Praha - Na diplomatický slovník Milana Luhového vskutku neužije. Bývalý reprezentant, účastník MS 1990, naopak s oblibou brousí svá slova do hodně ostré špičky.

A když se v rozhovoru pro Aktuálně.cz dostal k hodnocení pražské Sparty a způsobu, jakým ji řídí její boss Daniel Křetínský, zašel Luhový možná ještě dál než kdy předtím. Mladého miliardáře totiž označil za "nejsnadněji oškubanou slepici v dějinách českého fotbalu".

Jak známo, Křetínský, který spolu se skupinou J&T vstoupil do Sparty v roce 2004, si Ligy mistrů užil jen na začátku svého letenského působení. Od prosince 2005 se na Letné žádný zápas základní části Champions League nehrál. A majitelé Sparty proto rozpočet klubu průběžně dotují, sám by si na sebe při stanoveném rozpočtu nevydělal.

Nedávno oznámená ztráta 67 milionů učinila sezonu 2014/15 jednou z účetně nejúspěšnějších, kumulovaná ztráta za roky působení současných vlastníků už dávno přesáhla miliardu korun. Milan Luhový se v rozhovoru mimo jiné zamýšlí nad tím, jak je možné, že je Sparta v tomto ohledu tak neúspěšná.

Víc o tom, kdo je Milan Luhový, proč se stal nejtvrdším kritikem českého fotbalu, jaký osobní vztah ho váže k Luisi Enriquemu, trenéru Barcelony, případně vše o Luhového postoji k vedení fotbalové asociace, si můžete přečíst ZDE.

Mnohým přijde, že jste na Spartu ve svých soudech přísnější než na kohokoli jiného. Co vy na to?

"Nemyslím si, že bych byl na Spartu nějak obzvlášť vysazený. Jenže oni jako kdyby si o tu kritiku sami říkali, každou chvíli si svými chybnými rozhodnutími takříkajíc naběhnou. I v Plzni svého času dělali věci, nad kterými zůstával rozum stát, když třeba trenér Vrba prováděl ty kotouly. Ale časem se nějak zprofesionalizovali. To Sparta dělá ty pomyslné kotrmelce donekonečna."

Proč?

"Protože v ní pracuje hodně lidí, kteří tomu prostě nerozumí. Jestli v něčem majitel Sparty Daniel Křetínský fatálně selhává, tak je to v první řadě výběr lidí."

Chce být oslavován jako znalec. K radosti parazitů

Podle žebříčku Forbesu patří ale Daniel Křetínský do desítky nejbohatších Čechů, kontroluje majetek odhadovaný na 13,2 miliardy korun. Řídí Energetický a průmyslový holding, jedno z nejsilnějších uskupení tohoto typu v zemi. Proč by tedy měl tápat zrovna ve fotbale?

"Jeho kariéru vybudovala finanční skupina. Když má na něčem pracovat sám, selhává."

Myslíte?

"Podle mě je Křetínský nejsnáze oškubanou slepicí v historii českého fotbalu. A navíc mu to ani nedochází. Vezměte si, jaký rozpočet pro ten klub rok co rok vytváří. A s jakým výsledkem? Z Křetínského jen tečou peníze a spousta lidí se na tom napakovala."

Jakým způsobem?

"Jako paraziti. Vzhledem k tomu, že klub nemá silné sportovní vedení, je Sparta stále pod tlakem nejrůznějších agentů a manažerů. Hráči pro Spartu se snad mnohdy vybírají jen podle DVD nebo podle čeho, takže přicházejí, pak mnozí zase rychle odcházejí, každopádně obrovské peníze pořád tečou - a výsledek nikde. Ten parazitický systém je takhle zaběhaný už spoustu let. I Viktoria Plzeň už za tu dobu hrála Ligu mistrů dvakrát, zatímco Sparta už dlouhé roky pořád nic. A to už prostě nemůže být náhoda."

V čem dělá podle vás Daniel Křetínský chybu? V tom, že o odborných věcech rozhoduje sám?

"On se domnívá, že fotbalu rozumí. A co víc, chce mít pocit, že je uctíván jako opravdový fotbalový znalec, což je další nesmysl. Nicméně z toho důvodu se Daniel Křetínský obklopuje lidmi, kteří mu v tom neodporují, spíš naopak. Jsou to ovšem lidé, kteří když odejdou ze Sparty, tak je nikdo jiný v českém fotbale nezaměstná, všichni vidí, co umí."

