13. dubna 2000. Sparťané ukončili šestileté kralování moravských týmů Olomouce a Vsetína a poprvé od roku 1993 vrátili pohár do Prahy. Na letošní Velikonoční pondělí tedy připadá dvacetileté výročí.
"Tuhle mi říkal syn, že to bude 20 let. Volal mu Vláďa Vůjtek mladší a chtěli domluvit setkání," prozrazuje František Výborný. "Já se nazpátek moc nedívám, ale titul po sedmi letech, a navíc porážka Vsetína na jeho půdě, to byla významná událost v trenérském životě," uznává.
"Nevím, jestli bychom plánovali nějakou akci, ale s Vláďou jsme se o tom bavili," přidává se David Výborný. "Teď je to kvůli momentálnímu stavu stejně nereálné. Třeba nám to vyjde v létě," nadhodí.
Na výročí by si vzpomněl i bez připomenutí tehdejšího parťáka Vůjtka. "Akorát je to 20 let od narození mého syna, který přišel na svět v březnu. Vždycky si vzpomenu, že jsem se poprvé stal tátou, když jsme vyhráli nad Vsetínem," vysvětluje 45letá legenda českého hokeje.
Byl to právě Výborný, kdo v 49. minutě třetího finále před 20 lety vstřelil jediný gól. Sparta ve Vsetíně vyhrála 1:0, v celém play off neztratila ani jedno utkání a po devíti výhrách v řadě přebírala pohár. Česká televize tuto sérii rekapitulovala před třemi týdny v pořadů Archivu Z.
Výborný po nahození Františka Kučery od mantinelu a nejistém zákroku Romana Čechmánka dorazil puk do prázdné branky a na střídačce pak do kamery s úsměvem posílal gól malému synovi: "To je pro Michala!"
Hokejka byla jako vražedný nástroj
"Bohužel jsem to v televizi nechytil. Ale viděl jsem vítězné finále z roku 1993, kde jsem hrál ještě s košíkem. Zpětně se směju, jaké zákroky se v té době povolovaly. Hokejka byla pro obránce jako vražedná zbraň, dneska by se některé věci trestaly skoro kriminálem," směje se.
"Rozhodčí to hodně nechávali. V té době se přesilovka pět na tři hrála dvakrát za rok, ne jako teď v každém zápase," pokračuje David.
"Já jsem finále 2000 v televizi viděl. Bylo to dlouhé, ale prima. Je fajn vidět, že my trenéři jsme pořád stejní, jen kluci hráči od té doby hodně zestárli," dodává v nadsázce František.
Manželka se u záznamu z konce tisíciletí divila, že vypadá na střídačce Sparty v klidu. "To ne, ve skutečnosti to ve mně vřelo. Byl jsem napěchovaný emocemi a na konci hrozně rád, že jsme to dotáhli k vítězství," vzpomíná trenér.
Jako hráč získal pět československých titulů s Jihlavou, coby hlavní kouč převzal Spartu poprvé na podzim roku 1994. "V sezoně 1995/96 jsme se Standou Bergrem vyhráli základní část a v play off jsme byli třetí. Ale to se bralo jako neúspěch, skončili jsme," vypráví.
Dobíhala mu smlouva, Sparta nadále platila, ale Výborný nechtěl jen tak pobírat plat za nic. "Byl jsem začínající trenér, hokejově nadržený, takže jsem se sebral a odjel trénovat do Slovinska," líčí. Po návratu z Jesenice dělal asistenta Júliu Šuplerovi a později Pavlu Richtrovi.
Jeden větší sparťan než druhý
Sezonu 1999/00 pak sparťané rozjeli pěti výhrami, dvěma remízami a čtyřmi porážkami. Prohra s Kladnem v říjnu zlomila Richtrovi vaz. "To Kladno bylo zlomové ve Spartě už pro více trenérů," zmíní František, který pozici svého kamaráda jakožto asistent převzal.
"Ale nemyslím si, že bych byl braný jako dočasný kouč. Spartu už jsem předtím vedl, vzal jsem si jako asistenta Pavla Hynka, kluka, který tehdy studoval fakultu, a týmu jsem naprosto věřil," podotýká. "Bylo to vůbec nejlepší mužstvo, které jsem kdy vedl, za tím si stojím," doplňuje.
"Nejsparťanštější," upřesňuje. Výborný měl v týmu hráče, kteří spojili kariéru v extralize především se Spartou. Brankáře Petra Břízu a Petra Přikryla, v obraně kapitána Františka Kučeru, Pavla Šreka, Jaroslava Nedvěda nebo Františka Ptáčka.
V útoku vedle Davida byli srdcaři jako Jaroslav Hlinka, Richard Žemlička, Martin Chabada, Patrik Martinec, Jiří Zelenka nebo dvojice Michal Broš a Ondřej Kratěna, příchozí ze Vsetína. "Těch 'cizích' kluků mnoho nebylo. Vláďa Vůjtek, Láďa Benýšek nebo Venca Eiselt. Nicméně všichni skvěle zapadli," přesvědčuje trenér.
"Osa týmu byla jasně daná, opravdu to bylo jedno z nejlepších mužstev, které kdy Sparta měla. Třeba Michal Sýkora, to byl v té době podle mě nejlepší obránce v Evropě," zmiňuje David někdejšího spoluhráče, který dnes stojí v čele společností, jež obchodují se zlatem.
