Novi Sad - Tohle není náhodný výbuch, ale bolestivý symptom současného stavu pražského klubu.
A pozor! Subotica nevyhrála doma, ale na vypůjčeném stadionu Vojvodiny Novi Sad. V jeho ošklivém prostředí, s atletickou drahou a vytrhanými sedačkami, prázdnými tribunami a mizerným trávníkem. A výkon Sparty do hororového programu čtvrteční noci dokonale zapadl.
Tým, který by si mohl cílevědomě pomýšlet na klidný střed české druholigové tabulky, nad pražským favoritem nejenže vyhrál, ale v zápase byl lepší.
Sparťané v Srbsku předvedli totálně bezradný výkon. Nesbírali odražené míče, krutě se jim nedařila rozehrávka, málo jich doplňovalo Tetteha při útočných akcích. Nevycházely jim ani standardky, patnáct rohů a nic z toho.
Muži v rudých dresech navíc působili dojmem, že se poprvé viděli na srazu před stadionem. Bylo očividné, jak moc si Letenští v ofenzivě nerozumí. A taky bodejť, když v základu nastoupí dva Češi; takhle vypadá internacionalizace klubu v praxi.
Dění na hřišti odráželo to, co se (ne)dělo na sparťanské lavičce. Žádné emoce, žádné pokyny, ani nasupené řvaní se od postranní čáry neozývalo. Jen odevzdanost. Když trenér Pavel Hapal odcházel o poločase ze hřiště, hlavu měl sklopenou a pohled zabodnutý do země…
Výsledek 0:2 sice není neřešitelným problémem, vzhledem k poměru kvalit obou týmů má Sparta na to, aby Subotici v odvetě v poklidu přestřílela. Ale je bolestivou fackou na začátku sezony, další ukázkou toho, že český velkoklub vůbec není v pohodě. Po strašidelné přípravě Letenští sice vstoupili do ligy vítězstvím nad Opavou, ale rozhodně to nebyl žádný super výkon.
Na Spartě teď musí velmi rychle zanalyzovat situaci a vyvodit z ní důsledky. Vedení klubu se možná poučilo z loňského podzimu, kdy tak dlouho otálelo s odvoláním Andrey Stramaccioniho, až Sparta ztratila celou sezonu.
Tentokrát však přímá odpovědnost padá na dvě jména: Pavel Hapal a Zdeněk Ščasný.
