Jak jste se za čtyři měsíce adaptoval v Maďarsku?

Zpočátku jsem měl trochu problémy, zahraničí je zahraničí. Ale pomohli mi spoluhráči Kuba Plšek a Libor Kozák, v klubu je i český kondiční trenér, slovenský kouč Zsolt Hornyák mě už znal. V prvním týdnu jsem docela bojoval, po přestěhování už to bylo lepší a teď se cítím výborně.

Související

Maďaři jsou fanatici, vypráví Plšek. Je otázka času, kdy ve fotbale dosáhnou úspěchu

S čím jste musel bojovat?

Zvykal jsem si, že jsem mimo domov, mimo klub, za který jsem předtím rád hrál. Do toho jazyk. Sice se převážně mluví anglicky, ale i v tomto ohledu mi trochu trvalo, než jsem na to najel. Poznával jsem spoluhráče. Teď už je všechno v pohodě.

Od začátku pravidelně nastupujete, hrajete celé zápasy. Takže po sportovní stránce u vás panuje spokojenost?

Určitě. Naskakoval jsem do rozjetého vlaku, klukům se povedla minulá sezona. Snažím se podávat co nejlepší výkony, abych se udržel v základní sestavě. Vážím si toho.

Související

Naděje na druhé místo ve skupině žije. Čeští fotbalisté vyhráli nad Běloruskem

17 fotografií

Už při vyjednávání o vás klub hodně stál. Zahřeje taková důvěra?

Kterémukoliv hráči by to pomohlo. Stál o mě klub i trenér, bylo to dost povzbuzující. Věděl jsem, že mi věří, ale neznamenalo to, že bych byl najednou pod tlakem. Spíš jsem to vzal tak, že jim chci splnit nebo potvrdit to, co ve mně vidí.

V posledním ligovém zápase figurovalo ve vaší základní sestavě celkem šest národností, v součtu s lavičkou osm. Jak funguje spolupráce v tak rozmanité skupině?

Že je nás tam docela dost cizinců, to vůbec nevadí. I skoro všichni Maďaři v týmu umí anglicky, v pohodě se dorozumíme. Trenér se rozhoduje podle tréninku, koho postaví. A jestli hraje v základu pět nebo šest cizinců, to je jedno. Jsme jeden tým, to je základ úspěchu.

Puskás Akadémia je klub zajímavý i tím, že sídlí a hraje ve vesničce Felcsút s 1700 obyvateli. Jaký dojem to na vás dělá?

Zázemí je nádherné, moc se mi to tady líbí. O hráče je ve všech směrech postaráno. Stadion je nový a pěkný, s menší kapacitou pro necelé čtyři tisíce diváků. Je to rozumné, moc lidí na nás nechodí. Atmosféra pak aspoň vypadá fotbalově.

Máte přehled, kdo na vás chodí?

Moc ne, ale myslím, že spíš chodí místní fanoušci z Felcsútu a okolních vesnic. Samozřejmě někdo dojíždí i z nedaleké Budapešti. Puskás je mladý klub, nemáme takovou fanouškovskou základnu jako Baník nebo jako jiné kluby v Maďarsku. To se přiznám, že mi trochu chybí. Ale zase je to takové rodinné, celá vesnice nám fandí. Věřím, že když se bude dařit, přilákáme nové příznivce.

Zmiňoval jste nádherné zázemí. Co vás uchvátilo?

Je tady všechno, co fotbalisté potřebují. Od A do Z. V komplexu je asi deset hřišť, z toho dvě patří jen áčku. Máme i vyhřívané tréninkové hřiště, posilovnu, strašně velkou tělocvičnu, kryokomoru. Fyzioterapie je na skvělé úrovni. Musím říct, že v takových podmínkách jsem nikdy nežil ani nehrál fotbal. Neuměl jsem si to představit.

Až tak je to odskočené třeba i od Austrie Vídeň, špičkového rakouského klubu, kde jste dříve působil?

I tam to bylo super, ale v Puskási je to ještě úroveň lepší.

Klub založil maďarský premiér Viktor Orbán, ostatně Felcsút je vesnice, ve které strávil většinu svého mládí a v níž má i dům. Je to v Maďarsku velké téma?

Popravdě řečeno, ani moc nevím. Maďarsky neumím skoro nic, takže média nesleduju. Samozřejmě vím o tom, že klub založil premiér, ale více do toho nevidím. Neřeším to.

Ani se spoluhráči jste tento politický aspekt neprobírali?

Neřešili jsme to. Vím o tom, že na některé naše zápasy chodí, už se prý několikrát byl podívat i v této sezoně. Ale co se týče politiky, nerozumím ani té české. (úsměv) V Maďarsku jsem kvůli fotbalu, takhle to beru.

Jakou úroveň má maďarská soutěž?

Velmi dobrou. Česká je proti ní více svázaná takticky, je u nás těžší dát gól. Na druhou stranu se tolik neútočí. Zato v Maďarsku se hraje nahoru a dolů, a navíc mi připadá, že tady je více hráčů, kteří se nebojí jít jeden na jednoho, mají lepší individuální schopnosti. Jsou sebevědomější. Takový fotbal je fyzicky náročný, ale hlavně se líbí lidem.

Zůstáváte v kontaktu s kabinou Baníku Ostrava?

Sem tam si s klukama napíšeme. Někdy se za nimi chci zajet podívat, ale zatím nebylo moc času. Snad se to do konce roku povede. Nejvíce jsem v kontaktu s Danem Holzerem, který je teď ve Slovácku, a s Honzou Baránkem, asistentem trenéra Baníku.

Související

Orbán chápe fotbal jako znak maďarské národní hrdosti. Pumpuje do něj miliony

Právě se Slováckem bude hrát Baník v sobotu v přímém souboji o čtvrté místo v české lize.

Ano, ano. Fandím Danovi, ale klub je pro mě víc, takže doufám, že vyhraje Baník. Jsem rád za ten začátek, jaký kluci chytili. Těší mě, že jsou nahoře a mohou hrát o poháry. Klubu a celému regionu by to určitě slušelo. Navíc jsou oslavy 100 let, byl by to super dárek pro Ostravu.

Mohl by se Baník zapojit i do bitvy o titul?

(úsměv) To je těžká otázka. Po mém příchodu do Baníku jsme taky zažili krásný půlrok, byli jsme dokonce třetí před Spartou. Jenže na jaře jsme to pokazili. Ale nikdy nevíte. Proč by nemohli hrát o titul? Sice se čeká, že si to rozdají Slavia, Sparta a Plzeň, nicméně vzpomeňte si na Leicester v Anglii před pár lety. Každopádně hlavní přání je podle mě dosáhnout pohárových příček. Pak bychom se v Evropě třeba mohli potkat.

Stejné to máte s ambicemi i v Maďarsku?

Ano, hlavně se chceme dostat do pohárů. Tak to vnímá i vedení klubu s premiérem Orbánem. Co se týče titulu, jednoznačným favoritem je tady Ferencváros. Může se to povést i nám, ale primárně se chceme držet do čtvrtého místa. Zvlášť když letos nám předkolo Konferenční ligy nevyšlo a vypadli jsme s Rigou. Budeme to chtít napravit.