Praha – Co fotbalista, to zaměstnanec svého klubu. UEFA už delší dobu pracuje na tom, aby tohle pravidlo od roku 2015 platilo ve všech členských zemích, které řídí. Jen s jednou má nečekané potíže: s Českou republikou.

Nejde v žádném případě o formální, malou změnu. Pokud UEFA prosadí svou, bude se možná muset podstatně hýbat s platy profesionálních fotbalistů.

„Taková změna by v českých podmínkách byla velmi nevýhodná pro hráče i kluby. S UEFA o tom komunikujeme, v lednu bychom s ní ohledně této věci měli mít v Praze mítink, ale není to tak, že by na nás v té věci nějak tlačili,“ říká Rudolf Řepka, generální sekretář FAČR.

Deník Aktuálně.cz ale získal dopis, který právě Řepkovi zkraje září zaslal Gianni Infantino, generální sekretář UEFA. „Doufáme, že v návaznosti na úvodní schůzku (letos v březnu v Nyonu) byly ve vaší zemi zahájeny diskuse a že jsou nyní v plném proudu. (…) Důrazně doporučujeme, abyste  - pokud jste to ještě neudělali -  pořádali debaty na národní úrovni a vytvořili plán pro implementační proces,“ píše Infantino a z jeho slov je patrné, že UEFA celou věc myslí na rozdíl od FAČR vážně.

Z druhé do třetí bundesligy

Proč české fotbalové prostředí zaměstnanecké smlouvy odmítá? To je celkem jednoduché. Všichni profesionální fotbalisté nyní fungují jako osoby samostatně výdělečně činné. A v ostatních sportech je to stejné nebo velmi podobné.

Jakožto osoba se statutem OSVČ dostává fotbalista v klubu nezdaněnou výplatu. Sám si pak podává daňové přiznání a sám daně i odvádí, stejně si platí i pojištění. Není přitom tajemstvím, že při daňových odpisech umí fotbalisté (a jejich poradci) výtečně kouzlit a část nezdaněných peněz si tak v kapse podržet.

Jako zaměstnanci by fotbalisté samozřejmě dostávali řádně zdaněnou výplatu. A to by pro ně znamenalo o třetinu nižší příjem. “Pokud by tedy kluby nezvýšily výdaje na své fotbalisty o 30 procent. A to prostě v dané situaci nejde,“ říká Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace.

„Kdyby se tohle zavedlo, liga by ještě víc ztratila na své sportovní kvalitě. Teď je pro nás z hlediska hráčských platů konkurencí druhá bundesliga, po takovéto úpravě by nám začala přetahovat hráče i bundesliga třetí,“ dodává Svoboda, který je zároveň místopředsedou představenstva Sparty.

O co jde Haindlové, nechápe Strahov

Jak Řepka, tak Svoboda zdůrazňují, že absolutně nechápou motivaci patrně jediného subjektu, který zaměstnanecké smlouvy fotbalistů na českém území propaguje. A tím je Česká asociace fotbalových hráčů vedená Markétou Haindlovou.

Ta se na celou věc dívá širší optikou. „Stanou-li se hráči zaměstnanci, budou za ně kluby platit sociální a zdravotní pojištění. Fotbalisté získají právo sdružovat se v odborech, budou mít právo na stávku. Zaměstnanecký poměr je ochrání před bezdůvodným propouštěním,“ zdůrazňuje Haindlová.

Ta si uvědomuje, že k tomu, aby z případné změny fotbalisté v Česku profitovali, muselo by se toho inovovat víc. „Je třeba jednat s vládou a upravit stávající právní prostředí. Za současného stavu by zavedení zaměstnaneckých pracovních poměrů hráče poškodilo, a to není v našem zájmu,“ zdůrazňuje Haindlová.

Právník Kisel: Nejsme na to připraveni

Podobně to vidí i Karol Kisel, kapitán fotbalové Slavie a absolvent právnické fakulty. „UEFA v té svojí snaze ohledně zaměstnaneckých smluv asi vychází ze svých standardů, ale u nás na to nejsme připraveni. Především by taková změna nenacházela žádnou oporu v zákoně,“ míní Kisel.

Podle něj by bylo potřeba upravit kvůli profesionálním sportovcům občanský zákoník.

„Sport má řadu specifik. Na rozdíl od normálního zaměstnance si přece fotbalista nemůže vybrat dovolenou kdykoli, jak se mu zlíbí. Stejně tak netuším, jak by se po zavedení zaměstnaneckých smluv postupovalo třeba při přestupech,“ říká Kisel.

„Je tady ten problém s penězi, ten je po mém soudu ale až druhotný. Hlavní potíž vidím právě v tom, že pro změnu definice vztahu mezi klubem a hráčem nenacházím nyní oporu v zákoně. Byť do budoucna by to bylo jistě zajímavé téma.“

Marné volání UEFA

UEFA po spuštění právě takového legislativního procesu v Česku volá, ovšem marně. Na tom, že by smlouvy všech fotbalových profesionálů v Evropě měly nejpozději v roce 2015 obsahovat konkrétní minimální standardy, se UEFA shodla s EPFL (Asociací evropských profesionálních lig), ECA (Evropskou asociací klubů) a FIFPro (Mezinárodní federací fotbalových hráčů, jejímž členem je ČAFH řízená Haindlovou). Ke schůzce všech těchto subjektů došlo už  11. března  v Nyonu, a to pod záštitou Evropské komise.

Generálové českého fotbalu ovšem doufají, že se jim v jednáních s UEFA podaří tento proces od Česka odklonit a vyjednat výjimku.