Fanoušci často volají po tom, aby se v českém fotbale zapracovávali mladí hráči, hráli ligu. Ideálně, aby si do životopisu zapsali první ligový start v sedmnácti letech a od devatenácti hráli stabilně základní sestavu. Existují ale objektivní důvody, proč takový scénář není ve většině případů reálný.
Důvody můžeme rozdělit na dva hlavní. Prvním je, že konkrétní hráč ještě například v sedmnácti letech nemá potřebné charakteristiky, které jsou nutné pro zvládnutí dospělého fotbalu na nejvyšší úrovni, jakou Česko nabízí. Zkrátka ne každý je Matthijs de Ligt nebo Jadon Sancho.
Hráč potřebuje projít vývojem, proto často nejdřív přichází období v B-týmu, na které navazuje hostování ve druhé lize případně v některém z klubů spodní části tabulky.
Vzpomeňme Patrika Schicka. V lize debutoval v 18 letech, za Spartu sbíral jen minuty. Pořádného vytížení se mu dostalo až později v Bohemians, kterým pomáhal se záchranou. Cesta Tomáše Součka do West Hamu vedla přes Žižkov a Liberec, Michael Krmenčík se dostal do Brugg přes Sokolov, Čáslav, Vlašim, Baník a Duklu.
Zkušenosti nelze uspěchat
Samozřejmě nejrychleji se hráč rozvíjí přímo v A-týmu, pokud dostane dostatek herního vytížení. Jenže tady se dostáváme ke druhému důvodu, který komplikuje zapracování mladých hráčů do týmu. Tlak na výsledky. Ten je jak v klubech hrajících o titul, tak v klubech ohrožených záchranou.
A tady se dostáváme k současné Slavii. Pražané se po suverénním podzimu rozhodli pro odvážnou přestavbu kádru s výhledem k dalšímu ročníku. Logický krok. Vzhledem k šestnáctibodovému zimnímu náskoku a z hlediska pohárů, domácího i evropských, ideální čas pustit se do budování nového mančaftu.
Po odchodech Tomáše Součka, Josefa Hušbauera a Milana Škody začal Jindřich Trpišovský v podstatě nanovo. Ani tak úspěšný trenér, jako je Trpišovský, nemohl za měsíc a půl zimní přípravy naplnit očekávání, že všechno půjde stejně hladce jako na podzim.
Vzpomeňme jen na začátek Trpišovského angažmá. Po několika týdnech u týmu byla jeho slova o "totálním fotbalu" oblíbeným terčem vtipů, mužstvu trvalo, než dokázalo plnit jeho pokyny a přetavit snahu ve stabilní výsledky, atraktivní fotbal a spolehlivé výkony.
Trpišovský teď musí zvládnout stejný úkol podruhé s novými hráči. K dispozici má mladší tým, než před dvěma lety. V posledním kole na Slovácku mu navíc chyběli stabilní členové týmu Petr Ševčík a především jedna ze stálic současné éry Slavie Jan Bořil. Proti odhodlanému soupeři v Uherském Hradišti nastoupili jen čtyři hráči shodní se sestavou z posledního podzimního kola.
Trpišovský potřebuje čas, aby hráči nasbírali potřebné zkušenosti. To nelze uspěchat. Dobře si to uvědomuje, což po druhé jarní porážce i řekl.
Náskok se ztenčuje
Vrásky před nedělním derby by Slavii měla dělat snad jen tabulka. Náskok deseti bodů je stále luxusní, ale přece jen se smrskl oproti stavu před třemi koly o téměř 40 procent, a to Slavii ještě čekají dva přímé souboje s Plzní, které se naopak začátek jara podařilo skvěle zachytit.
Pokud by byla Sparta jen trochu ve formě, mohla by rozkolísanosti sešívaného tábora za týden využít, ale po utkání se Zlínem to tak rozhodně nevypadá. Letenští po červené pro Mandjecka na několik minut úplně odpadli a nespasil je ani šťastný gól v předposlední minutě zápasu, stejně dokázali inkasovat.
Co se tak mohlo ještě před začátkem nastavení zápasu 23. kola jevit jako světlý bod na temné pozadí blížícího se derby, se rázem proměnilo v další tvrdý direkt do sebevědomí současné Sparty. Zřejmé je, že pro nadcházející střet se Slavií bude Václav Kotal hledat další stoperskou dvojici. Ví ještě někdo, kolikátá v této sezoně to bude?
