Praha - "Čím to je, netušíme. Ale asi stoprocentní vzájemnou důvěrou," shodují se rakouský trenér české skokanské reprezentace Richard Schallert a jeho momentálně nejúspěšnější svěřenec Roman Koudelka.
Řeč je o receptu, který přináší vzájemné spolupráci skvělé výsledky - dvě vítězství zkraje letošní sezony a vedení v průběžném bodování Světového poháru.
"Roman mi věří na sto procent. Ví, že máme dobrý plán a jde po něm. Jde z něj hodně pozitivní energie," řekl po úvodním Koudelkovu triumfu v Klingenthalu Schallert. "Stoprocentně mu věřím, splním všechno a příprava se povedla," potvrdil Koudelka.
"Je to výsledek opravdu tvrdé práce. Mám velkou radost. Možná to není tak vidět, ale hluboko uvnitř jsem opravdu šťastný," prohlašuje zase Schallert.
Zodpovědný a cílevědomý
Pojďme si rakouského bývalého skokana trochu blíže představit. Schallert coby skokan začal svou kariéru před Vánoci 1981 jako sedmnáctiletý závodem na středním můstku v Cortině d'Ampezzo, aby si za pár dnů užil rovnou prestižní Turné čtyř můstků (dříve Intersport turné). V dalším ročníku už vybojoval páté místo na mistrovství světa v letech v Harrachově a začal pravidelně sbírat umístění v elitní desítce.
"Riči byl cílevědomý, zodpovědný a hodně dodržoval životosprávu i stravu," vzpomíná na svého vrstevníka Pavel Ploc, který se se Schallertem kamarádí dodneška.
Vedle úspěšných výsledků jej však stále častěji trápily výkyvy formy, a tak v celkovém hodnocení vysoko nekončíval. Největšího úspěchu dosáhl roku 1985 na Štrbském plese, kde získal v závodě Světového poháru stříbrnou příčku.
"Potom už u něj šla výkonnost trošku dolů, takže nepatřil do úplné špičky," dodává Ploc. S rakouským týmem ještě stihl získat na světovém šampionátu 1987 bronz mezi družstvy, ovšem individuálně už byl za zenitem. S aktivní kariérou se Schallert rozloučil na Turné v sezoně 1987/88, aby následně začal s koučováním.
Poprvé ukázal Koudelku světu
Schallert k české reprezentaci poprvé přišel v roce 2006 a už tehdejší jeho spojení s Koudelkou, který se mezi seniory teprve rozkoukával, fungovalo. V úvodní sezoně se turnovský rodák s přezdívkou "Koudy" ještě stihl stát juniorským mistrem světa, v těch následujících už národní výběr výsledkově táhl.
V celkové klasifikaci Světové poháru z toho bylo sedmnácté, resp. šestnácté místo. Na Turné čtyř můstků v Ga-Pa v roce 2008 dokonce dolétl těsně pod stupně vítězů.
Když Schallert u týmu v roce 2009 skončil, začal Koudelka uvadat. Střídal povedené sezony s vyloženě utrápenými. To Rakušan mezitím vedl německý juniorský výběr, rok ne příliš úspěšně působil v Rusku a poté v Rumunsku. V závěru sezony 2012/13 se jejich cesty opět na krátko spojily, když svaz hledal cestu, jak tápajícímu Koudelkovi pomoct, ovšem bez velkého efektu.
Návrat starých dobrých časů
Slavná nebyla ani loňská sezona. Její větší část se Koudelka potýkal s bolestmi krku a nevysvětlitelnými úzkostnými stavy a nezávodil, přesto byl na nepříliš vydařené olympiádě v Soči nejlepším Čechem. Na jaře se definitivně uzdravil, už nechodil na kontroly a jen preventivně bral léky na ředění krve. Jakoby cítil, že se blíží návrat starých dobrých časů.
V dubnu vystřídal Davida Jiroutka u reprezentačního kormidla právě Schallert. "Když byl u nás poprvé, tak tým budoval. Od té doby se z něj stal dravec, chce mít úspěch, chce vyhrávat a my také. To je pro nás důležité. Chceme nový styl práce, více propojené týmy a tlak mladých na ty nejlepší," představil na jaře padesátiletého kouče šéf skokanské sekce Rostislav Jozífek.
A Koudelka pookřál. Vyhrál závod letní Grand Prix, v závěrečném podniku pak byl druhý. Před zimní sezonou si díky tomu věřil a prohlašoval. "Nemůžu přeci jet na závody skákat o patnácté místo."
Hned na úvod Světového poháru v Klingenthalu své sebevědomí podložil i parádním triumfem. Ten pak v Lillehammeru zopakoval a po pěti závodech znovu vede průběžnou klasifikaci.
Nový trénink...
Tajemství jeho úspěchů prý leží ve změně tréninku. Ten Schallert Koudelkovi překopal od základů. "Fyzických i technických. Roman to chápe a pracoval na obojím. Pracoval na tom i doma, když jsem u toho nebyl. Ví, k čemu by se měl dopracovat. A je hladový po úspěchu. To je asi nejdůležitější," chválí Schallert svého svěřence.
Zatímco Koudelka se na Schallertův návrat těšil, u starších závodníků Jakuba Jandy a Jana Matury trochu panovaly obavy, jak staronového kouče přijmou. Před lety si totiž moc nesedli. Nyní však mají být vztahy mezi nimi v pořádku. "Už jsme si to vyříkali," prohlásil Matura.
... i angažování psycholožky
Dalším výrazným prvkem, který přispěl ke Koudelkovu zlepšení, je psycholožka Zdeňka Sládečková. "Díky tomu je mnohem uvolněnější," všiml si Schallert.
Koudelkovo duševní zmoudření se projevilo i v nedělním závodu v Lillehammeru, kdy se po několika horších výsledcích vrátil zpět na vrchol. "Přestal jsem se upínat na žlutý dres. Furt jsem chtěl zabírat silou a utíkala mi technika. Na tom jsem dnes zapracoval. Uvědomil jsem si, že ostatní skáčou daleko, tak to ze mě spadlo a přestal jsem to řešit. Po sobotě jsem nepočítal, že by se mi dnes dařilo a bylo to lepší, uvolnil jsem se, nesoustředil na body. Do budoucna to je pro mě velká zkušenost," prohlásil po triumfu.
"Je vidět, že Koudelkovi změna prospěla," líbí se Plocovi. "Doufejme, že se mu podaří pozvednout i ty ostatní, kterým se zatím nedaří," věří Schallertovi skokanská legenda.