Olomouc - David Bystroň verze 2, to je prý úplně jiný fotbalista a člověk, než jakého jsme kdysi dávno na českých trávnících viděli. Je klidnější, nebere fotbal tak vážně a nenechá se ničím jen tak rozhodit. 

Dopingový hříšník to takhle řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Po dvou a půl letech bez fotbalu je připraven naplno skočit do nové kariéry. Po vynucené pauze přestoupil do Olomouce, aby Sigmě vykopal zpět první ligu. 

V její sestavě by se měl v příštích týdnech také objevit. 

"Pevně věřím, že mi trenéři dovolí hrát teď o víkendu za béčko. Už bych si chtěl fotbal moc zahrát a ne se jen na něj dívat. A kdy si zahraju i druhou ligu? Uvidíme. Zatím jen trénuju a tréninkem si hráč nominaci do sestavy nevyslouží," říká Bystroň. 

O tom, co se mu stalo, se ani zpětně s nadhledem nechce bavit. "Chcete rozhovor? Tak jenom o budoucnosti," varoval Bystroň předem a o svou kontroverzní minulost nezavadil ani v průběhu rozhovoru.

Tak si to pojďme zopakovat alespoň stručně. David Bystroň byl klíčovým stoperem Plzně, které pomohl vykopat premiérovou účast v Lize mistrů. Jenže 6. prosince 2011 si v jejím dresu zahrál naposledy. Ten den sice stihl v Edenu vstřelit gól do sítě AC Milán, jenže krátce na to přišel pozitivní dopingový nález. Mluvilo se o pervitinu či nějaké "společenské droze". 

Dvouletý zákaz startů mu vypršel letos v zimě, kdy mu Plzeň dala šanci se vrátit. Jednatřicetiletý fotbalista si však hned v prvním týdnu zimní přípravy přetrhal křížové vazy v koleni a musel s návratem k fotbalu další měsíce čekat. Teď je v Olomouci připravený.

Fyzička a herní praxe chybí. Nevadí

Sledoval jsem dnes váš trénink. Makal jste naplno, nevynechal žádný souboj a hrál s chutí. Jak se cítíte?
Dobře! Je to pořád lepší a lepší. Doufám, že mi trenéři už o víkendu dovolí hrát za béčko. Už bych si chtěl fotbal zahrát. Už mě nebaví jen trénovat, chci hrát fotbal. Hlad po soutěžním utkání mám obrovský.

Není se čemu divit. Je to už déle než dva a půl roku, co jste si zahrál fotbal naposledy. Věřil jste, že si vůbec ještě někdy zahrajete?
Věřil jsem. Celou dobu jsem věřil a tady v Olomouci jde všechno strašně dobře. Ani koleno mě nebolí, s tím jiní kluci se stejným zraněním mívali problémy.

Ta pauza bez fotbalu je ale strašně dlouhá. Zvládnete to?
Za tu dobu ztratíte fyzičku a herní praxi. Tohle všechno je ale jen o pár zápasech. Doženu to. Na fyzičce se dá pracovat i tréninkem a já celé dva roky chodil trénovat do nižších soutěží. Udržoval jsem se. A teď po operaci jsem půl roku rehabilitoval a chodil trénovat s fyzioterapeutem. Vracel jsem se do toho pomalu, ale teď se cítím fakt dobře. 

Už na spoluhráče řvát nebudu

Berete to tady v Olomouci jako nový začátek?
Jo, takhle se to dá říct. Dva a půl roku jsem měl čas přemýšlet a myslím, že teď beru fotbal trochu jinak než předtím. Jen tak něco už mě asi nerozhodí. Cítím, že jsem jiný, klidnější. Naučil jsem se třeba po spoluhráčích tolik nekřičet. Raději je povzbudím, protože to je pro člověka lepší, když mu něco nejde. 

Takže jste jiný David Bystroň?
Myslím, že jo. Jsem odolnější. Jestli na mě lidé budou řvát, je mi to jedno. Teď mě zajímá jen to, aby můj tým vyhrával.  

Jak vám bylo, když vám vypršel trest a hned na to jste se zranil a věděl, že se dalších minimálně osm měsíců budete muset léčit?
Bylo to hrozné. Byla to pro mě další životní rána, ale nepřestával jsem věřit a doufat, že to bude v pohodě. Po operaci jsem se cítil dobře. Někteří koleno cítí, já o něm nevěděl. Bylo to všechno v pohodě.  

Mělo to zranění souvislost s tím, že jste dva roky předtím pořádně nehrál a netrénoval, nebo to byla nešťastná náhoda?
Ne, to byla náhoda. Otočil jsem se a podlomilo se mi koleno. Nemyslím si, že jsem tehdy něco uspěchal, navíc jsem celé ty dva roky pořád něco dělal. Byla to prostě blbá náhoda. Takový je život, to se prostě stává.

O Baníku se nechce bavit

Váš start se blíží. Béčko Sigmy vstupuje o víkendu do třetí ligy a vy možná budete hrát. Jste už nervózní?
Ne, já nebývám nervózní. Já se strašně těším, že si fotbal půjdu zahrát a ne, že se na fotbal zatím pořád jen dívám. Doufám, že mi to trenéři dovolí. 

Jak se vůbec stalo, že jste se objevil v Olomouci?
Lidé ze Sigmy se mi ozvali, že o mě mají zájem. Vysvětlili mi svou vizi a mně se to moc líbilo. Bylo to rychlé rozhodnutí.

Ptám se proto, že v době, kdy jste nastupoval ještě před zraněním do zimní přípravy Plzně, bylo ve hře angažmá v Baníku. Tam jste fotbalově vyrůstal a měl jste tam údajně jít v případě, že se do kádru Plzně nedostanete.
K tomu se nechci vyjadřovat, o Baníku se nechci vůbec bavit. Jsem spokojený v Olomouci a mám stejný cíl jako všichni ostatní: vrátit Sigmu do ligy.

Proto jste sem údajně i přišel. Vedení si od vás slibuje, že budete na konci sezony jedním z klíčových hráčů týmu, že k postupu pomohou vaše zkušenosti třeba z Ligy mistrů. To musí být po tak dlouhé době bez fotbalu pořádná vzpruha, že?
Moc mě těší, jakou mi Sigma dala důvěru. Udělám všechno pro to, aby tenhle tým svůj cíl splnil. Všichni tady chceme hrát ligu. 

Tréninkem si áčko nevybojujete

Jenže Sigma za návratem mezi elitu nevykročila nejlépe. O víkendu první druholigový zápas na Žižkově prohrála. Bylo to pak na tréninku cítit?
Příjemné to nebylo. Na Žižkově všichni z Olomouce čekali něco jiného. Já osobně jsem ten zápas neviděl, jen jsem o tom slyšel. Výkon týmu prý rozhodně nebyl ideální. Ale byl to jen jeden zápas. Pevně věřím, že nás to nezlomí, ale naopak namotivuje a nastartuje. Liga je dlouhá soutěž, ta ztráta se dá dohnat. Teď nás čeká doma Frýdek-Místek, kluci ten zápas potřebují zvládnout a odrazit se.

Kdy si druhou ligu zahrajete i vy?
K tomu potřebuji ještě něco odehrát za rezervu. Zatím jen trénuji a jen tréninkem si hráč nominaci k zápasu nevybojuje.