Zimní posily Josef Šural a Ondřej Zahustel se ale jeví jako správné volby, ne?

"Oba jmenovaní na velký fotbal vlohy mají, to bezpochyby. Nejsou to zoufalci od pohledu jako Paixao. Mimochodem, kdo toho Portugalce mohl v létě vybírat do Sparty, to by mě opravdu zajímalo. A vidíte, už je pryč. Nicméně Šural i Zahustel potenciál mají, je na nich, jestli se prosadí v náročnějším prostředí. Jestli je kabina přijme, nebo vyštve."

Na některých pozicích ve Spartě se jeví až přílišný personální přetlak. Myslíte, že by to mohlo budit zlou krev?

"Například defenzivního záložníka můžou hrát Vácha, Mareček, Jiráček... Počítám, že nebude-li Vácha nastupovat, mohl by dělat velké rozbroje. Nejvzdálenější sestavě je asi Jiráček, podle médií jeden z nejlépe placených hráčů Sparty. Podle mě jeden z jejích největších omylů."

Hvězdičkám chybí síla a cíl. Třeba Kadlecovi

Proč Jiráčkova hvězda pohasíná?

"Pro velký fotbal ho objevili až v pozdějším věku někde v Sokolově. Díky kolektivní síle, co tehdy ve Viktorii Plzeň pulzovala, se vyšvihl nahoru. Když Plzeň opustil, ukázalo se, že jako osamocený jednotlivec je osobnostně slabý. A navíc mu chybí ten základ, roky kvalitnějšího tréninku, které mu scházejí z doby, kdy působil jen v tom Sokolově."

Vy jste odcházel z Dukly po MS 1990 do Sportingu Gijon, podobně i vaši spoluhráči z tehdejšího národního týmu neměli většinou v cizině problém s uplatněním. A to už vůbec nemluvím o generaci, jež uspěla na turnajích Euro v letech 1996 nebo 2004. Proč čeští reprezentanti ještě nedávno neměli problém prosadit se v týmu elitní evropské ligy - a proč dnes jejich následovníci v mnoha případech leští v bundeslize lavičky?

"Základ je podle mě v nedostatečné kvalitě zdejšího tréninkového procesu. Hráči v něm nejsou ochotni odvést dostatečně kvalitní práci. Anebo to po nich ani nikdo nechce. V utkání se to pak projeví tak, že se po ztrátě míče naši hráči zastaví, rozhazují rukama a volným krokem kráčejí zpět. Kvalitní evropský fotbal se hraje jinak. Tam neexistuje, že by se někdo zastavil. Okamžitě po ztrátě se zapojuje do obranného systému týmu, maká bez přestávky. Hráči v Synot lize to nedělají, protože na to nemají sílu. Morální, ani fyzickou. V tuzemském tréninkovém procesu ji nenaberou."

Mnohé překvapilo, že se s problémy v bundeslize potkal i Pavel Kadeřábek.

"Ano, z hlediska fyzického fondu tady jednoznačně vyčníval. A vidíte, přijde do Hoffenheimu, v rámci německého fotbalu průměrného klubu - a potíž s tím dostat se do sestavy má i on."

Bundesligu nakonec opustil Václav Kadlec, zvolil restart kariéry na úrovni dánské ligy. Co míníte o něm?

"Když se načas vrátil do naší ligy, do Sparty, tak ukázal, že fotbalově to v něm pořád je, střílel góly, přihrával, byl vidět. Jenže když jsem se ho jednou z televizního studia při přenosu zeptal, jaký má před sebou cíl, Václav Kadlec vůbec netušil, jak mi odpovědět. Pokud hráč neví, kam by chtěl svou kariéru posunout, pokud ten cíl sám nezná, tak se do toho cíle prostě dostat nemůže."

Myslíte, že mu stačí dánská liga?

"To musí vědět on. Obecně se obávám, že pro tyhle kluky platí následující úvaha: Mám kontrakt na 5 let, ročně vydělám 20-30 milionů korun, tak si koupím fáro a mám to na háku. Dosáhnout něčeho opravdu velkého? Možná o tom někde mluví, ale v srdci tu touhu, obávám se, nemají. Pavel Nedvěd ji měl. A stal se nejlepším hráčem Evropy. Ty dnešní kluky snad ani nenapadne o tom vůbec snít."

