Do prostoru, kde kdysi ve fotbale operovali věhlasní špílmachři, se z domácího týmu, který vyhrál 5:0, za celé utkání nedostal snad jen brankář Manuel Neuer.
Jak to bylo možné a jak to, že Viktoria dostala za necelou čtvrthodinu dva góly, když zrovna ve výše popsané strategické části hřiště její hráči zpočátku rozhodně nechyběli? Existuje jednoduchá odpověď - hráči soupeře jsou individuálně o tolik lepší, zejména v dynamice pohybu a ovládání míče, že průniky Leroye Saného (1:0) a Serge Gnabryho (2:0) při nejlepší vůli zastavit nešlo.
Na straně poražených se k tomuto rozdílu neustále vracel trenér i hráči. "Připravovali jsme se na to, že jejich hra spočívá v dobré práci s míčem, ale soupeř byl nad naše síly," řekl kouč Michal Bílek. "Mezera mezi námi je obrovská."
Brankář Marián Tvrdoň, jenž je v takových duelech takřka bez zkušeností, krčil rameny: "Je to top klub, hned na nás vlítli a bylo to." A pro změnu jeden z nejzkušenějších Jan Kopic hovořil podobně: "Že mi uteče Mané? Tak to prostě je."
To by ale znamenalo, že český mistr do této soutěže možná nepatří. Což není nutné přijmout jen tak, a proto je tu odpověď složitější. Proti převaze v hráčské kvalitě je možné nasadit promyšlenou taktiku. Jenže ta plzeňská v úterý v Mnichově selhala, a to i po úpravách, které přišly po druhém gólu.
Taktika nedovolit soupeři zakládat akce ze středu jeho sestavy byla jalová nejen proto, že Západočeši jednotlivě nestíhali. Oni prostě nebyli hned od úvodního hvizdu dost důslední při hře do těla, prostě na Bayern nevlítli, aby udělali dojem, pohrozili mu. "Šli jsme to odmakat, odbojovat," hájil tým Tvrdoň a Kopic ho doplnil: "Nedovedu si představit, že bychom měli být nějak odvážnější. Když se postavím do ringu proti Vémolovi, můžu mít odvahy kolik chci a stejně mě sejme."
Jenže tohle není MMA, ale fotbal, k němuž jsou hráči trénovaní. Když Sadio Mané zvýšil na 3:0, to už hráli hosté stažení před pokutové území a hluboko na vlastní polovině. "Po druhém gólu jsme se trošku probrali," snažil se najít pozitiva Tvrdoň. Podle Bílka hra jeho týmu vykazovala známky snahy. "Chvílemi to nevypadalo úplně špatně, chvílemi jsme drželi balon. Vyjadřovat se ke gólům je pro mě teď těžké, můžu je rozebrat, až je uvidím na videu."
Jistě, prakticky u všech hráčů Bayernu byl v okamžiku gólové střely přítomen některý z viktoriánů. Jenže většinou tam doběhl bůhví odkud. A tak tam byl o zlomek sekundy později, než měl, což takovým borcům v pohodě stačí, aby skórovali. Po třetí brance důležité prostory ve středu pole naprosto ovládli červení, český celek na ně rezignoval.
Na fotbalistech nebylo patrné, že by věřili tomu či onomu Bílkovu plánu, zapomněli se vzájemně zastupovat a opustila je i víra v sebe, pokud na trávník s nějakou přišli. S takovým mentálním nastavením nelze pomýšlet na dobrý výsledek, ačkoli za občasné útočné výpady je možné mužstvo pochválit. Jenže co s tím, když mají vést jen ke korekci debaklu. A tentokrát nevedly. "Chtěli jsme pořád pozorně bránit, abychom nedostali ještě větší nálož," vystihl Kopic, co měli hráči v hlavách.
Všechno špatné, co se ve vystoupení outsidera skupiny C v Allianz Areně projevilo, korunovala první čtvrthodina druhé půle. Góly Erika Maxima Choupo-Motinga (4:0) a Leroye Saného (5:0) přišly po změnách v plzeňské sestavě, jejichž důsledkem byl nesoulad a vzájemné neporozumění mezi spoluhráči. Proč tomu tak bylo, když jim musela nutně předcházet domluva v kabině o přestávce, je nejasné.
"Podívám se na ten zápas a uvidíme, jestli v odvetě zvolíme jinou strategii," zaběhl Bílek v myšlenkách k příštímu utkání s Bayernem doma. "Máme čas, abychom popřemýšleli, a uvidíme, jak to poskládáme." Tvrdoň, jehož ovšem patrně v brance po uzdravení nahradí Jindřich Staněk, hovořil klasicky o tom, že je nutné se oklepat.
Kopic dokonce prozradil, že po pětigólovém přídělu nikdo nebrečel, naopak se všichni v kabině zasmáli. "Asi nic měnit nebudeme, musíme být pozorní vzadu."
Což ale zavání dalším debaklem. A tak se obloukem vracíme k první jednoduché odpovědi na otázku, co to s Viktorií vlastně bylo. Co se v šesti utkáních Champions League bude dít, hráči pravděpodobně pochopili už 7. září po první čtvrthodině na Nou Campu, když Franck Kessié gólem odstartoval výhru Barcelony 5:1.
