Jaromír Jágr v Kladně vyprávěl, že je pro jeho tým příznivé, když na zápas prvního kola přijede mužstvo, které si myslí, že stoprocentně vyhraje extraligu. Jenže Pardubice se i s mimořádně nabitou soupiskou drží při zemi. Ostatně právě utkání na ledě Rytířů musely otáčet až v závěru.
Pomohl tomu hattrick Tomáše Zohorny, za týden přidal čtyřiatřicetiletý forvard ze známého bratrského klanu proti Plzni ještě jeden. Užívá si souhru s parťáky Lukášem Radilem a Robertem Kousalem, s nimiž v Pardubicích kdysi začínal. Ale také on si stále drží dávku pokory.
Vedete extraligu, dnes budete hrát proti třetím Vítkovicím. Co říkáte na rozjezd sezony? Jaká je v Pardubicích nálada?
Nálada je skvělá. Měli jsme dobrou přípravu, máme skvěle poskládaný tým, od brankáře po útok. Jsme rádi, že se nám daří, protože už před sezonou byl na nás v médiích vyvíjený velký tlak. Že jsme adepti na titul a favorit. Ale ještě to bude dlouhé, čeká nás hodně těžkých bitev. Nicméně začátek nám dodal sebevědomí, i když to ještě není ideální.
I zápasy, ve kterých vám to tolik nešlo, jste dovedli aspoň do prodloužení. Ještě jste neprohráli v 60 minutách.
Trochu nám nejdou první třetiny v domácím prostředí, ale je super vidět, že dokážeme zápas i otočit. V týmu je síla, pomáhá to. Bude se to hodit hlavně v utkáních play off.
Možná vám předsezonní prognózy, které pasovaly Pardubice do role největšího favorita, připadaly přehnané, ale zatím jim dáváte za pravdu.
Slyšeli jsme z každé strany, že na nás bude velký tlak a nebude to lehké. Ale v našem týmu je opravdu velká síla a až doladíme detaily, budeme ještě silnější a kvalitnější.
Oddechli jste si trochu po vydařeném začátku? Vyhnuli jste se nervozitě a dusnu, kdyby to největšímu favoritovi extraligy neklapalo.
Je to tak, máme nějaký klid na práci. Sice je to jen sedm zápasů, ale je důležité, že se nám start podařil. Máme rozhodně na čem stavět.
Vy jste si oživil spolupráci s bývalými parťáky Lukášem Radilem a Robertem Kousalem. Je to pro vás návrat do starých pardubických časů?
Je skvělé, že jsme se potkali s klukama, s kterými jsme tady hráli před iks lety. Dobře známe zdejší prostředí, kabinu a lidi, kteří tady pracují. Daří se nám na ledě, daří se mojí pětce. Užíváme si to, ale pořád opakujeme, že směřujeme k ještě lepším výkonům a zápasům.
Cítíte kolem pardubického klubu celkově uvolněnou atmosféru? Po slabších sezonách si teď fanoušci vychutnávají pohled na tabulku.
Bylo období, kdy to šlo dolů a klub bojoval o přežití v extralize. Patří velký dík klukům, kteří to udrželi. Hodně fanoušků se těšilo na tuto sezonu, tým se hodně posílil, čeká nás výročí sto let pardubického hokeje. My jako hráči uděláme všechno, co budeme moct, abychom fanoušky potěšili. Být pospolu a vyhrávat zápasy.
Sledoval jste Pardubice během sedmi let v zahraničí? Měl jste jasno, že po návratu domů zamíříte do Dynama?
Když jsem mohl, sledoval jsem hodně zápasů. A ve chvíli, kdy jsme se s rodinou rozhodli, že zůstaneme v Česku, číslo jedna pro mě bylo jednání s Pardubicemi.
Jak se vám spolupracuje s trenérem Radimem Rulíkem? To je na první pohled typ kouče, který drží mužstvo při zemi, i když se daří.
Je to tak, utvrzuje nás v tom, co víme sami. Má za sebou hodně sezon jako trenér, spoustu zkušeností. Teď pracuje s jiným týmem než v Mladé Boleslavi, není to pro něj lehké. Ale jsme s ním spokojeni, dává tomu správný systém, chce po nás i na tréninku sto procent. Je to podle mě člověk na správném místě a kvalitní trenér.
Vy jste hned zkraje sezony zaznamenal dva hattricky, s bilancí 7+4 jste na čele bodování. Kde vidíte příčiny takové střelecké potence?
(úsměv) Nikdy v kariéře jsem na začátku sezony tolik gólů nedal. Třeba mi trvalo i půlku sezony dát tolik gólů. Teď to tam padá, jsem rád, že se puky odrážejí, jak potřebuju. Tým pracuje, jak má, snažíme se přenést věci z tréninku. Člověk potom v některých situacích ví, kam se postavit. Daří se naší pětce, a z toho jsou pak góly.
Máte v týmu "nejofenzivnější roli" za poslední sezony?
To bych neřekl. I proto je to překvapení. Ale zkrátka se snažíme pracovat jako tým. Že to teď vychází mně individuálně, to je jedině další plus.
Zejména z reprezentace jste mezi fanoušky vnímaný nejčastěji jako poctivec a bojovník. Teď na čele bodování konečně slízáváte smetánku.
Asi máte pravdu, že je to tak vyvolané pod dojmem té reprezentace, kde jsem měl více defenzivní roli. Ale každá sezona je jiná, někdy vám to takhle sedne. Máte skvělé spoluhráče, padá vám to tam.
Při poslední výhře 6:1 nad Motorem jste se musel až usmívat, co všechno při takové pohodě skončí v brance.
Ano. Měl jsem skvělý gól, kdy jsem nahrával před bránu a gólmanovi se to odrazilo od hokejky. (úsměv) Góly padají, ale jak jsem říkal, musíme ještě zapracovat na startech zápasů, které nám unikají.
Po třech sezonách nehrajete v týmu s bratrem Hynkem. Je to alespoň v prvních zápasech trochu nezvyk?
Trochu ano, tři roky jsme hráli spolu, bylo to skvělé. Hráli jsme spolu i v jedné pětce, užívali jsme si to. Dostali jsme se ale do fáze, kdy jsme každý viděli jiný směr. Uvidíme, jak to bude dál. Je to jiné, ale Hynek má v Oskarshamnu ve Švédsku kvalitní spoluhráče, já v Pardubicích taky. Není to zase tak velká změna.
Po nejmladším z vaší bratrské trojice Radimovi sáhlo Calgary, které si ho stáhlo z waiver listu NHL. Co jste na to říkali?
Byli jsme překvapení, protože jsme věřili, že Pittsburgh letos s Radimem počítá, že bude mít místo nahoře. Je to jejich rozhodnutí, ale nakonec možná dobře pro bráchu. Třeba dostane v Calgary větší šanci. Je to čerstvé, ještě se nic neví, ale držíme mu palce. Budu se těšit, až si pustím jeho první zápas v televizi.
