Glosář - Dobrá zpráva, vážení: Všichni čtyři čeští zástupci v play off Evropské ligy mohou před odvetami stále živit myšlenky na postup.

Nejsilněji asi hráči Viktorie Plzeň, které třeskutý impuls v podobě rozmetání předchozího realizačního týmu nabudil až k výhře 3:0 nad Vojvodinou Novi Sad.

Slušný výsledek do odvety, výhru 3:1, uhrála nakonec se švýcarským Thunem i Sparta, ta však stále bojuje hlavně sama se sebou, hledá potřebné herní sebevědomí - a viníky svých problémů se přitom občas snaží hledat i někde mimo letenský areál..

Slovan Liberec doma dokázal porazit Hajduk Split 1:0, ale bylo to o fous a odveta v bouřlivém prostředí bude velmi těžká.

Kompaktní výkon s jednou penaltovou chybou a několika nevyužitými šancemi předvedli v jámě lvové, tedy v amsterdamské Areně, fotbalisté Jablonce. Těsná prohra 0:1 na Ajaxu i je udržuje v postupové naději, byť je jim patrně - ve srovnání s ostatními českými zástupci - momentálně nejvzdálenější.

Za týden budeme chytřejší, ale karty nejsou vůbec rozdané špatně.

Přidali koncentraci a Hrošovského

Plzeň - Vojvodina Novi Sad 3:0. V lize soupeře přehrávali, leč vítězství nepřibývala. Špatná vlastní koncovka a vzadu jedna dvě chyby potrestané bez milosti, tak vznikla pětibodová plzeňská ztráta na Spartu už po 4 kolech.

Na první pohled řešitelná věc, jenže v kombinaci s výpadkem proti Maccabi a ztrátě šance na Ligu mistrů namíchala trenéru Miroslavu Koubkovi smrtící koktejl.

(Staro)noví lidé v kabině, konkrétně trenér Karel Krejčí s asistentem Pavlem Horváthem, a k tomu návraty na hřiště, zejména ty s obličeji Václava Procházky a Patrika Hrošovského, to byly impulsy, které Viktoria před zápasem poslední spásy klubové identity dostala. A probudily ji.

V čem se Viktoria zlepšila? Zdálo se, že především v koncentraci. Velmi lidově řečeno, hráči konečně pocítili, že jim hoří koudel... víte kde... A takové vědomí vás může buď totálně zdeptat, nebo nabudit. Přičemž Viktorii se stalo to druhé.

Pomohlo zvýšené soustředění na standardní situace, Viktoria si pomohla i střelbou ze střední vzdálenosti. Tři nula se jeví jako snad dostatečný náskok, který mohl být ještě vyšší, kdyby sudí písknul penaltu po stažení Koláře.

V Plzni by si teď měli udělat menší inventuru, vyjasnit si, jestli je Procházka opravdu na odchodu do Turecka, nebo ne, případně jestli nebylo dosud nezdravě marnotratné, když nedostával ani čuchnout takový plejer, jako je Hrošovský. Případný postup dá k tomu všemu prostor.

Bez zpevnění obrany to nepůjde

Sparta-Thun 3:1. To letenskou kabinou ještě neúspěch proti CSKA zjevně zmítá. A spolu s ním letní změna herního stylu a mnoha osob v sestavě.

Nic proti nim, jen už se Sparta s tím, že jí to vnitřně nefunguje, potýká měsíc, byť v lize příliš bodů neztrácí. Ale potřebnou jistotu hlavně směrem dozadu nemají hráči ani v ní. A projevuje se to tak, že nezvládají věci, které by měli sfouknout  naprosto rutinně - viz úvodní branka Thunu ve čtvrtek večer.

Jen si to pusťte, v soubojích příliš neuspějí Vácha a hlavně Mareček, pak se tam motá Holek, který zjevně neví, kam patří, odcentrovat nechá soupeře Costa a volného střelce stínuje jen Hušbauer, s jehož tečí končí balon v brance.

V dalším průběhu utkání si soupeř vypracoval ještě dvě další, naprosto čisté gólové šance.

Podstata celého problému tkví v absolutní nekompaktnosti obrany, ať už hraje vzadu ve třech, nebo jako tentokrát ve čtyřech, anebo to v průběhu zápasu mění, jako v Mladé Boleslavi. Kdyby tam nepodal Bičík fenomenální výkon, mohla Sparta ve městě automobilů inkasovat třeba šestkrát.

Boleslavský ani thunský soupeř sice své šance nevyužili a navzdory své zoufalé obranné činnosti dosáhla tedy Sparta v obou duelech vítězství, nicméně tým cítí, že vzadu jistotu postrádá. A můžete si pak říkat stokrát: ha, ha, když nám to nejde dozadu, tak to vpředu přestřílíme. Jenže to se může povést jednou dvakrát. A kdo má všech pět pohromadě, asi tuší, že to nemůže být strategie pro celou sezonu.

Přičemž Spartě to tentokrát moc nešlo ani směrem dopředu. Zatímco Viktorii zápas ve stylu "teď už fakt musíme" nakopl, Spartu spíš svázal. Přičemž jí samozřejmě nepřidal zprvu nepříznivý vývoj a vědomí, že nemá na hřišti distancovaného Matějovského. Bez něj se ztratil ze hřiště řád v zakládání útoků, sparťané občas působili dojmem, že se na hřišti vidí prvně.

