Bezprostředně po vypadnutí ve čtvrtfinále s Třincem to ostatně přiznal obránce Michal Kempný, když řekl, že Spartu porazil play off tým. Ona takový nemá.
Podobně mluvil i Michal Řepík. "Předčili nás v detailech a obětavosti. Kdo je silnější a urputnější kolem branek, ten vyhrává. Třinec byl lepší, my na tom musíme zapracovat do dalších ročníků," soukal ze sebe zklamaný kapitán.
Také bývalý úspěšný trenér Sparty František Výborný v minulých letech opakovaně tvrdil, že mu v současném týmu chybí ryzí sparťané. Takoví, kteří by kdysi na ledě pro klub padli a kteří s ním dobývali úspěchy.
Řepík se v sérii proti Ocelářům trápil, David Tomášek a Erik Thorell byli skoro neviditelní. Totéž Miroslav Forman, s výjimkou zbytečného trestu do konce utkání. Nedařilo se Romanu Horákovi. A nenašel se skoro nikdo, kdo by tým dokázal vyburcovat.
Když se David Kaše pokusil zlomit nepříznivě se vyvíjející šestý duel v Třinci a skočil do bitky s Liborem Hudáčkem, byl soupeřem povalen.
Na začátku sezony Spartě nevyšel tah s Pavlem Paterou. Česká hokejová legenda, která však na pozici kouče zkušenosti stále hlavně sbírá, se s týmem v jednu dobu octla na předposledním místě.
V listopadu přišel na střídačku Miloslav Hořava a vytáhl Spartu na třetí příčku. Ve 32 zápasech základní části vytěžil 78 bodů z 96 možných.
Václav Varaďa, jenž byl původně značným favoritem na uvolněný post hlavního kouče, by třeba takovou dominanci v základní části neukázal, ale možná by pod ním hráli Pražané v play off jinak. Kdoví.
Takhle totiž sparťané například v přesilovkách skoro vždy zavezli puk naprosto bez problému do útočného pásma. Byly to ladné přechody s přesnými přihrávkami, radost pohledět. Jenže prostory, odkud padají góly, pak brousili neústupní Oceláři. Na obou stranách hřiště.
Sparta do míst, kde to bolí, tolik nechodila. Leckdy měla obří střeleckou převahu, pálila však často jen z klidných a málo nebezpečných pozic.
Jistě, Třinec měl vedle vynikajícího brankáře Ondřeje Kacetla i kupu štěstí, ale sparťanům slouží ke cti, že o tom po sérii vůbec nemluvili. Uznali, že si soupeř postup zasloužil.
Hokejovost, s níž Pražané válcovali extraligu ve druhé půlce základní části, platila na Třinec pouze v prvním utkání série. To vedla Sparta na startu druhé třetiny už 3:0.
Pod dojmem skvělého rozjezdu podvědomě polevila, Oceláři se vrátili do utkání a prohráli nakonec těsně 2:3. Od té doby to měla Hořavova parta nesmírně těžké.
Přestože se Třinci pod novým trenérem Zdeňkem Motákem nevydařila základní část a musel po sedmi letech do předkola, vítězný duch na play off v mužstvu nadále zůstal. Přestože odešel kouč Varaďa a někteří důležití hráči, jádro se až tolik nezměnilo.
A pokračuje ve hře, která možná není vždy atraktivní na pohled, ale v play off přinesla Třinci tři tituly v řadě. Sparta na ni neuměla vyzrát.
A tak stále platí, že ač Sparta jako značka neustále roste a i v základní části dovede přilákat na domácí zápasy v průměru skoro 11 tisíc diváků (nejen na hokej, ale celkově na zábavu v O2 aréně), sportovní úspěch jí zoufale chybí.
Výmluvná je kariérní bilance Martina Růžičky, dnes pětatřicetiletého ostříleného útočníka. V roce 2006 získal se Spartou titul, když mu bylo dvacet let. Od té doby přidal čtyři v třineckém dresu, zato Sparta už jediný o rok později.
