Harrachov - V pátek schytal po nárazu hlavou a tělem do mantinelu těžké k.o., v sobotu ráno nemohl kvůli naraženým žebrům a četným modřinám na těle vstát z postele, přesto se Antonín Hájek rozhodl v sobotu nastoupit do druhé části mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově.
Dlouholetá česká letecká jednička a český rekordman však nakonec stejně jako ostatní skokani v sobotu let neabsolvoval, protože bylo kvůli špatným povětrnostním podmínkám třetí a čtvrté kolo zrušeno, a tak si Hájek připíše na konto dělené 21. místo s Jakubem Jandou.
"Abych se přiznal, docela se mi ulevilo, že to dneska zrušili. Jednak vzhledem k těm povětrnostním podmínkám a za druhé vzhledem k mému stavu, který zdaleka není stoprocentní," řekl v sobotu novinářům sedmadvacetiletý Hájek, který je v Harrachově doma.
Tondo, v pátek vypadal Váš pád hlavou do mantinelu hrůzostrašně a dneska tu stojíte připraven závodit. Jak je to vůbec možné?
Už včera večer jsem si myslel, že to bude dobrý, to se mi to uvolnilo po sprše a jednom plzeňském pivu. Ale ráno jsem se probudil a skoro nemohl vstát z postele. Celé mně to zatuhlo a strašně to bolelo. S fyzioterapeutkou jsme na tom pracovali až do doby, než jsem jel na můstek a bylo to celkem bolestivé. Byl jsem ale v takovém stavu, že bych nějak skočit mohl.
Co Vás vlastně bolí nejvíc?
Od krku dolů celkově všechno v oblasti hrudníku, žeber, zad a bylo to hodně zatuhlé i svalově, takže ta hybnost je omezená.
Jakou jste měl vůbec noc?
Ani jsem moc nespal, protože to při každém pohybu docela bolelo. Ale, jak říkám, byl jsem připravený, že skákat půjdu.
Už jste si stačil prohlédnout, k čemu vůbec v pátečním druhém kole došlo?
Koukl jsem se už na video, protože mě zajímalo, jak to přesně bylo. A bylo teda štěstí, že jsem do toho nešel úplně hlavou. Nebylo to ale nic neobvyklého, prostě jsem brzdil a vypnula mi lyže. Pak už se to nedalo kontrolovat, takže jsem v relativně velké rychlosti narazil do zdi.
Zdálo se, že jste začal brzdit pozdě a pak už jste neměl moc na výběr...
Kdybych věděl, jak to dopadne, tak bych začal brzdit dřív, ale kdyby mi nevypnula ta lyže, tak jsem to normálně dobrzdil v pohodě. Po tom druhém skoku jsem byl ale i trošku naštvaný a začal jsem brzdit o něco později. Problém byl ale spíš v tom vázání.
Byl jste po celou dobu po nárazu při vědomí?
Chvilku to byla taková černá díra byla, pár vteřin, ale pak jsem relativně rychle začal vnímat.
Říkal jste, že jste byl připravený dnes skákat. Asi jste ale tušil, že vás vítr na můstky nepustí, že?
Vzhledem k tomu, že máme relativně přesné předpovědi na vítr, tak jsme tak nějak věděli, že to takhle bude vypadat. Že to budou odkládat až do poslední chvíle, a že se s největší pravděpodobností skákat nebude.
Přitom ještě v 18 hodin to vypadalo, že se bude skákat a Vy už jste jel lanovkou na můstek. To Vám asi nebylo do smíchu, že?
Trošku se to uklidnilo a vypadalo to, že se fakt půjde. Tak to jsme s Kubou Jandou trošku znervózněli. Byli jsme relativně vepředu, takže by to k nám ještě mohlo dojít. Přiznám se, že dolů se mně tou lanovkou jelo podstatně líp než nahoru.
Moc nadějí nedává předpověď počasí ani tomu, že se v neděli uskuteční závod družstev. Povětrnostní podmínky prý mají být ještě horší než dnes...
Tady v tom počasí člověk nikdy neví, prognózy jsou podobné, ne-li ještě horší. Pro nás by to byla samozřejmě velká škoda, protože na týmy se všichni těšíme. Věříme, že se ten vítr třeba nějak zastaví o ty hory a že se jedno kolo třeba odskáče.
