Glosář - Sociální sítě prozradily, že v neděli odpoledne propadlo obrovské množství lidí v této zemi zděšení. Zjistili totiž, že fotbalové derby mezi Spartou a Slavií na své televizi tentokrát prostě nevyladí.

O čem to svědčí? O jedinečnosti a magické síle derby "S". Jak vidno, pro obrovské kvantum lidí kolem nás znamenalo předchozích 7 kol Synot ligy méně než vzduch. Jinak už by si asi všimli, že týden co týden vysílá teď nejlepší zápas z kola placený kanál O2 Sport.

Jenže derby je cosi speciálního. A vidět ho chtěli i ti, co o fotbal jinak nezavadí.

Jak vidno, tradice derby S, psaná už od roku 1896, je dost možná největším bohatstvím českého fotbalu. A o to důležitější jsou proto nyní silné signály, že se právě Slavia nejspíš začíná vracet odněkud ze záchranářského sklepa zpět na hřejivé výsluní.

Její trenér Dušan Uhrin mluvil o evropských pohárech už před derby, kdy ještě nevěděl, že Spartu 1:0 porazí. Nutno dodat, že o Evropě, pravda, v perspektivě několika let, hovořil už loni jeho předchůdce Miroslav Beránek. A nakonec zase hrál jen o záchranu.

Jenže to bylo ještě v éře Řebíčkově, která začala i skončila hrozbou pádu klubu do insolvence.

Namísto správce určeného soudem ovšem do Slavie před pár týdny nakráčela čínská společnost CEFC spolu s movitým českým podnikatelem Jiřím Šimáněm. A červenobílý národ zajásal, když splatili uznané dluhy, vyhlásili, že do vedení klubu angažují Vladimíra Šmicera a že do dvou let Slavii celkově zkonsolidují i po sportovní stránce.

Nedělní výhra v derby pak už rozjetou slávistickou euforii proměnila doslova v extázi. Zápas jsme ostatně podrobně rozebrali v pondělním glosáři.

Vznášejí se na vlně, nebo na bublině?

Dnes si zkusme položit obecnější otázku: Udrží se už slávisté na téhle euforické vlně a doplavou na ní opravdu bleskem až do Evropy? Anebo je to, na čem se právě vznášejí, jen bublina, po jejímž prasknutí by si ještě mohli natlouct nos o tvrdou zem?

To nám zodpoví budoucnost, nicméně slávista, který i v této rozjuchané chvíli zachová jistou míru střízlivosti, nejspíš neprohloupí.

Pár dní před derby "dokázala" stejná Slavia, byť v trochu jiné sestavě, vypadnout z MOL Cupu na hřišti druholigového soupeře. Na Facebook jsem v reakci na to napsal, že "čínský sen o červenobílé Evropě právě skončil v Ústí nad Labem".

Teď po derby se zdá, že jsem se s tak rychlým soudem možná unáhlil. Uvidíme. Každopádně aktuální čelo tabulky by to naznačovalo: 1. Sparta 17 bodů, 2. Plzeň 17, 3. Liberec 15, 4. Slavia 14. Přičemž třetí i čtvrtý v soutěži má Evropskou ligu jistou a možná ani pátý nemusí přijít zkrátka, záleží na vývoji v poháru. Jenže jak snadno spočítáme, do konce ligy zbývá 22 kol, přičemž ještě teď na podzim, tedy před možným příchodem dalších posil, jich na Slavii čeká ještě 8.

Jisté je, že k reálnému útoku na poháry by Slavia nutně musela v zimě posílit. Já vím, že její fanoušci teď mají před očima tým čerstvých hrdinů, co zrovna porazili Spartu. Jenže na výraznější úspěch v dlouhodobé soutěži je zapotřebí sehnat přinejmenším důstojnější alternace na řadu postů, zejména však za klíčové hráče Slavie. A ty najdeme v ose Berkovec - Latka - Kenija - Škoda. Tvrdím, že ve chvíli, kdy Slavii kdokoli z nich chybí, zeje po něm v sestavě doslova kráter.

Slavia měla štěstí, že se jí na derby všichni tihle hráči, z nichž mnozí nemívají ke zdravotním problémům daleko, zrovna sešli. A v opravdu speciálním utkání před bouřícím plným hledištěm i díky speciální taktice (více zde) slavně zvítězili.

Šmicer jedno jméno škrtl. Nejspíš Horníka

Jistá past se možná skrývá v tom, že právě presinkovou taktiku, užitou v neděli proti Spartě, mohou slávisté s patřičnou účinností nasadit v lize jen proti soupeřům, kteří se snaží hrát otevřený fotbal. A těch v soutěži opravdu není mnoho.

Pokud chce Slavia do Evropy, musí sbírat spoustu bodů, a to nejen proti Spartě, když se vyhecuje na milion procent, ale zcela pravidelně, i proti "všednějším" soupeřům. Pak ovšem musí být schopná přehrát konstruktivní hrou kupříkladu Brno. No a teď si schválně zkuste vzpomenout, co ještě nedávno předváděla právě v Brně. Brrrr... Tím zápasem by se snad daly strašit malé děti...

No vidíte. A tutéž Slavii už přitom mnozí její nesoudní fanoušci vidí přinejmenším v osudí Evropské ligy. Tak pozor na to, vážení.

Pro ambice Slavie může být dost možná určující už příští zápas. Porazí Duklu = zůstane na vlně. Přijde-li však už v příštím malém derby rychlé vystřízlivění po nedělním derby velkém, praskne tím bublina, o které jsme mluvili v úvodu. Pak postačí jedno dvě zranění zmíněných klíčových hráčů, nebo i kohokoli jiného - a zlatá horečka se zase rychle může proměnit v zimnici.

"Díky novým majitelům máme jistotu, že už se ve Slavii nebude dít nic (negativního) mimo fotbal," zdůrazňuje trenér Dušan Uhrin, jak podstatné je pro tým vědomí, že klub nezahučí do insolvence a že budou pravidelně chodit výplaty.

Jenže ve Slavii teď dost možná nastane boj o křesla a pravomoce. Vladimír Šmicer, který bude nejspíš podobně jako Pavel Nedvěd v Juventusu především tváří klubu a sportovním poradcem jeho prezidenta, řekl před pár dny Sportu zajímavou větu: "Když došlo na jména, tak jsem mu (Jiřímu Šimáněmu) řekl, že se mi některá nelíbí. Padlo i jedno, o kterém jsem mu hned řekl: Do Slavie ne!"

Vsadím boty, že to jméno znělo Ivan Horník. Takže i nějaká ta třecí plocha ještě nejspíš přijde, o práci v silné Slavii teď bude mít zájem kdekdo.

A v zimě budou fanoušci každopádně vyhlížet posily. Teď na podzim už jim Šimáně a spol. stačili koupit jen Michala Frydrycha. Ostatní hráči, o které se ucházeli (Bořil, Doležal a spol.), byli prý předražení. Podle nepotvrzených spekulací přitom rozdíl v představách obou stran činil v některých případech jen půl milionu, nebo milion korun.

Je jisté, že v zimě bude možné nakupovat s větším rozmyslem. Otázka je, jak moc se rozevře Šimáněho nebo čínská peněženka. Monstrózní nákupy, které mnozí slávisté pamatují z éry Borise Korbela, se patrně opakovat nebudou. Nicméně i tak má Slavia důvod hledět do své budoucnosti s optimismem.

Spartě chybí rychlost a odolnost. Zn: Pořád

Sparta samozřejmě zrovna tak, jen se nabízí otázka, zda se náhodou - na rozdíl od Slavie, která teď dostala nový impuls - netočí Letenští v nějakém začarovaném kruhu.

Ano, se Slavií sparťané prohráli poprvé po třech letech, z tohoto úhlu pohledu jde o neúspěch ojedinělý. Ale fanoušci letenského klubu, i ten nejbohatší z nich, tedy Daniel Křetínský, který to všechno platí, jistě chtějí víc.

Písnička o desetileté absenci v Lize mistrů už je samozřejmě dost omletá. Ale poslední dobou naskakují její nové truchlivé sloky.

Když si proletíme dvanáct měsíců zpátky, najdeme v nich vypadnutí z Evropské ligy v Bernu a pak v domácím poháru v Jablonci, to ještě pod trenérem Vítězslavem Lavičkou. Toho, jak víme, vyměnil Zdeněk Ščasný. I on však prohrál přímý souboj s Plzní a tím pádem ztratil šanci na obhajobu titulu.

V létě dostal posil jako máku, s výjimkou Steinhöfera dle vlastního výběru - a výsledek?

Pozitiva: 1) Průběžně stále první místo v tabulce. 2) A účast v Evropské lize.

Negativa: 1) Neúspěch v předkole Ligy mistrů s CSKA Moskva. 2) Pouhý bod z prvního duelu EL v řeckém Tripolisu (byť s výrazným podpisem sudího). 3) A pro fanoušky citlivá a bolestivá prohra v derby.

Zdůrazněme onu poznámku "pro fanoušky". Trenér totiž pravil, že jeho bolí stejně neúspěch na Slavii jako třeba na Baníku. A v diskusích na sociálních sítích se pak za ten názor se zlou potázal.

Jako největší problém Sparty se každopádně jeví, že ani na konci měsíce září nedoladil trenér Ščasný obranu týmu do té míry, aby byla plně funkční a spolehlivá. A to nejen při bránění, ale i při rozehrávce zadáků. Právě to je Achillova pata týmu.

Když si pak Ščasný po prohraném derby vylévá vztek na Hybše, napadne vás přitom, že jmenovaný hráč fatálně chybuje když ne v každém, tak v každém druhém zápase, a přesto stále nastupuje. Nejspíš proto, že ani ve variantách s Brabcem či Kováčem kouč nenalézá spásu. Ostatně že by Hybšovi spoluhráči z obrany Holek s Costou překypovali jistotou a bezchybností, to se také říct nedá. I když Costa se na - pro něj nové - pozici stopera viditelně zlepšuje.

Ha, ha, ha, že dostáváme góly, s tím pořád otravují jen novináři, hlavně když víc gólů nastřílíme, reagoval donedávna na kritiku trenér Ščasný.

Oj, proti soupeřům typu Olomouce, kteří na Letnou přijedou, aby se vlastní pasivitou porazili sami, to se to Spartě hraje. Hušbauer sklízí ovace za střely pod břevno, Dočkal za rekordní sbírku asistencí, Matějovský kličkuje jak zajíc a Lafata díky tomu všemu střílí góly na požádání.

Jenže na evropské úrovni obyčejně hrají protivníci jinak než zmínění odevzdaní čeští outsideři typu Olomouce. Zejména v kvalifikacích Ligy mistrů Sparta tradičně zjišťuje, že v rychlejším evropském tempu její baletky ztrácejí dech. A když se to začne vyvíjet nepříznivě, tak i nervy a sebevědomí.

A tenhle rys už se začíná přenášet i do klíčových českých bitev. V minulém ročníku Sparta dvakrát v přímém souboji nestačila na Plzeň, teď například na Slavii, která Letenské v mezích pravidel rozkopala a porazila větší bojovností a agresivitou. Přičemž jí stačilo zadupat zejména na Matějovského s Dočkalem a zablokovat trasy, kudy ti dva posílají nebezpečné přihrávky. V tu chvíli se přišlo na to, že ostatní sparťani jsou pak na hřišti bez míčů od těch dvou prakticky neškodní.

Experiment jménem Sparta nekončí

Zásadní zvěsti se sparťanům dostalo na pozápasové tiskové konferenci, kde trenér Ščasný prohlásil, že přestavbu týmu se ještě nepodařilo uspokojivě dokončit a že by na dvou či třech pozicích ještě potřeboval zkvalitnění.

Steinhöfer je pro velké zápasy nepoužitelný, protože neudýchá návraty dozadu, Paixao zatím všechny nabídnuté herní šance promarnil a Litsingimu létají jiskry od kopaček, jen když jeho přítelkyně zapálí byt. Pokud Jiráček zase někde nenabere fyzickou kondici, zůstává naprosto průměrným fotbalistou. A to je dost tristní bilance velkého posilování této sezony, že?

Vyšel jen multifunkční Martin Frýdek, své velké možnosti občas naznačuje Fatai. Zbytek se tradičně jeví jako průšvih.

Takže se zase bude nakupovat? A zase podle nějaké nové, tentokrát už zcela zaručené koncepce? Na Letné už se hrálo s veterány, pak s dětmi, následně s Čechy, co v cizině přišli o angažmá - a naposledy se vsadilo na příchody cizinců volných po vypršení smlouvy.

Nezbývá než s napětím vyčkávat, copak si pro nás Křetínského spolupracovníci a zároveň přátelé, jež mladý miliardář, jako jeden z mála, považuje též za odborníky na řízení fotbalových klubů, připravili na zimu.

Vše, co se už léta děje kolem Sparty, nelze popsat jinak než jako nekonečný tragikomický experiment. A ten vytváří příležitost pro úspěch ostatních. Až dosud toho hojně využívala Plzeň, po nabízené šanci by rády skočily i oba podještědské kluby - a teď se do té velké hry bude chtít staronově přihlásiti Slavia.

Tak jen aby se na Letné brzy nedivili. Ještě víc než v neděli v Edenu.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz