Nedávno jste říkal, že umístění v nejlepší čtyřce je pro vás nadplán. Teď jste v procentuální úspěšnosti dokonce třetí, čím to je?
Stavíme pořád na tom samém, na důsledné obraně v našem pásmu a co nejrychlejším přechodu do útočného. Mužstvo se buduje čtyři roky a vypadá to, že každý rok se nám daří to posouvat dál. Sestup, který před třemi a půl lety přišel, klubu paradoxně nejvíce pomohl. Mladí hráči, tvořící dnes kostru týmu, si na své role zvykli v první lize, což by v extralize asi nezvládli. Po návratu jsme se zachránili s odřenýma ušima, ale už minulá sezona ukázala, že nemusíme hrát jen o příčky, které by odpovídaly našemu rozpočtu, ale že můžeme být výše.
Před dvěma týdny jste v Mladé Boleslavi prohráli 4:11, ale byla to jediná porážka za posledních jedenáct zápasů. Přesto, viděl jste na hráčích, že od té doby zase přidali? Máte teď šňůru pěti vítězství.
Samozřejmě jsem to viděl. Znovu říkám, kostra mužstva si pamatuje špatné časy a nikdo nechce dopustit, aby opět přišly. Hráči si tím prošli, teď si všeho o to více váží a každé naše zaváhání chtějí okamžitě napravit. Aby se pohoda držela dále. Jsem za hráče rád, že si to užívají, a vyjma jednoho zápasu, kdy nám to ulítlo, předvádějí to, co předvádějí.
Ten debakl jste si vyříkali v klidu?
Tím, že se nám jinak dařilo, vyříkali jsme si to až za dva dny. Hráči po tom zápase v Mladé Boleslavi měli ve středu volno, hlavy pak vždy vychladnou. Nebyl důvod dávat žádné pokuty. Mužstvo šlapalo, jednou to ustřelilo. Vůbec nemělo cenu dělat nějakou dusnou atmosféru, i přes tu prohru jsme drželi čtvrté místo. Nebyl důvod k žádné panice a tlaku, který bychom na sebe vytvořili.
Extraliga podle úspěšnosti
Při nestejném počtu odehraných zápasů jednotlivých týmů pohled na tabulku extraligy trochu zkresluje. Takto vypadá podle procentuální úspěšnosti (tedy počet získaných bodů děleno maximálním možným počtem získaných bodů):
1. Třinec (90 %), 2. Plzeň (75), 3. Karlovy Vary (73), 4. Ml. Boleslav (65), 5. Sparta (62), 6. Hradec Králové (54), 7. Liberec (44), 8. Kometa (42), 9. Vítkovice (40), 10. Zlín, Pardubice a Olomouc (všichni 33), 13. Litvínov (33, ale méně odehraných zápasů než trojice nad ním), 14. České Budějovice (20).
Dalším důvodem, proč jste tak vysoko, může být vyrovnanost kádru. Nejproduktivnější hráč Energie David Kaše (4+9) je až na 27. místě v kanadském bodování extraligy.
V předchozích sezonách to táhla hlavně první lajna, ovšem každý rok se nám daří mužstvo na všech postech vhodně doplnit, vzhledem k systému, který hrajeme. Zlepšují se i ostatní lajny a po odchodu Tomáše Rachůnka s Dávidem Grígerem nám nezbývalo nic jiného než vsadit na to, že to mužstvo bude vyrovnané. V minulosti jsme to tak neměli, proto jsme také hráli dole.
Upřímně, nečekal jste, že díra po odchodu Rachůnka s Grígerem do Liberce bude větší? Byl jste z jejich rozhodnutí docela rozmrzelý.
Čekal to každý, nejen já. I když to mužstvo znám. Nečekal jsem, že by nás to ovlivnilo tak, abychom spadli zase někam dolů, ale to, že to vůbec nebude znát, že dokonce budeme hrát ještě lépe a v tabulce budeme výše, to překvapuje úplně všechny. To si musíme přiznat. Hráčům za to patří velký dík.
A při pohledu na tabulku vás může hřát vaše pozice oproti Liberci.
No… řekli jsme si i před zápasem proti Liberci, že nebudeme hrát proti Grígerovi s Rachůnkem, ale že hrajeme jako Energie proti Liberci. Více to hecují jen média, v hokeji dnes daleko více než dříve hráči přestupují mezi kluby, není to tak, že by dvacet let hráli na jednom místě. S klukama jsme se rozloučili úplně v klidu, a dokonce jsme jim řekli, že se kdykoliv mohou vrátit. A Liberec bych zatím rozhodně neodepisoval.
Je pro vás příjemným překvapením, jakým přínosem jsou Kaše a Jakub Lauko (3+3), kteří jinak teprve bojují o své místo v NHL?
Příjemné překvapení pro mě je to, jak vystupují a jak trénují. Každý hráč, který je draftovaný do NHL, nějakou kvalitu musí mít, ale tito kluci ještě nikdy nebyli v roli, aby táhli dospělé mužstvo. Není jim 25 nebo 30 let. Klobouk dolů před nimi, jak se s tím perou. Jak ta sezona postupuje, zvykají si na tu roli více a více. Mají vysoký ice-time, chodí na led při rozhodujících a krizových momentech. Nejde to ze dne na den.
Je podle vás možné, že zůstanou celou sezonu?
Moc se tím nezabýváme, jsou to věci, které nemůžeme změnit. Podle mě se farmy NHL nerozjedou, takže nějaký předpoklad tady je. Samozřejmě ale klukům za to, jak hrají, jak se chovají v kabině a jak vystupují navenek, přeju, aby NHL hráli.
Výraznou osobností týmu je také dvacetiletý obránce Libor Zábranský mladší (5+2). Liší se svou živelností a tím, jak je na ledě vidět, od svého táty Libora, bývalého obránce a dnes šéfa brněnské Komety?
Je to úplně jiný typ hráče, o tom žádná. Mladý Libor je velmi ofenzivní hráč, na dvacítkách tolik gólů nedáte náhodou, to se žádnému našemu bekovi nepodařilo (Zábranský ml. vstřelil před rokem na domácím MS juniorů v pěti zápasech čtyři branky, pozn. red.). My jsme přesně klub, který by mu mohl sedět, aby tady ve dvaceti letech své přednosti rozvíjel. Něco jiného je hrát za velkoklub, anebo u nás v regionálním klubu, kde když občas něco pokazí, nic se neděje. Má vedle sebe zkušeného Lukáše Pulpána, jenž ho trochu usměrňuje. Prostor u nás má, jsem strašně rád, že Libor na svých přednostech dál pracuje.
Před lety jste si ho jako velmi mladého hráče vytáhl coby kouč do juniorky v Kometě. Teď můžete posoudit, jaký posun udělal.
Hodně mu pomohla Kanada, tam byl stěžejní hráč, měl vysoký ice-time a musel se prát se silnějšími a většími hokejisty. Tam se vyhrál, získal sebedůvěru a bylo otázkou času, kdy se probudí tady. Jsem rád, že to nakonec bylo rychlé, i když musíme si přiznat, že v prvních zápasech nehrál dobře.
Pociťujete teď v nahuštěném programu extraligy výhodu v různém spojování více zápasů z geografického hlediska? Ubylo vám díky tomu cestování?
Je fajn, že mezi kluby teď v tomto panuje solidární atmosféra. Vycházíme si navzájem vstříc a těmi tripy se to snažíme hráčům ulehčovat. Jinak je to cestování pro ně hrozné, když se hraje třikrát v týdnu. Zvlášť my, Třinec, Vítkovice nebo Litvínov to máme šílené.
Bavíme se spolu v pondělí. V neděli jste hráli v Pardubicích, v úterý vás čeká duel ve Zlíně a teď máte po tréninku na ledě v Brně. Takhle to s výpomocí od Komety praktikujete běžně?
Ano. Z Pardubic nemělo cenu jezdit do Karlových Varů. Hráči by byli v posteli někdy v půl druhé, ráno musíte odtrénovat a zase bychom hned jeli do Zlína. Místo toho jsme v neděli už v deset večer byli v Brně, hráči se v klidu vyspali, díky vstřícnosti Komety jsme mohli potrénovat a do Zlína pojedeme až v den zápasu. Máme to založené hodně na tréninku, nechceme tréninky obětovat kvůli cestování.
Kvitují hráči, že se teď skoro pořád hraje?
Je to takový kalup, že hráči o tom už ani nepřemýšlejí. Jsou v kolejích a jedou jako tažní koně. Od příštího úterý bude pauza, už to trochu máme v hlavě, že by hráči dostali dva dny volna. Jinak ale nemáte čas na nic jiného než se připravit na další zápas. Jde to v rychlém sledu.
