Krev, pot a skluzy. Slavia derby urvala srdcem. A Spartu srazili i vlastní fanoušci

Takové bylo derby: sparťanská pouť a slávistická radost
O výhře domácích, kteří navíc připravili soupeři první prohru v sezoně, rozhodl už v prvním poločase Jaromír Zmrhal.
Sparťanští fanoušci tak i přes silná slova odjížděli z Edenu jako "poražený národ".
284. derby pražských "S" přivábilo na tribuny v Edenu řadu osobností. Ve VIP lóži nechyběl premiér Bohuslav Sobotka...
... po boku evidentních fanoušků Slavie.
Foto: Milan Kammermayer
Luděk Mádl Luděk Mádl
28. 9. 2015 9:00
Fotbalová Slavia vyhrála po třech letech derby se Spartou (1:0) díky tomu, že soupeře zásadně předčila v nasazení. Když jí ve druhém poločase utkání Synot ligy mohly začít docházet síly, pomohli jí svou hloupostí fanoušci Sparty. Ti neustále vhazovali pyrotechniku na hřiště, hra se kvůli nim na dlouhé minuty přerušovala - a slávisté se mohli v klidu vydýchat.

Glosář - Čtyři roky čekali fanoušci Slavie na lepšího majitele klubu, než byl Aleš Řebíček. Tři roky čekali na vítězství v derby nad Spartou.

Nového majitele už pár týdnů mají a přestože přínosnost čínské firmy CEFC a českého podnikatele Jiřího Šimáněho pro červenobílý klub s jistotou prověří až čas, příznivci klubu jsou si v nadšení ze změny už teď jisti, že Slavii čeká rozkvět století.

Z masivní vlny téhle euforie vykvetla ostatně i nedělní, před-svatováclavská výhra 1:0 nad Spartou. Jak vzácný a cenný úspěch tak Uhrinovi hoši pro červenobílý národ vybojovali, odhalí statistika. Vězte, že ze 45 pokusů v české lize vyhrála totiž Slavia teprve posedmé.

Pro sparťany byla jejich nedělní porážka v Edenu o to nestravitelnější, že museli unisono konstatovat: Bohužel, Slavia byla tentokrát v utkání lepší. Přesně v tomto duchu uznal prohru i  trenér Zdeněk Ščasný, který tak derby nevyhrál ani na čtvrtý pokus (více zde). A na dálku mu na Twitteru přitakal kupříkladu i jeho svěřenec Lukáš Vácha, toho času na marodce - viz zde.

Kádr Sparty sice v průřezu disponuje řadou fotbalistů s lepší technickou vybaveností a kreativnějšími kombinačními schopnostmi než ten slávistický. Jenže jak zápas dokonale demonstroval, i tak výrazné potenciální převaze se dá velmi účinně čelit. A to vyšším nasazením, agresivitou a dokonalou taktickou přípravou. Tohle všechno Slavii klaplo na tisíc procent.

Přečetli hru Sparty. A zablokovali ji

Slávistický kouč Dušan Uhrin ani nemusí být nadán nějakou zvláštní jasnozřivostí, aby viděl, že se Sparta od obrany snaží rozehrávat zásadně konstruktivně, ale jejím zadákům dělá velké starosti, když je přitom soupeř aktivně napadá. Z toho vzniká opravdu nekonečný seriál fatálních chyb, který se už se Spartou táhne od Jihlavy, přes zápasy s CSKA Moskva, Mladou Boleslaví či třeba s Thunem, to abychom vybrali jen ty nejkřiklavější. A v danou chvíli tenhle seriál nabídl i zaváhání Matěje Hybše, po němž v neděli skóroval Jaromír Zmrhal. To když si i jindy skvělý gólman David Bičík připsal výjimečně ne zrovna nejjistější chvilku.

Jenže slávistická taktika zahrnovala i mnohé další položky. Uhrin důsledně vysledoval i následné vzorce a systémy sparťanské rozehrávky. Slávisté tak dostali přesné pokyny, jak v příslušných momentech přistupovat zejména k Marku Matějovskému a Bořku Dočkalovi - a které "přihrávkové trasy", obvykle se rozvíjející od jejich kopaček, musí velmi důsledně blokovat.

To se povedlo - a Sparta byla namydlená. Její tradiční velkovýrobna šancí se tentokrát nekonala, do pozic ohrožujících Berkovcovu branku se hosté dostávali opravdu jen výjimečně. A to i z toho důvodu, že se přes střed pole nebyli schopni ani prokombinovat, ani probojovat.

Slávisté dávali do hry srdce, plíce a všechny síly - a sparťané neměli na tuhle kartu důstojnou odpověď. Způsob hry Slavie generoval velké množství osobních soubojů ve středu pole - a Sparta jich vyhrála mnohem, mnohem méně, než by potřebovala. Konkrétně k tomu, aby se vůbec dostala k předfinální a finální fázi hry, v níž spočívá - díky kvalitě provedení a Lafatově koncovce - její velká síla. Slavia ale zablokovala hru Sparty dřív, než Letenští mohli tuhle zbraň vůbec vytasit.

V poločase si mnozí, a dost možná i trenér a hráči Sparty říkali, že takovou jízdu, do jaké se slávisté pustili, nemůžou domácí po pauze fyzicky vydržet. A byla to logická úvaha, protože způsob hry červenobílých s sebou nesl opravdu enormní fyzickou náročnost.

Jenže slávistům pomohli fanoušci. Jejich vlastní, ale paradoxně i ti sparťanští.

