Sparta se motá v bludném kruhu, soudí Kušnír. Zažil Asii a po odchodu z ligy zakotvil v Třinci

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
23. 8. 2018 6:38
Ve Spartě strávil čtyři roky a před osmi lety s ní oslavil zisk titulu. Ze současného stavu letenského klubu je mu smutno, Sparta se podle Ondřeje Kušníra točí v kruhu a neví, kudy pryč. Myšlenky bývalého reprezentačního obránce se teď stáčejí k nové výzvě v Třinci, který nemá ve druhé lize ani bod. Kušnír tam přestoupil z Dukly, ale v rozhovoru se vrací také k angažmá v Kazachstánu.
Mistrovský titul získal ve Spartě, naposled oblékal v lize dres Dukly. Další nabídky z nejvyšší soutěže už se ale obránce Ondřej Kušnír nedočkal, a tak se vydal na pomoc druholigovému Třinci.
Mistrovský titul získal ve Spartě, naposled oblékal v lize dres Dukly. Další nabídky z nejvyšší soutěže už se ale obránce Ondřej Kušnír nedočkal, a tak se vydal na pomoc druholigovému Třinci. | Foto: Milan Kammermayer

Jak jste se v rozehrané sezoně octl zrovna v Třinci?

Už jsem byl s klubem a trenérem delší dobu v kontaktu a nechtěl jsem dále čekat. Vím, že měl Třinec loňskou sezonu hodně povedenou, po podzimu hráli o čelo. Šel jsem tady s tím, že týmu pomůžu a půjdeme nahoru. Věřím, že nás zvedne už sobotní zápas proti Táborsku.

A přišel jste přesto, že jste chtěl nadále hrát první ligu.

Chtěl jsem zůstat v lize, ale žádná konkrétní nabídka nepřišla. Velký zájem o mě měl Třinec, a proto jsem teď tady. To rozhodlo.

Jaké byly dvě předchozí sezony v pražské Dukle?

První rok byl lepší, skončili jsme sedmí, zato druhý rok byl složitější, spíš jsme bojovali o záchranu. Ale rozhodně ty dva roky beru kladně.

Dukla rozjela ligu stejně špatně jako Třinec, po pěti kolech je bez bodu. Co říkáte na sérii vlastních gólů a smůlu, která ji provází?

Je to hodně smolný start, ale už jaro bylo v Dukle dost složité. Dali se cestou mladých hráčů, což není nikdy jednoduché. Teď se jim to ukazuje. Může se to otočit, zbývá hodně kol, ale myslím, že bude těžké, aby se zvedli a hráli o vyšší příčky. Samozřejmě klukům přeju, aby se zlepšili.

Před nástupem do Dukly jste hrál druhou rumunskou ligu, pomáhal jste s postupem v Olomouci. Byl návrat do nejvyšší soutěže těžký?

Ani ne. Měl jsem dobře natrénováno, a hlavně jsem dobře znal trenéry. Pana Šilhavého, pana Chytrého i trenéra brankářů pana Veselého. Znali jsme se už od dob v Liberci, takže v tomto směru jsem šel do známého prostředí. Věděl jsem, že mě podrží, když se něco nepovede.

V sezoně 2014/15 jste okusil kazašskou soutěž v Tobolu Kostanaj. Při odchodu jste tehdy doufal, že toho nebudete litovat. Jak to vnímáte zpětně? Nelitujete této štace po sportovní stránce?

Sportovní výsledky nebyly valné, ale naskytla se velká příležitost, co si budeme nalhávat, finančně to bylo zajímavé. Bohužel jsem doplatil na jedno pravidlo a firmu, která mě tehdy zastupovala. Chtěl jsem dvouletý kontrakt, oni tvrdili, že mi dají jednoletý. V Kazachstánu mají pravidlo, že zahraniční hráč starší 30 let už nemůže podepsat novou smlouvu. Když jsem tam odcházel, bylo mi 30, a tak už jsem po roce smlouvu nedostal.

Jinak byste v Kostanaji zůstal?

Asi bych tam zůstal. Samozřejmě je to dobrá zkušenost. Je to něco jiného než u nás, ale hráči jsou tam šikovní. Mají dost zahraničních hráčů, kteří už tam chtějí chodit sami. Vědí, že si tam vydělají, není jednoduché se tam teď dostat. Astana hrála Ligu mistrů, Evropskou ligu, vyřadila Slavii, rozhodně se v těch zápasech neztratila. Do top týmů v Kazachstánu chodí reprezentanti různých zemí, menší kluby mívají problém s taktikou, ale i tam jsou individuálně dobře vybavení hráči.

Jak jste se v Kazachstánu srovnával s dlouhými přelety?

Lítali jsme takovým vrtulákem, starým asi 50 let. Poprvé to pro mě nebylo nic příjemného. Musím přiznat, že jsem se bál. Lítali jsme na obrovské vzdálenosti, někdy i s mezipřistáním. Tohle příjemné nebylo.

Musel jste si zvyknout i na kulturní změnu. Jaké zážitky máte?

Historek je spoustu. Manželka si třeba v restauraci objednala čaj, oni jí řekli, že ho nemají, a rychle to běželi koupit do obchodu. S čím jsme měli problém, to byla špinavá voda. Tekla hnědá voda, pomalu až do černa. Začátek byl složitý, ale člověk si na jiný životní styl zvykne.

Zahraniční hráči si v Kazachstánu přijdou na slušné peníze a pak mohou být kvůli tomu terči útoků místních. Nebál jste se toho?

Když jsem chodil na bázu na trénink a byly mrazy, viděl jsem chudé lidi spát na dece u trubek s horkou vodou, které vedly nad zemí. Některé věci byly opravdu drsné, ale já jsem ve městě nikdy problém neměl.

Ale byl jste ostražitý, ne? Děsivým případem bylo nedávno ubodání krasobruslaře Denise Tena na ulici ve městě Almaty.

To ano. Když jsme šli s klukama třeba na diskotéku, vyhazovači tam stáli nachystaní s brokovnicemi. Od tamních kluků jsme věděli, že Kazaši jsou trochu agresivnější a lehce bychom se mohli připlést do problémů. Proto jsme se raději drželi spíše v ústraní, neukazovali jsme se.

Když se ohlédnete v 34 letech za svou kariérou, prožil jste nejlepší léta ve Spartě? V roce 2010 jste dokráčeli k zisku titulu.

Určitě. Sparta je největší klub v Česku, i když se jí teď nedaří. Má velké jméno. Zažil jsem tam dobré chvíle, ale nesmím opomenout ani Liberec, Žižkov, začátky ve Vítkovicích. Všude jsem zažil to dobré i to horší a doufám, že i tady v Třinci přijdou hezké chvilky.

Co říkáte na současnou situaci Sparty jako hráč, který strávil na Letné čtyři sezony? Jak se vám zamlouvá její internacionalizace?

Minulý rok to nebyla Sparta, kterou známe. Sparta, která by měla hrát někde jinde, pravidelně se účastnit pohárů. Páté místo v lize byla podle mě obrovská ostuda vzhledem k rozpočtu, jaký mají. V tom se jim nikdo nevyrovná. Je tam něco špatně, já si o tom myslím svoje, něco slyším od kluků a lidí, které ve Spartě znám, ale nechám si to pro sebe. Každý má svůj názor, do vnitřního dění já nevidím. Ty jejich výsledky mě mrzí, ale pokud chtějí hrát o titul, musejí zápasy jako ten proti Příbrami zvládat.

Sparta zkouší měnit trenéry, neustále nakupuje nové hráče, ale ze všech stran se ozývá, že ten problém bude hlubší. Souhlasíte?

Jsou v takovém kruhu, neví, co mají dělat. Další hráči chtějí odejít, mají obrovské platy a nikdo je teď nevezme. Je to také o skautingu. Přivedou Ben Chaima, který je určitě kvalitní hráč, ale zase si myslím, že česká liga je kvalitnější než izraelská. Třeba tam nemusel bránit, čekal na balon a utíkal jim. Tady je to o taktice, o důrazu, dají si na něj pozor. Zrovna on je tady rok a ještě nic neukázal, přestože potenciál má.

Nebylo od Sparty bláhové přivést vloni tolik cizinců najednou?

Není jednoduché to dát hned dohromady, ale ve Spartě je ten tlak na výsledky neustálý. Taková je cesta vedení a myslím, že dělají všechno pro to, aby zase dostali Spartu tam, kde patří.

Vy jste zažil ve Spartě hezčí léta, byť bez Ligy mistrů, ale aspoň s Evropskou ligou. Vzpomenete občas na střetnutí s Liverpoolem?

Jasně, na to se nedá zapomenout. Měli jsme blízko k postupu, doma jsme hráli 0:0, u nich také, ale bohužel v 86. minutě nám dal gól Dirk Kuijt. Užil jsem si ale skvělou atmosféru a pro takové momenty se fotbal hraje. Zažili jsme i utkání proti Panathinaikosu, kam přišlo 70 tisíc lidí.

Do vyřazovací části Evropské ligy jste se dostal i s Libercem, kde jste navzdory úzkému kádru udělali dlouhou sérii bez porážky.

Byla tam vynikající parta, drželi jsme pospolu a měli jsme super trenéry. Po této stránce všechno šlapalo a od toho se odvíjela hra. Se Sevillou jsme dvakrát remizovali 1:1 a oni pak Evropskou ligu vyhráli. Sice měli více ze hry, ale my jsme nemohli hrát otevřený fotbal.

Zpět do Třince. Před týdnem jste odstoupil z ligového utkání ve Znojmě v druhé půli. Jak vypadá váš aktuální zdravotní stav?

Rychle jsem v Třinci vstoupil do tří těžkých zápasů a skoro z nulového tréninku. Utkání šla rychle za sebou, měl jsem toho plné zuby, cítil jsem bolest ve svalech, a tak jsem si raději řekl o střídání. Jsem v pořádku.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Jaškin je v KHL dál při chuti, Vladivostoku vstřelil dva góly

Dmitrij Jaškin dal v Kontinentální hokejové lize dva góly, kterými pojistil výhru moskevského Dynama 4:1 ve Vladivostoku. Český útočník bodoval ve třetím zápase za sebou, v pondělním utkání v Chabarovsku se blýskl čtyřmi asistencemi.

Brankář Marek Langhamer až dvě a půl minuty před koncem přišel o čisté konto, Chabarovsku nicméně pomohl k domácí výhře 2:1 nad Soči. Jeho spoluhráči Hynek a Tomáš Zohornové si připsali asistenci u vítězného gólu.

Další zprávy