má, tak by se od něj mnoho hráčů mohlo učit."
Kam to tento mladý baseballista nakonec dotáhne, ukáže až čas, ale právě on může jít mnoha lidem příkladem. Navzdory omezení nic nevzdal a neustále na sobě pracuje. Pokud mu tato píle a nasazení vydrží, tak jej třeba jednou uvidíme také v dresu mužského reprezentačního celku, čímž by následoval svůj baseballový vzor.
