Překvapilo vás, že Olomouc vyřadila Plzeň?
Není to zase tak velké překvapení. Postavení v tabulce a poslední zápas v základní části, který Olomouc v Plzni prohrála 1:9, sice klamaly, jenomže extraliga je skutečně docela vyrovnaná. Plzeň byla i pro mě favoritem, ale dalo se čekat, že to může dopadnout i jinak.
Bral jste v době, kdy jste Olomouc trénoval, Plzeň trochu jako strašáka? Na podzim 2017 jste tam obdrželi deset gólů, ve čtvrtfinále play off 2016 a 2018 jste jí podlehli 1:4.
Ani ne. V play off je to zkrátka o tom, komu to lépe sedne. Ale je rozhodně zajímavé, že na Olomouc vždycky padne Plzeň. V předkole dvakrát Zlín a jednou Plzeň, ve čtvrtfinále třikrát Plzeň. Teď si konečně kluci zahrají i proti Spartě. Strašáka bych tam neviděl, dokonce si myslím, že výsledek 1:9 v posledním kole Olomouci pomohl. Zmobilizovala se, naopak Plzeň ji mohla lehce podcenit.
Co v těch třech zápasech rozhodlo ve prospěch Olomouce?
To hlavní jsem viděl a dá se říct, že rozhodlo to, co zdobí Olomouc už dlouhodobě. Takže týmový výkon, perfektní nasazení, fyzicky náročný hokej, hodně bruslení. U všeho byli o krok dříve, Plzeň k ničemu pořádně nepustili. A jak jsem zmínil, vidím tam vliv toho posledního kola. Psalo se všude, že to bude nejjasnější série. Ať chcete, nebo ne, v hlavách hráčů z toho něco zůstane. Přitom v play off je to o pár zápasech. Plzeň se ani nevzpamatovala z prvotního šoku, že to tak jednoduché nebude, a za chvilku bylo po předkole. Dalo by se skoro říct, že prohrát v posledním kole byla výborná taktika. (smích)
Přesto, v základní části dělilo oba týmy propastných 32 bodů.
Je to obrovský rozdíl, ale v základní části potkávají mužstva výkyvy. Mají série, kdy se daří, kdy ne. Objektivní pohled hovoří o tom, že Plzeň má mužstvo kvalitnější. Jenže v play off rozhoduje momentální forma, tam může být všechno jinak. Ať už zranění klíčových hráčů, pohoda brankářů. Vezměte si, že za posledních deset let vyhrál vítěz základní části play off jen dvakrát. (Třinec a Liberec v letech 2011 a 2016, pozn. red.)
Podařilo se Olomouci otrávit hokej největším hvězdám soupeře Milanu Gulašovi a Tomáši Mertlovi? Obávané duo v předkole nebodovalo.
Tak otrávit… To je takové hanlivé ohodnocení toho výkonu. Já bych to bral pozitivně. Není to otrávení, ale účelná taktika a dobrá příprava na soupeře. Dobrý kolektivní výkon. Olomouc neměla v celé sezoně nikoho, kdo by zvlášť vyčníval v kanadském bodování. Ale hokej je týmový sport.
Mělo by se na Olomouc celkově nahlížet jinak? Často z úst expertů nebo v médiích zaznívají právě podobné výrazy, že hraje především defenzivní hokej a snaží se soupeři otrávit hru.
Zkrátka pracujete s materiálem, který máte. Otrávit mi zní škaredě, není to odpovídající. Vždycky platilo, že dobrý útok plní stadiony a dobrá obrana dělá výsledky. Ideální je mít oboje, ale nikdo neříká, že když jsme v Naganu vyhráli finále 1:0, tak že jsme někomu otrávili hokej. Tak proč mluvit nějak negativně, když padá méně branek? Pokud máte v mužstvu hráče, kteří dávají šest nebo sedm gólů za sezonu, nejlepší střelec Honza Káňa jich má třináct, musíte hru uzpůsobit tak, abyste i s nimi vyhrával.
Jakou šanci bude mít Olomouc ve čtvrtfinále proti Spartě?
Vzhledem k tomu, že play off je krátkodobá záležitost, může Olomouc vyřadit i Spartu. Ale samozřejmě je favoritem Sparta, má nabité mužstvo a základní část vyhrála zaslouženě. Bude to těžké, ale nikdo neví. Braňo Konrád měl proti Plzni úspěšnost skoro 96 procent, to je skvělé číslo. Působí uklidňujícím dojmem, je to jistota. Pokud mu forma vydrží, nebudou to mít sparťané lehké, aby ho prostřelili.
Olomouc má navíc ze základní části proti Spartě vyrovnanou bilanci, dokázala v Praze vyhrát za tři body. Stejnou bilanci má i vzhledem k druhému Třinci, proti favoritům umí.
Neříkám, že šance jsou vyrovnané, ale proč by Olomouc nemohla znovu překvapit? Sparta k tomu i po tom rychlém vypadnutí Plzně v předkole přistoupí s plnou zodpovědností, nicméně Olomouc bych neodepisoval.
Jako trenér jste v Olomouci skončil před třemi lety. Pořád ale platí, že ji hodně sledujete a fandíte?
Je mi sympatická, fandím jí. Na druhou stranu jsem působil u pěti mančaftů, takže to ani nejde, abych všem pořádně fandil. Zajímají mě hráči, s nimiž jsem pracoval. Těch ubývá, ale pořád jich několik je. Sleduju to všechno a Olomouc vnímám intenzivně, byl jsem tam tři roky a je to moje poslední působiště.
Co vy a budoucnost? Spojíte ji ještě s hokejem?
Těžko říct, nikdy neříkej nikdy, ale už tři roky hokej nedělám. Po třech letech v Olomouci jsem byl už docela okoukaný a zároveň jsem cítil, že bych mohl trochu zvolnit. Teď žiju ve volnějším režimu. Nevím, co by se muselo stát, aby mě někdo chtěl k týmu, který by pro mě byl zajímavý.
Měl jste během těch tří let nabídky trénovat?
Nerad bych to více rozebíral. Nějaké nabídky byly, ale prostě jsem to cítil tak, že do toho nejdu.
