Glosář - Co je štěstí? Muška jenom zlatá, shrnul klasik. Zda písecký bard Adolf Heyduk náhodou nečerpal svou inspiraci občas i na fotbale, to už asi nezjistíme.
Nicméně po úterním odvetném utkání třetího předkola Ligy mistrů FK Karabach-Viktoria Plzeň (1:1) už je jisté, že hodnota zlatého povlaku na křídlech jedné takové blanokřídlé metafory, té, jež v úterý do Baku doručila fotbalistům Plzně vskutku extrémní porci štěstí, odpovídá v Kč sumě, jež rozhodně neklesne pod 156 milionů - přičemž zároveň stále platí, že pokud by se snad Viktoria měla z následného play off prodrat dokonce až do Ligy mistrů samotné, mohla by nakonec tu šťastnou poletuchu vyvážit klidně i půlkou miliardy.
Úspěch Plzně bude chtít dnes večer následovat pražská Sparta, byť si do odvety na stadionu Steauy Bukurešť přivezla ještě slabší závdavek, doma s ní hrála 1:1. Odveta začíná dnes v 19.45 a vysílá ji O2 Sport. Online reportáž najdete i na Aktuálně.cz.
Ale pojďme zpátky do Baku. Tamní příznivci FK Karabach si teď s dalším českým titánem Romanem Janouškem můžou notovat v jeho slavném výroku: "Dějou se divný věci." Nevím, jestli někdy zjistí proč, nicméně v Baku to před třiceti tisícovkami párů zprvu rozjařených, posléze nevěřících a nakonec u některých i plačících očí vypadalo, jako by snad fotbaloví bohové z rozmaru svázali domácím střelcům tkaničky jejich kopaček k sobě.
To je samozřejmě nadsázka, nicméně bylo by asi bláhové hledat v reálném světě rozluštění záhady, proč domácí tentokrát pohřbívali své šance vskutku velkokapacitně, a to včetně těch zdánlivě naprosto nezahoditelných.
Jak známo, doma Plzeň před týdnem stlačila ázerbájdžánsého mistra před jeho bránu, nicméně Ďuriš ji zblízka minul a na žádné další příležitosti už jaksi nedošlo.
Zpráva o Plzni musí mít dvě části
V Baku bylo z plzeňského pohledu dlouho ještě hůř. Zvlášť od 28. minuty, kdy kvůli nepochopení spoluhráče poslal Hrošovský balon zadarmo do autu. A záhy nato následoval dlouhý nákop domácích na nabíhajícího Muarema. "Když nám protivník posílá balony za obranu, máme s tím pořád problém," přiznal kouč hostí Roman Pivarník, když se na stadionu rozsvítilo skóre 1:0. A to by k postupu stačilo Karabachu.
Plzeň najednou logicky rozvinula mnohem větší snahu otevřít hru, efektivněji zaútočit a postup ještě zachránit. Jenže celá tahle iniciativa se na hřišti paradoxně odrážela v naprosto opačném reálném efektu. Plzeň jako by v oněch pasážích ztratila schopnost jakkoli účinně čelit dravým soupeřovým protiútokům, domácí se totiž každou chvíli řítili s balonem přímo před Kozáčika - nebo i za něj - nicméně gól nedali ani z metru do úplně prázdné brány.
A jak už to v takových příbězích bývá, v 85. Kopic zleva pravačkou načechral centr před bránu, kde gólově udeřil hlavou Krmenčík - a Plzeň už si pak dokázala skóre, které k úspěšnému postupu dotlačilo právě Viktorii, zkušeně pohlídat.
Zpráva o Plzni a jejím postupu přes Karabach prostě musí mít dvě části. Je zcela bez diskuse, že Viktoria dosáhla velkého úspěchu, ze kterého může těžit jak ona sama, tak i český fotbal, který tak teď už ví, že přinejmenším jednoho svého zástupce ve skupinové fázi evropských pohárů uvidí, ve hře je pochopitelně také koeficient, který může českého mistra časem poslat přímo do Champions League.
Jenže druhá půlka té zprávy o Plzni je neoddělitelná zrovna tak. "Nepřesvědčivé výkony" je ještě hodně shovívavý eufemismus pro to, co Viktoria s Karabachem podvakráte na hřišti předváděla. Za 180 minut se vlastně jen Krmenčík ocitl v šanci, z níž navíc dokázal trefit i bránu. Což ještě ostřeji kontrastuje s marnotratností, s níž domácí střelci zacházeli na druhé straně se svými šancemi.
Mít tolik štěstí pořád, Plzeň Ligu mistrů vyhraje
Doma Plzni nefungoval útok, v Baku pak vůbec nic, přesto jde dál - a i její hráči jsou tentokrát natolik soudní, že ve všech pádech skloňují slůvka "obrovské štěstí". Což o to, osudu neporučíte a s tak zázračným štěstím, pokud by se mělo opakovat zápas co zápas, může Plzeň celou Ligu mistrů klidně i vyhrát.
Nicméně realističtější bude nejspíš předpoklad, že takhle mocně vám nebesa pomůžou jednou za deset let. A pokud bude chtít Plzeň uspět, ať už na jakékoli evropské frontě, musí svůj zatím notně syrový (ano, to je další shovívavý eufemismus) herní projev dramaticky zlepšit. Protože už postup přes Karabach byl vlastně jen jeden velký paradox.
Každopádně až se v pátek bude play off Ligy mistrů losovat, Plzeň bude při tom. A dokonce jako nasazená. Koho tak orientačně může dostat? Jak by se vám nástřelově líbily třeba Legia Varšava, Dinamo Záhřeb, Ludogorec Razgrad, FC Kodaň nebo irský Dundalk?
Aby sparťani nemuseli Plzeňákům závidět, dostanou už dnes večer šanci jejich úspěch dorovnat, postupem přes Steauu. Po domácí remíze 1:1, v níž Letenští podali konkurenceschopný výkon jen v pasáži mezi 30. a 45. minutou, teď Pražané před odvetou vědí, že musí dát za každou cenu gól. A ideálně pak jeho zásluhou vyhrát, protože plichta 1:1 by samozřejmě přivolala jen prodloužení či penalty.
Už před prvním utkáním v Praze zmínil trenér Zdeněk Ščasný, že zvažuje nasazení Lukáše Váchy, který už se dává dohromady po zranění, jež si odnesl z letní přípravy. Realita byla pak v Praze taková, že Vácha neseděl ani na střídačce. Nicméně teď v Bukurešti trenér "variantu Vácha" zmínil znovu. Nejspíš i proto, že právě ve středu hřiště měla Sparta problém jak proti Steaue, tak i v lize proti Slovácku, když o poločase musel kvůli bolestem v krku střídat Čermák. Následné Marečkovo představení bylo poněkud slabší.
Jsme dobří a silní. Jen aby si hráči nepřečetli něco jiného
V týmu domácí Steauy by na rozdíl od mače v Praze mohl už tentokrát nastoupit alžírský ofenzivní hráč Hamrún, který už, zdá se, urovnal svůj spor s vedením rumunského klubu, které ho nechtělo uvolnit na dobře placené angažmá v Kataru.
Co se týče Sparty, podobně jako Plzeň zatím na začátku sezony herně viditelně tápe, nicméně podle trenéra Zdeňka Ščasného je ve skutečnosti všechno mnohem lepší, než jak to - podle něj samozřejmě zcela pokřiveně - prezentují média.
Na rozdíl od novinářů se Ščasný na výsledcích své práce snaží nacházet to hezké. "Byť ty dosavadní výkony nebyly optimální, v těch dvou zápasech jsme neprohráli," říká o duelech se Steaouou (1:1) a se Slováckem (3:2), ve kterém Spartu soupeř dvěma chybami hned v úvodu utkání pustil rychle do dvougólového vedení, které pak Sparta na vlastním hřišti po změně stran díky své bohorovnosti takřka dokázala ztratit. To když hráč hostí Diviš dvakrát rozvlnil síť a pak rozezvučel břevno.
Kdo má oči, ten vidí, že Sparta v úvodu sezony nechytila správný rytmus. Pohled Zdeňka Ščasného je však zcela odlišný: "Teď je důležité, aby mužstvo věřilo, že jsme dobří a silní. Aby hráči nepropadli tomu, co častokrát čtou, a nezjistili, že jsme tady najednou všichni k ničemu,"
Tak schválně, co si o sobě sparťané přečtou po dnešní odvetě v Bukurešti...
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