Šimáně je pro Slavii darem z nebes

Vraťme se do Synot ligy. V souvislosti s Viktorií Plzeň se často zmiňuje, že je toliko regionálním klubem, který si na to, aby mohl fungovat na té úrovni, co v posledních letech, musí sám vydělat v pohárové Evropě, nejlépe v Lize mistrů. Je to dlouhodobě udržitelné? Může Viktoria vypadat tak, jak ji známe dnes, třeba za deset let?

"Čekalo se, že se Plzeň sportovně propadne po odchodu Pavla Vrby. Nestalo se. Jistý ústup tam je, ale udělali opět titul a na podzim zase hráli alespoň Evropskou ligu. Zrekonstruovali stadion, ještě dostavují ty dvě věže v jeho rozích... To jsou stabilizační prvky dlouhodobého rozvoje. Nicméně, co bude za 10 let, se odhaduje opravdu těžko. Ono nikde není psáno, že za 10 let bude třeba ve Spartě pořád pan Křetínský."

A kde tou dobou bude Slavia, která nyní prožívá turbulentní vývoj?

"Mezi panem Jiřím Šimáněm, který vstoupil jako spoluvlastník a prezident do Slavie, na straně jedné a Danielem Křetínským na straně druhé je obrovský rozdíl. Křetínskému je totiž podle všeho úplně jedno, jestli za rok prodělá ve Spartě 150 milionů nebo víc, tento jeho přístup je naprosto devastující. Naproti tomu jsem si prakticky jist, že Jiří Šimáně si naopak pohlídá doslova každou korunu, kterou do klubu vloží."

Proč si to myslíte?

"Zmiňoval jsem, že Křetínský se nechá oškubávat jako slepice. Já jsem přesvědčen, že lidi jako Jiří Šimáně nebo Petr Paukner, který vlastní Duklu, se od nikoho oškubávat nenechají. Jsou to lidi, co něco vybudovali, mají zkušenosti, rozvahu, jsou schopni dát věcem funkční tvar a strukturu. A vědí, jakou cenu mají peníze, které sami vydělali. Šimáně je chlap, který řekne: Dal jsem do fotbalu tolik a tolik peněz. Fajn. Ale zároveň je bude chtít i zpátky, až se klub rozjede a bude sám generovat příjmy. Slavia je pro něj nejen srdeční záležitost, ale i investice."

Ve Slavii jsou na to ale dva. A Jaroslav Tvrdík, zástupce čínského spoluvlastníka CEFC, působí přeci jen fanfaronštějším dojmem než prezident klubu Jiří Šimáně.

"Ano, tahle postava je méně čitelná. Číňané vstupují i do západoevropských klubů, v pořádku, jména čínských byznysmenů se objevují ve statutárních orgánech Atlétika, Valencie... Když se ovšem podívám do českého obchodního rejstříku na Slavii, tak tam jméno pana Šimáněho najdu, ale pana Tvrdíka ani nikoho z Číny zatím nikoli, což je zvláštní. Nicméně abych to shrnul: Pan Šimáně je pro Slavii darem z nebes, opravdu velké plus. Toho druhého pána zatím dostatečně neznám."

Euro 2016? Jsem spíš skeptik

A jak hodnotíte zimní nákupní horečku Slavie?

"Ten kádr potřeboval posílit. Klub jede stále na vlně změny, euforie, uvidíme, jak jim vydrží dlouho. Já osobně mám trochu pochybnosti o osobě trenéra Uhrina. Nevím, jestli se  v zemích, jako jsou Rumunsko, Gruzie nebo Bělorusko, mohl něčemu přiučit. Možná se slávisti mohli zeptat v Plzni, proč ho z Viktorie vyhodili. Já se každopádně s jeho stylem nějak moc identifikovat nemůžu, nejsem o jeho kvalitách přesvědčen."

Poslední otázka: Co čekáte od české účasti na Euru 2016?

"Vylosovaná skupina je dost těžká, jsem spíš skeptický. V kvalifikaci o Euro se zápasy sice vyhrávaly, nicméně občas - nechci říct s klikou, ale... Řekněme po takových nevyrovnaných výkonech. Jeden poločas hra fungovala, druhý ne, vše občas komplikovala pomalá rozehrávka.... Je otázkou, kam se tyhle výkyvy zrovna vychýlí, až přijde samotný turnaj. Abychom nedopadli jako na světovém šampionátu v Německu. Začalo to tehdy obrovskou euforií po výhře nad USA, a pak Brücknerův tým div nedostal deset gólů od Ghany. Lidi čekají od národního týmu úspěch, ale bude to těžké."

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz