Pohled Karolíny Erbanové
"Po letošních olympijských hrách jsem se vrátila do Nizozemska, kde jsem měla nadále trénovat. Bohužel se v tamním rychlobruslení začaly odehrávat dramatické změny, s nimiž jsem nemohla počítat. Týmy se rozpadly, což je po sezoně obvyklé, ale nevznikaly žádné nové, což obvyklé není. Sponzoři se zatím přesunuli jinam a vleklá jednání se táhla až do května."
"Zatímco v ostatních zemích se rozbíhala příprava na další sezonu, v Nizozemsku se stále jednalo. Tým, s nímž jsem byla předběžně domluvená na spolupráci v tréninku, nakonec zcela nečekaně vůbec nevznikl. Bez podpory se za těchto okolností ocitla i absolutní tamní bruslařská špička, ale pro tu národní federace vytvořila záchranný program. Já ovšem reprezentant Nizozemska nejsem, a proto jsem okamžitě osobně začala shánět nové místo, kde bych mohla trénovat.
Jak jsem už řekla, specializovaný sprinterský trénink se v českém týmu nedělal a nedělá. Proto jsem se tedy v květnu domluvila s polským týmem sprinterů a jeho trenérem."
"O situaci jsem podrobně a bez prodlení, tedy ihned, informovala předsedu Českého svazu rychlobruslení (svaz zastřešuje národní reprezentaci) a sekci ministerstva vnitra OLYMP CSMV (hradí přípravu svých sportovců a je mým zaměstnavatelem). Důkazem je mimo jiné to, že mi svaz vyřizoval patřičná víza a OLYMP hradil přípravu podle naší zaměstnanecké smlouvy. Byla jsem tedy v klidu a zcela připravená vstoupit do další sezony a naplno se připravovat."