Brno - Gólman Ondřej Kacetl o sobě dal znát některými svými zákroky již před dvěma lety, až letos však dostal plnou důvěru trenérů a v Hradci Králové nastupuje jako jednička.
Tento tah se Východočechům vyplatil a pětadvacetiletý znojemský odchovanec vládl ještě před reprezentační pauzou brankářským statistikám. Po páteční prohře jej sice v čele vystřídal chomutovský Miroslav Kopřiva, Kacetla se však nadále drží vynikající čísla.
"Chci se dostat co nejdál. Určitě bych se rád podíval i do zahraničí," prozrazuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz juniorský mistr z roku 2011. "Líbilo by se mi ve Švýcarsku."
Momentálně jste jedním z nejlepších gólmanů extraligy. Jak se na tyto statistiky dívá?
Samozřejmě to sleduji. Je to pěkné, ale žádný gólman to nedokáže bez kvalitního mužstva a bez podpory hráčů. Pro mě osobně je důležitější počet vítězství, respektive body v tabulce.
Ve dvou předešlých sezonách vás Hradec posílal na hostování do první ligy. Dělal jste dvojku…
Mrzelo to. Každý gólman chce chytat, a proto jsem si první rok vyřídil střídavé starty v Havlíčkově Brodě. Druhý rok mě klub poslal do Jihlavy. Myslel jsem si, že tam budu jednička, ale bohužel to moc nevycházelo. Poznal jsem tam ale skvělé lidi v čele s trenérem gólmanů Petrem Jarošem. Zaplať pánbůh, že jsem si počkal a letos se do té branky dostávám víc.
Neměl jste chuť odejít z Hradce, když jste nedostával tolik prostoru?
Jsme pod smlouvou na tři roky. Až letos mi končí, takže by to šlo těžko. Chuť jít jinam jsem ale neměl.
Letos jste si o místo jedničky řekl hned v přípravě. Jak tuto pozici vnímáte?
Je to pro gólmana to nejlepší, co může být. Byl jsem na to zvyklý už ze Znojma, kde jsem těch zápasů za sezonu také odchytal hodně. Jsem maximálně spokojený.
Vnímáte zájem o vaše jméno už i v jiných týmem?
Nemám o tom žádné informace a ani to neřeším. Pro mě je důležité dění v Hradci.
Berete extraligu jako konečný cíl nebo byste rád ještě výš?
Je to postupný cíl dostat se co nejdál. Určitě bych se rád podíval i do jiných zemí.
Kam by to mělo být?
Jako malého mě samozřejmě lákala NHL, ale z toho jsem už vyrostl a vím, že už je téměř nemožné. Moc by se mi líbilo Švýcarsko nebo ty severské země, jako jsou Švédsko a Finsko. Samozřejmě i Rusko. Vše bude ale záležet na tom, jak se bude dařit a jestli budu zdravý.
V zahraničí jste už vlastně hrál. Vyrostl jste ve Znojmě, kde jste si vyzkoušel mezinárodní EBEL. Je to pro gólmana srovnatelné s českou extraligou?
Ze začátku mi ta EBEL liga seděla jako gólmanovi víc, protože se hrálo nahoru dolů. Všechno se to sypalo na branku a brankář byl v zápřahu. Byl to takový kanadskoamerický styl atraktivní pro diváky. Extraliga je naopak takticky velmi svázaná. První liga je v jejím útlumu. Hodně týmu z ní se stává farmářskými celky extraligy.
Do branky jste letos kvůli zranění pustil i Adama Svobodu. Neměl jste strach, že vyjdete z formy?
Nedalo se nic dělat. Chytat jsem stejně nemohl. Musel jsem se připravovat, i když ta záda nebyla v dobrém stavu. Měl jsem o tom místo strach. Navíc Adam chytal výborně. Skvěle mě zastoupil, pomohl nám k hodně bodům. Moc jsem mu to přál.
Panuje v Hradci mezi gólmany rivalita?
Není to rivalita, spíš si pomáháme. Jsem moc rád za Adama, že tu se mnou je. Je starší a může mi toho plno nabídnout. I psychicky mi hodně pomáhá.
Tým měl dobře našlápnuto. Pak ale extraligu přerušila reprezentační pauza a po pauze přišla prohra se Spartou. Vyšli jste z rytmu?
Jak říkáte. Byli jsme zrovna v laufu, vyhráli jsme pětkrát v řadě, takže se nám to moc nehodilo. Na druhou stranu jsme měli dost času potrénovat a připravit se. Sparta nám nevyšla, ale nic se neděje. Je to jen jeden zápas.
Přesto je Hradec v tabulce čtvrtý. S výkony týmu tedy panuje spokojenost?
Je za námi jen jedna čtvrtina soutěže. S ní můžeme být spokojeni, ale musíme šlapat pořád dál. Minimem je udělat letos semifinále, ale spíš chceme ještě dál.
