Běžně se atletické MS pořádá v srpnu, letošní katarské dostaveníčko proběhne v pozdním termínu od 27. září do 6. října. "Jsem zvědavá, jak budou atleti připraveni. Já jsem byla v září vždycky úplně hotová a unavená," říká bývalá atletka Denisa Helceletová, dříve Rosolová.
"Nikdo neví, co od toho očekávat. V Dauhá se ukáže, kdo je jaký trenér a jak umí závodníka připravit. Navíc jsem zvědavá, co ten pozdní termín s atlety udělá do příští sezony," zamýšlí se sportovkyně, která se věnovala víceboji, dálce, hladké čtvrtce i běhu na 400 metrů s překážkami.
Běžně mají atleti v září po sezoně, odpočívají na dovolené a v říjnu začínají s přípravami na další rok. V tom příštím je čeká halové MS v Nankingu, mistrovství Evropy v Paříži, a hlavně olympiáda v Tokiu vklíněná mezi obě čistě atletické události.
Letos museli svůj program výrazně pozměnit, vynechat některé letní závody a zařadit volno mnohem dříve než obvykle. Třeba čtvrtkař Pavel Maslák ale svou sezonu MS nepodřídil a do Dauhá nepoletí.
Důvodem pozdního termínu šampionátu jsou vysoké teploty v Kataru, kde by se v letních vedrech nedalo závodit. Tradiční mítink Diamantové ligy v Dauhá se proto koná už v květnu. Momentálně by měly na Blízkém východě panovat teploty okolo snesitelných 30 až 36 stupňů.
Tomáš Dvořák, který deset let vykonával práci šéftrenéra české atletiky a těsně před MS v této funkci plánovaně skončil, s předstihem informoval, že se do Kataru nechystá. Že místo "50 stupňů ve stínu" zvolí raději Himálaje, kde doufá, že teplota spadne pod bod mrazu.
Lepší by bylo stadion neklimatizovat
I v případě, že se aktuální teploty v Dauhá ještě zvednou, atleti budou závodit na klimatizovaném Chalífově stadionu, který by měl být konstantně vychlazen na 26 stupňů na dráze a 24 na tribuně.
"Pro většinu sportovců by však bylo možná lepší, kdyby stadion vůbec neklimatizovali. Na teplo se připravíte, ale horší je to s přechody z tepla do chladnějšího prostředí," soudí Helceletová. "Bude to zapeklité, snad se atletům vyhnou angíny a virózy," dodává.
Obavy má také z klimatizovaných hotelů, na což upozorňoval mimo jiné i koulař Tomáš Staněk. "Kdo na to není zvyklý, bude s tím bojovat," tvrdí Helceletová, která si Dauhá pamatuje z halového MS v roce 2010.
Česká výprava tehdy odjížděla z Kataru bez medaile, nicméně štafeta čtvrtkařek ve složení Helceletová, Jitka Bartoničková, Zuzana Bergrová a Zuzana Hejnová se kvůli diskvalifikacím třetích Jamajčanek a druhých Rusek dodatečně posunula ze čtvrté až na stříbrnou pozici.
"Doma máme ale pořád jen bronz, který jsme dostali v roce 2012. Po oznámení další diskvalifikace Rusek se to nějak utišilo a čekáme, jak se to s nimi vyřeší," usmívá se Helceletová. V Kataru závodila před devíti lety v klimatizované hale, v níž byl oproti venku až příliš chladný vzduch.
"Strašná zima," vzpomíná rodačka z Karviné. "Rozcvičovala jsem se už v hale, abych nepřecházela mezi různými teplotami. Naopak venku bylo hrozné vedro, i když byl březen. Chodily jsme s holkama v kraťasech a tričku s krátkým rukávem a místní se na nás nedívali zrovna pěkně. V tomhle byl Katar hodně striktní," doplňuje atletka, pro kterou bylo HMS 2010 první velkou akcí po přechodu ze skoku dalekého na čtvrtku.
Noční závody, podezření z korupce
Manžel Helceletové, desetibojař Adam Sebastian, se na nadcházející MS nekvalifikoval, ale bývalá mistryně Evropy říká, že ani v opačném případě by se neletěla do Dauhá podívat.
"Šly bychom s malou v deset hodin spát a závody bychom si neužily," směje se Helceletová při zmínce o rok a čtyři měsíce staré dceři Evelin. "Jsem zvědavá na závody v noci, pro mě by to bylo něco nepředstavitelného," přidává.
V nočních hodinách budou kvůli nižší teplotě závodit maratonci a chodci, ostatní disciplíny na stadionu budou probíhat hlavně večer.
Kataru bylo pořadatelství šampionátu přiděleno v roce 2014 a nejen kvůli pozdnímu termínu a klimatizovanému stadionu budí rozporuplné dojmy. Katařané čelili podezření z uplácení Mezinárodní atletické federace IAAF a živé je také téma práce dělníků v extrémních podmínkách.
Hnutí Amnesty International upozornilo na to, že ani po stovkách úmrtí dělníků převážně z asijských zemí jako Indie, Bangladéš nebo Nepál, kteří pracují na stavbách stadionů pro fotbalové MS 2022, nedošlo k velkému zlepšení pracovních podmínek.
Podle Helceletové atleti tyto okolnosti tolik nevnímají. "Většina to neřeší, protože s tím stejně nic neudělá. Jen čekáme, komu mistrovství přidělí. Jako atletka jsem se do věcí mimo stadion příliš nemíchala a snažila jsem se na šampionátu předvést co nejlepší výkon," podotýká.
Přitáhnou Barším a spol. fanoušky?
"Peníze hrají samozřejmě velkou roli, ale pokud je Katar má a zvládne to, proč ne. Protože když dají šampionát zemi, která to finančně neutáhne, je z toho průšvih. Třeba na olympiádě v Riu to organizátoři nezvládali, nic nebylo dodělané a pracovalo se za pochodu," srovnává Helceletová.
"Přesto by byla většina atletů ráda, kdyby se MS konalo v tradiční zemi a v tradičním termínu," netají čtyřnásobná olympionička. Další starostí organizátorů katarského šampionátu totiž může být i malá návštěvnost.
Malý emirát na břehu Perského zálivu má zhruba dva miliony obyvatel a negativní vzpomínkou je MS v házené před čtyřmi lety, které skončilo na tribunách propadákem. Skupinky fanoušků slátaného katarského týmu tehdy pořadatelé vozili do Kataru z Evropy.
V atletice má Katar hvězdy první velikosti, kterými jsou výškař Mutaz Essa Barším či čtvrtkaři Aberrahman Samba a Abdalelah Haroun, nicméně s prodejem vstupenek a zájmem diváků mají v Dauhá velké potíže. Pro účely MS snížili kapacitu Chalífova stadionu snížili z 50 tisíc na 40, ale i tak už nyní zakrývají sedačky vrchního prstence plachtami.
"Snad si fanoušci nenechají tak velkou akci ujít," věří Helceletová, která bude MS sledovat v televizi v rozsahu, jaký ji dovolí malá dcera Evelin.