Nejlepší rok v kariéře a šance od Columbusu
Bodově však táhl Spartu hlavně David Výborný, v předchozí sezoně vítěz kanadského bodování extraligy (23 gólů a 44 nahrávek). V základní části mistrovské sezony nasbíral o čtyři body méně (25 gólů a 38 asistencí) a v extraligovém porovnání skončil druhý za Richardem Králem.
Produktivitu play off díky třem zásahům a osmi asistencím už opanoval, pak přidal s reprezentací v Petrohradu titul světového šampiona a odešel do NHL, kde se stal platným členem začínajícího Columbusu. "Byl to pro mě nejlepší rok v kariéře," hodnotí pětinásobný mistr světa.
"Byl to jiný hokej než teď, hrálo se hodně útočně. Rok předtím jsem hrál s Honzou Hlaváčem, který mi k výhře v bodování hodně pomohl. O zájmu Columbusu jsem se ale dozvěděl až před mistrovstvím světa. Jinak jsem měl v plánu buď podepsat dlouhodobou smlouvu ve Spartě, nebo odejít do Švýcarska," říká útočník, jenž u Blue Jackets odehrál sedm sezon.
Jakmile jeho otec v říjnu přebral tým po Richtrovi, najel tým z Holešovic na úžasnou vlnu. V prvních dvaceti zápasech pod Výborným prohrál jen dvakrát a nakonec základní část vyhrál s náskokem 11 bodů. Ba co více, dařilo se mu také v Evropské lize.
Sparta postoupila z druhého místa základní skupiny, přestože první IFK Helsinky doma rozstřílela 12:1. Ve čtvrtfinále přešla přes Norimberk a získala místenku na únorový finálový turnaj do švýcarského Lugana.
"Zpočátku byl v té soutěži klub takový unuděný, někteří kluci objížděli i reprezentační turnaje Euro Hockey Tour, byli v obrovském zápřahu. Ale postupně jsme strhli i fanoušky a Evropská liga nás nakopla. V Luganu jsme si to všichni dosyta užili," vypráví František.
Sparťané v semifinále přehráli domácí Lugano, ale ve finále prohráli proti Magnitogorsku 0:2. "Obrovská škoda, ale druhé místo bylo fajn. Přiletělo letadlo fanoušků, přijelo několik autobusů, lidé nelitoval peněz. Turnaj si užilo také vedení klubu a sponzoři," dodává 66letý kouč.
Tentokrát ve Vsetíně pivo na hráče nelili
V extralize se potom Pražané nezalekli ani zdánlivě neporazitelných Valachů, kteří je vyřadili v semifinále v letech 1998 a 1999. "První titul Vsetína byl v době, kdy jsem byl v zámoří, ale potom jsem poznal na vlastní kůži, jak vynikající mužstvo měli," přiznává David.
"Byla výhoda, že jsme do série na třetí vítězné zápasy vstupovali doma. Věřil jsem, že domácí zápasy zvládneme, ale z Lapače jsme obavy měli. Počítal jsem spíš s tím, že to půjde do čtvrtého zápasu, nebo že se to dokonce vrátí do Prahy," loví v paměti současný trenér Poruby.
"Spali jsme ve Zlíně a přejížděli jsme na rozbruslení do Vsetína. Všude tam byly nápisy 'Mistři Valaši' a říkal jsem si, že by to byla paráda je hned porazit," pokračuje. "Nakonec to nebylo ani tolik vyostřené jako dříve. Ani s jejich trenérem Zdíšou Tabarou jsme na sebe nic nehulákali," tvrdí.
Ve Vsetíně totiž byla určitá zášť vůči klubu z hlavního města i vzhledem k rivalitě bossů obou klubů Romana Zubíka a Antonína Charouze ostřejší než kdekoliv jinde. "Z hlediště na nás běžně lili pivo. A někdy to možná bylo něco mnohem horšího," smál se v televizním dokumentu Sparta - terč s velkým S tehdejší útočník Richard Žemlička.
"Finále 2000 ale mělo úroveň, byl cítit správný oboustranný respekt," konstatuje František. "Po zápase nebyly vůbec žádné nepříjemnosti, diváci se zachovali férově," potvrzuje jeho syn.
Gólman Bříza odchytal všech devět duelů play off s neuvěřitelnými čísly 1,09 gólu na zápas a takřka 97% úspěšností zákroků. "Samozřejmě byl výborný, podržel nás. On by řekl, že chytal za skvělou obranou, což je pravda, ale puky chytal on. Stoprocentně tomu pomohl," míní David.
Finálovou sérii zakončil Bříza dvěma čistými konty, a bylo hotovo.
Oslavy? Nemohl jsem být pořád ožralý
Oslavy pak započaly dlouhou cestou autobusem ze Vsetína a v Praze se natáhly na několik dní. "Jenže já se musel chystat na MS. Nemohl jsem být dva týdny v kuse ožralý," směje se vynikající centr. "Vím, že jsme pili v autobuse, stavěli na benzínkách a v Praze jsme šli na diskotéku," dodává.
"Naši fanoušci se dívali v hale na velkoplošnou obrazovku a pak na nás dlouho čekali. Hrálo se ve čtvrtek, v neděli pak byla akce pro fanoušky. Pan Charouz dával klukům motorky, na tu dobu to bylo něco velkého. Někteří kluci tam přišli rovnou z nočního tahu," přibližuje František.
"Jirka Zelenka si vzal mikrofon a bavil halu neskutečnými proslovy. Bylo to krásné ukončení nádherné sezony," uzavírá trenér, který se Spartou vyhrál také tituly v letech 2006 a 2007. Na vrchol vystoupali sparťané ještě v roce 2002, ale to už bez přičinění otce a syna Výborných.