Přerušování = voda na slávistický mlýn

Když už nemůžeš, přidej, radíval Emil Zátopek. A když vám k tomu pomůžou tisíce hrdel ze zaplněné areny, speciálně ze severní tribuny plné červenobílých "skalních", tak to jde při vyplaveném adrenalinu přeci jen o něco snáz.

Zvlášť když vám každou chvíli dají příležitost vydýchat se a na pár minut si odpočinout i příznivci soupeře. Sparťanské fans totiž zápas, v němž jejich barvy prohrávaly, nejspíš nebavil - a tak si našli vlastní zábavu, spočívající v pyrotechnických pokusech uvnitř jejich vlastního sektoru. A v tom, že každou chvíli cosi třaskavého, svítícího či doutnavého házeli i na hrací plochu. 

Největší bžundu měli pak tvorové ze sparťanského sektoru v situacích, když měla Slavia od jim blízkého praporku zahrávat rohový kop. To pak příslušného slávistu zasypávali tím, co měli po ruce - a snažili se polévat ho pivem.

Zábava to pro ně jistě byla převeliká. Jen už jejich mozkům jaksi nedocházelo, že se kvůli jejich počínání hra neustále přerušuje, nastávají obrovské prodlevy - a že to v dané situaci maximálně vyhovuje soupeři, tedy Slavii.

Jednak její hráči mohli při přerušeních popadnout dech, jednak kouskování zápasu znemožňovalo Spartě využít v plynulém toku hry svých herních předností a dostat se ve druhé půli do nějakého souvislejšího nebo dokonce gradujícího tlaku. Nic takového nepřišlo, a to do značné míry i v souvislosti s buranským chováním individuí, halasících, že fandí Spartě.Jak se tentokrát ukázalo, fotbalu přitom nerozumí ani za mák.

"Byly to nešťastné momenty. V době, kdy potřebujeme hrát, je zápas přerušený, hra kouskovaná, to nám nesvědčilo," připustil sparťanský kouč Zdeněk Ščasný. "Nicméně porážku to určitě nezavinilo," dodal.

To jistě ne, ale Spartě to rozhodně nepomohlo. Soupeři ano.

Neodpískaná penalta vs. falešné ofsajdy

Speciální roli sehráli v derby i rozhodčí. Pískat duel v nahecované atmosféře arény, v níž se podle hlášení objevilo takřka 18 000 lidí, navíc při zvoleném ostře kontaktním způsobu boje, jistě není žádná legrace. Ale sudí to nezvládli, a jde o konstatování o to horší, že jich na to bylo šest.

Hned v úvodu zápasu zahrál v souboji s Lafatou uvnitř vlastní šestnáctky Jablonský neoddiskutovatelně rukou - a to takovým způsobem, že o penaltě nemohlo být nejmenšího sporu. Jenže to neviděl ani hlavní Zelinka, ani jeho asistenti, ba dokonce ani brankový rozhodčí, v tomto případě zkušený Jan Jílek.

Jít Sparta z penalty do vedení, nejspíš by se vše odvíjelo jinak, nicméně ke cti Letenským slouží, že se na tuhle chybu rozhodčích nijak zvlášť nevymlouvali a přiznávali, že hlavní příčina porážky ležela v nich, jejich chybách a v tom, že se Slavii v nasazení nedokázali vyrovnat, nebo mu svými fotbalovými zbraněmi účinněji čelit.

Ostatně páni rozhodčí poškodili významně nejen Spartu, ale i Slavii. Hosté totiž hráli ve druhé půli vzadu už na velké riziko a slávisté měli po několikerém zachycení jejich rozehrávky šanci jít do úderného brejku, kdy by nejspíš pelášili plus mínus sami na brankáře Bičíka.

V takové chvíli je ovšem pokaždé zastavoval ofsajdový praporek asistenta Ondřeje Pelikána. Jak prokázal televizní záznam, ve dvou případech zdvižený jednoznačně chybně.

Slavia v derby ukázala, že má potenciál hrát i o přední příčky ligové tabulky. Otázka však zní, zda podobné výkony bude schopna předvádět standardně. Nedávné zkušenosti totiž učí, že vzepětí ze zápasů proti Spartě se u ní v realitě všedního dne výrazně rozmělňovalo.

A Sparta teď má jen pár dní na to, aby si před čtvrtečním duelem proti kyperskému APOELu zahojila rány na těle i na duši a našla způsob, jak se zase zvednout.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

Grafika: Tabulky, program, profily. Vše o Synot lize 2015/16

Synot liga 2015/2016

Podívejte se na program, výsledky i tabulky Synot ligy

 

Právě se děje

před 48 minutami

Válečný veterán a poslední žijící český pilot RAF Emil Boček leží v brněnské fakultní nemocnici

Válečný veterán a poslední žijící český stíhací pilot RAF Emil Boček je ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice na interní kardiologické klinice. Šestadevadesátiletý Boček má 28. října dostat od prezidenta Miloše Zemana Řád Bílého lva nejvyšší třídy. Emil Boček sloužil ve Velké Británii u československé 310. stíhací perutě. Na kontě má 26 operačních letů. Řád Bílého lva třetí třídy mu propůjčil už bývalý prezident Václav Klaus v roce 2010, a to za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost. Letos v květnu Bočka prezident povýšil do nejvyšší armádní hodnosti. Generálské hodnosti mu udělil už v letech 2014 a 2017.

Zdroj: ČTK
Další zprávy