Nebesům a soupeři tak Sparta může děkovat za to, že v závěru první půle odvrátil hráč Thunu balon na šestnáctku Dočkalovi přímo proti noze. A že v závěru té druhé udělal švýcarský soupeř faul v nejnebezpečnějším možném území za vápnem - a Dočkal toho z trestného kopu využil podruhé. Jinak se ovšem v zápase kopal za uši jako skoro všichni ostatní.

Křetínského zaměstnanci se poškorpili

Pokud měla Sparta už před utkáním na háčku obránce Frydrycha a bývalého reprezentanta Jiráčka, teď nejspíš jednání o jejich příchodu zintenzivní.

Trenér Ščasný byl po zápase s Thunem sympatický v tom, že nemaloval nic narůžovo a naopak to svým hráčům pěkně vytmavil. Podvědomě samozřejmě cítí i tlak na svou osobu, a tak se snaží vyvést frustraci i nějakým bočním kanálem.

Po CSKA to od něj schytal rozhodčí, tentokrát si našel terč v novinářích, konkrétně v těch z deníku Sport, jimž vyčetl titulek o zoufalcích z Thunu, který prý jeho mužstvo vedl k tomu, že soupeře podcenilo.

Zmíněný titulek vyšel jako citace Pavla Pergla, bývalého hráče Sparty, nyní hráče Vaduzu, který také startuje ve švýcarské lize.

Vše je o to pikantnější, že zmíněný deník i klub mají stejného majitele, tedy Daniela Křetínského. A nejkomplikovanější je celá věc v tom, že Pavel Pergl na facebooku tvrdí, že nikdy nic takového neřekl a jeho slova byla údajně pokroucena.

To si zase nenechal líbit redaktor Sportu Jakub Konečný, na Twitteru píše: "Pavel Pergl se snaží zbavit vlastní odpovědnosti, nicméně pravda je taková, že jsem napsal přesně to, co řekl. Vše mám pochopitelně nahrané."

Ať už tak nebo tak: Pokud by měl takový klub, jako je Sparta, rozhodit jediný titulek v novinách, tak je tedy na tom se svou vnitřní silou a integritou hodně špatně.

I Trpišovský přestavoval. Jemu to funguje

Liberec - Hajduk Split 1:0. Na severu Čech se rodí cosi velmi zajímavého - a kdyby se tomu povedlo rozkvést i v Evropské lize, měli bychom se nejspíš vskutku na co těšit.

Na to, že Jindřich Trpišovský před touto sezonou v životě netrénoval ligu, natož poháry, nutno říct, že výsledky mu jdou zatím jednoznačně na ruku. A hlavně vypadá velmi slibně herní projev jeho týmu.

Zatímco nová Sparta se sama v sobě pořád patlá a svou tvář nenachází, v Liberci propojili to nejlepší ze "starého" Slovanu s nově příchozími hráči ze Žižkova a s přespočetnými hráči Sparty - a tady to už po pár týdnech krásně funguje.

Byť je pravdou, že kdyby hráči Hajduku nerozezvučeli konstrukci branky, ale mířili kapku níž, asi by to optimismu ve výsledném hodnocení ubralo. Nicméně i tak by platilo, že jestli někde nový trenér na začátku sezony zabral s plnou parádou, tak je to Trpišovský v Liberci. A kdo ví, třeba Pavel Vrba najde jeho zásluhou na téhle straně Ještědu i nový zdroj hráčů pro národní tým.

Šilhavý a spol. si z Ajaxu nesedli na zadek

Ajax-Jablonec 1:0. Čtyřnásobný vítěz PMEZ nebo Ligy mistrů versus uměle vyhnané Peltovice. Takhle to jistě před zápasem viděl nejeden fanoušek českého fotbalu. Nicméně Šilhavého svěřenci na čarokrásném stadionu hodně zapracovali na tom, aby si nějaké ty sympatie u domácího fotbalového publika také vydobyli.

Jaroslav Šilhavý už na své nedávné evropské tour v libereckých barvách vyspěl v trenérskou osobnost, která si ani z Ajaxu nesedne na zadek. A také jeho hráče, ještě proti Kodani zejména v prvním zápase trochu vyplašené atmosférou poháru, už úspěch nad dánským klubem povzbudil natolik, že na hřišti giganta fotbalové historie ukázali to nejlepší, co v nich je.

Byl by nesmysl Ajax jakkoli shazovat, nicméně poznámka, že momentálně disponuje výrazně hvězdnějším osazenstvem v managementu či v realizačním týmu než na hřišti, asi není úplně od věci.

Současný Ajax možná kapku připomíná mladý tým Feyenoordu Rotterdam, který Lavičkova Sparta vyřadila v předkole Evropské ligy na podzim 2012. Kdo znal tehdy Janmaata, De Vrije, Indiho, nyní opory nizozemské reprezentace?

Ajax sice ve čtvrtek dostal Jablonec pod tlak, třeba v první půli měl asi 74 procent držení míče, ale nebyla to žádná drtička s velkovýrobou šancí. Že ovšem i tenhle mladý Ajax umí, ukázala akce plná parádních narážeček, z níž se ve druhé půli zrodila penalta. Benešův faul byl tak očividný, že by si ho nejspíš ani v lize na předsedově stadionu nedovolil zamaskovat ani sudí Paták...

Škoda že se neujaly Gregušovy střelecké pokusy. A hlavně je škoda, že v závěru netrefil Doležal bránu ani z deseti metrů, to může mrzet. On ji bohužel většinou netrefí ani v lize, takže těžko čekat, že se mu to povede zrovna na Ajaxu. Ale být to jinak, mohli mít Šilhavého hoši slavný Ajax takřka na lopatě.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz