Gulaš by mohl být žolík pro čtvrtfinále, říká Vlasák. Z plzeňské enklávy má radost

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
20. 5. 2019 18:22
Pamětník zlatého hattricku a nyní sportovní manažer plzeňských indiánů Tomáš Vlasák bedlivě sleduje hokejové MS v Bratislavě a věří, že Češi ukončí medailový půst. Jen je ještě potřeba doladit detaily. Z klubové pozice Vlasáka těší, že se z Plzně stala reprezentační zásobárna. Osm hráčů z pětadvacetičlenného českého výběru prošlo v nedávných letech západočeským klubem.
Milan Gulaš, Jan Kovář a Dominik Kubalík vytvořili na MS "plzeňský" útok.
Milan Gulaš, Jan Kovář a Dominik Kubalík vytvořili na MS "plzeňský" útok. | Foto: Milan Kammermayer

Zdá se vám český tým na MS v Bratislavě silnější než loňský výběr trenéra Josefa Jandače v Dánsku?

Těžko porovnávat. Ale letošní tým má sílu a velkou chuť, daří se mu i v zakončení. Je tam všechno, jen s výjimkou zápasu s Ruskem, kde jsme měli až přehnaný respekt. Nicméně mužstvo je silné a stoprocentně má na medaili. Každý rok to opakujeme, bude zase záležet na čtvrtfinále. Už je na čase, aby se to povedlo. A podle dosavadních výkonů můžeme být optimisté.

Co říkáte na přínos lídrů Michaela Frolíka a Jakuba Voráčka, kteří v kanadském bodování turnaje atakují nejlepší pozice?

Jsem za to rád, ale produktivita se od nich čekala. Jsou to kluci z NHL, jedni z našich nejlepších hráčů. Od začátku jsou postupně v zápasech lepší a lepší, stojí to na nich. Vědí to a také to potvrzují.

Češi nastříleli v šesti zápasech už 34 gólů, přičemž od roku 2012 se ve změněném skupinovém formátu dostali maximálně na 27. Dlouho nebyl národní tým takhle produktivní, že?

Určitě, je to pozitivní. Dříve jsme i proti outsiderům hráli hodně těžké zápasy, třeba jsme vyhráli až na nájezdy. Letos ať už to byli Lotyši, Norové, nebo Rakušané, o Italech ani nemluvím, naše výkony byly takové, že soupeř nemohl pomýšlet na dobrý výsledek. Dříve to nebylo pravidlem.

Oproti ostatním týmům "silné šestky" zaostávají Češi ve hře speciálních formací, v přesilovkách i oslabeních. Je to znát?

To se dá vždycky zlepšit, v důležitých zápasech mohou tyto faktory rozhodovat. Ještě zítra nás čeká zkouška se Švýcary, kteří hrají velmi dobře. Zase uvidíme, jak na tom trenéři a kluci zapracovali. To utkání mnohé napoví směrem ke čtvrtfinále.

Přesilovky se rozebírají na MS každý rok. A zatímco Češi mají nyní úspěšnost necelých 23 procent, Kanada je na šedesáti a USA na padesáti procentech. Proč?

Zámořská mužstva mají podobný styl. Mají hráče s parádní střelou a je jim vlastní hra okolo brány. Nám vždycky chvilku trvá, než se sehrajeme a určíme typického hráče do prostoru před brankou. To je strašně důležité a podle mě to teď splňuje Radek Faksa. Proti Rakušanům se v přesilovce zorientoval skvěle a dal to Michalu Řepíkovi do prázdné brány. Je potřeba najít ideální složení hráčů, dobrou chemii. Neřekl bych, že máme špatné přesilovky, i když procenta hovoří pro ostatní. Ale může si to sednout a přijít v pravou chvíli. Třeba pětiminutová přesilovka s Lotyši byla parádní, nepustili jsme je z pásma. Střely chodily na bránu, dali jsme gól a zápas otočili.

Faksův přínos by se měl ukázat i na vhazováních, která českému týmu dosud také příliš nešla. Tedy s výjimkou Jana Kováře.

Faksa je hráč, který by to mohl zvednout. Po příletu se necítil úplně fit, ale přesto je postupně velmi platný a pořád lepší. Doufám, že se mu podaří vyladit formu na čtvrtfinále.

Zřejmě těžké rozhodování před čtvrtfinále čeká trenéry na postu brankáře. Měl by chytat Patrik Bartošák, nebo Pavel Francouz?

Je to silná a hodně vyrovnaná dvojice, Ori (trenér brankářů Zdeněk Orct) bude mít asi těžkou hlavu. Kdybych byl na jeho místě, vsadil bych možná na větší zkušenost Pavla Francouze. Ale nechci nikomu radit, je to čistě můj názor. Oba chytali skvěle, nicméně v tom jednom zápase by mohla hrát zkušenost roli.

Jak jste vnímal povolání Milana Gulaše a jeho rozhodnutí připojit se k národnímu týmu za pochodu? Z pozice sportovního manažera Plzně ho výborně znáte.

Milan dlouho nebyl na ledě, začátek u týmu byl pro něj těžký. Volal mi, shodou okolností jsme spolu byli minulý týden v pondělí na něčem domluvení, takže to padlo. Pomohlo mu, že měl po příjezdu čas pár dní potrénovat a dostat se do rytmu. Rozehrál se proti Itálii, která se jeví jako nejlehčí soupeř, a teď se do toho dostává víc a víc. Mohl by to být takový ten žolíček, který by třeba mohl čtvrtfinále v přesilovce rozhodnout.

Na sedmý pokus se mu podařilo zahrát si na velkém turnaji za reprezentaci. Musí to pro něj být silné momenty, že?

Samozřejmě a já mu to ohromně přeju. Spoustu let měl smůlu, pořád ho pronásledovala zranění nebo se nedostal na poslední chvíli. Přeju mu, ať si to užije. A co jsem slyšel, zatím si to užívá. Jak jsem už říkal, doufám, že by to mohl navíc zrovna on v důležitém zápase převážit.

Vedle Gulaše a Kováře se v týmu sešlo více hráčů, kteří zanechali v Plzni stopu. Jedním z nich je Dominik Kubalík, který by mohl v příští sezoně naskočit v NHL za Chicago.

Dominik na to má. Zářil v Plzni, vyhrál bodování švýcarské ligy. Úžasně se rok od roku zlepšuje a myslím si, že teď přišla chvíle, aby v Americe dostal šanci a ukázal, co v něm je. Umí být vyloženě zabiják. Snad mu to vyjde v reprezentaci i za mořem.

Dále jsou tam Michal Moravčík, David Sklenička nebo i Dominik Simon, které Plzeň "vystřelila" do velkého hokeje. Je příjemné, že vedle klubových úspěchů jsou teď indiáni i jakousi zásobárnou reprezentačního mužstva?

Samozřejmě, je to hezké. Někteří kluci byli v Plzni odmalička, někteří tam přišli až do áčka, ale z hlediska klubu je to příjemná odměna. Z hlediska práce všech trenérů v mládeži, dorostu, juniorce i v áčku. Každý to rád vidí a doufám, že to třeba přiláká další mladé kluky, aby k nám do Plzně přišli a zkusili hrát hokej.

Členové reprezentace, kteří prošli Plzní: zleva Jan Rutta, kustod Zdeněk Šmíd, Jan Kovář, Milan Gulaš, Dominik Simon, masér Petr Šulan, Dominik Kubalík, Michal Moravčík, Pavel Francouz a David Sklenička.

Vloni jste byl na MS v Dánsku i kvůli losování Ligy mistrů, které je letos znovu s Plzní v osudí na programu ve středu před čtvrtfinále šampionátu. Chystáte se do Bratislavy?

Ano, pojedu tam. Uvidím, jestli se s někým z týmu potkám už zítra, ale ve středu určitě. Snad s klukama prohodíme pár slov a popřeju jim štěstí.

Jak se vám, zatím alespoň zprostředkovaně, líbí atmosféra, která v Bratislavě při českých zápasech na stadionu panuje?

Je to úžasné, bylo to i při MS před osmi lety. Je to kousek, pro nás jako doma. Pro kluky to musí být obrovská výhoda, fanoušci jsou pro ně jako šestý hráč na ledě. Proto bude důležité, kdybychom na čtvrtfinále zůstali. Vždycky je lepší být na místě, kde už to kluci znají a mají všechno odzkoušené, než cestovat do Košic.

Který tým vás zatím na turnaji přesvědčil nejvíce? Kdo má podle vás největší šanci na zisk titulu?

Okruh favoritů je každý rok podobný. Ze šestky nebo sedmičky mužstev může zaútočit každý, je to o jednom zápase. Rusové jsou stoprocentní, i když v pár zápasech se mi úplně nelíbili. Ale je vidět, že když potom mají zabrat a musí, tak kvalitu mají obrovskou. Švédové útočí na zlatý hattrick, takže těm moc nepřeju, aby nás překonali (úsměv). Ale do toho okruhu samozřejmě patří. USA a Kanaďané jsou nevyzpytatelní a doufám, že do toho promluvíme i my.

Proti Američanům to Čechům nevyšlo ve čtvrtfinále před třemi lety v Moskvě ani vloni v Herningu. Koho byste si přál letos?

Možná právě proto Američany. Jednou už to skončit musí a my letos při dobré konstelaci můžeme porazit kohokoliv.

 

Právě se děje

Další zprávy