Glosář - Je jako baletka, co ještě občas zakopne, ale když nato přijde, umí už vytočit i takovou piruetu, že se z ní až zatají dech.
Jenže když odpadne škraboška, zahlédnete tvář zhyzděnou korupčním vředem. Obojí je "slečna" Gambrinus liga.
Má chvílemi šmrc evropského fotbalového střihu, který sportovní experti naroubovali už leckterému týmu v ní. A zároveň ji trápí nákaza korupční lepry, již na soutěž seslali krutí zákulisní černokněžníci.
Na jedné straně geniální práce Pavla Vrby, efektivní mírumilovnost Vítězslava Lavičky či sportovní průlom Hřebíkova žáka Václava Kotala.
Na straně druhé falešní hráči, co mají vždycky v rukávu i nějaké to cinklé eso. Protože vědí, že ten, co hraje proti nim, ho tam má taky.
Na konci džihádu Mefistofeles I.H.
Lépe řečeno: Ony ty dva tábory kráčejí ruku v ruce. Do nebe, či do pekla? Ano, já vím, zní to celé jako nesmyslná bláznivina, ale tahle dvojtvářnost je podstatou českého fotbalu. Jen se o té tváři odvrácenější někdy mluví míň a někdy víc. A potom to vypadá třeba takhle:
Boss Sparty Daniel Křetínský vyjede na horu Strahov a vyhlásí tam korupci cosi jako svatý džihád.
Pár týdnů nato začne zázračné sérum působit na paměť rozhodčích, co se po mnoha měsících rozvzpomenou na úplatky.
A jako zlatý hřeb večera se pak na scéně jako Mefistofeles objeví v prudkém zvratu děje Ivan Horník, chlapík, jehož snad není nutno představovat, tentokrát jako potenciální sportovní ředitel Slavie...
Mistrovská partie pro tři
Máte pravdu, nechme je být a pojďme se raději chvíli bavit taky o tom kopání do míče. I to je totiž fotbal, byť v Česku se někdy může zdát, že ta zanedbáníhodnější složka...
Srovnávejme tabulku s loňským podzimem. Po 16 kolech tehdy vedla Chovancova Sparta (40 bodů) před Libercem (34) a Plzní (30).
A jak je to teď? 1. Plzeň (34), 2. Jablonec (32), 3. Sparta (31).
Loni se zdálo, že je vymalováno, ale personální revoluce Spartu rozhodila natolik, že titul "dokázala" ztratit. A uzmul ho Liberec.
Plzeň posledně doplatila na velkou ztrátu z podzimu, kterou způsobil fakt, že prioritní pro ni byla Liga mistrů.
Teď je vše vyrovnané, na mistrovské šachovnici se v minimálních bodových rozestupech tlačí hned tři týmy.
Vrba jen umně vyměňuje figurky
Plzeň si lebedí v roli toho, co už léta netápe, ale moc dobře ví, co hraje. Jen musí průběžně aktualizovat některé figurky v herní sadě.
Až skončí Horváth a prodá se skvostný Darida, bude možná po legraci a bude se muset začít stavět znovu, na nových základech. Zatím ale doplňování stabilní kostry mladíky typu Štípka funguje stále velmi dobře.
Ano, někdy to skřípne, třeba v Příbrami, jindy ale sehraje Viktoria part tak sebevědomý a brilantní, že by snad smázla i Chelsea - třeba Olomoučtí se nestačili divit, na jak divokém se usadili kolotoči.
Megazápas na české poměry sehrála Plzeň i s Jabloncem. Tam pod rukama Václava Kotala vykvetl za pár týdnů či měsíců tým s opravdu nečekaně kvalitní herní součinností.
Červenobílý odchov září u Pelty
Éra, kdy šéf klubu Pelta tahal na sever odkvetlé sparťany (Baranek, Fukal, Homola atp) je dávno pryč.
Teď Jablonec frčí na mladících, co poměrně levně přivedl ze Slavie, kde nad nimi svého času ohrnovali nos.
Z Edenu do Jablonce přišli Valeš, Eliáš, Vaněk, Jablonský i Kovařík.
A tahle mladá osa v kombinaci se starými pákami typu Pitáka, Čížka a hlavně kanonýra Lafaty funguje tak dobře, že bude-li pokračovat lítá válka na linii Sparta x Plzeň, dovedu si představit, že z ní jako třetí vzadu může Jablonec i mistrovsky těžit.
Sluníčko nezatemnila ani série smrti
Sparta prožila hororové jaro plné negativních emocí. V létě přišel Vítězslav Lavička - a nad Letnou se rozsvítilo sluníčko.
Namísto krhavých pohledů, permanentního řvaní a výčitek vnesl do Sparty svůj bezbřehý vnitřní klid a pozitivní vyladění. A i když to zkraje sezony a kolikrát i v jejím průběhu hodně skřípalo, ze své filozofie neuhnul.
Přežil i chvíli nejtěžší zkoušky: sérii porážek v Plzni, v Lyonu, doma s Olomoucí a v derby na Slavii. Srovnatelná šňůra mu před lety při jeho minulém působení na Letné stáhla smyčku kolem krku. Teď ne.
Už se nedozvíme, co by se dělo, kdyby Sparta padla na lopatky i s Bilbaem. Jenže "evropské" zápasy, hlavně ty domácí, Spartu probouzely k životu. Tam ukazovala, na co opravdu má, v lize svůj potenciál rozehrávala naplno o poznání méně často.
I to je důsledek faktu, že její sestava nastupuje pravidelně s několika dvacetiletými hráči. Jsou nevyrovnaní. Ale dělají pokroky a hlavně už se nebojí vlastního stínu jako na jaře...
Mistr pozval cizí žoldnéře. A zaplakal
Kdo z těch tří bude mistrem? Možná že ten, komu disciplinárka nebude kvůli korupci odečítat žádné body...
Dobře, tak zase k fotbalu. Co se děje za hlavní trojkou? Tam je liga neuvěřitelně vyrovnaná. Šestou Duklu a předposlední České Budějovice dělí pouhých 7 bodů. To je jako nic: čili všechny týmy od šestého místa dolů jsou ohroženy sestupem.
Včetně úřadujícího mistra. Ukázalo se, jak neorganicky Liberec v létě "posílil", na domácím trhu přišli bossu Karlovi všichni drazí - a legie cizinců Slovan nespasila, naopak.
Neúspěšná kvalifikace Ligy mistrů, série zranění a Śtajnerova nemoc, to v Liberci nerozchodili. A můžou začínat zase od nuly.
Jejich lehký moderní ofenzivní styl probleskl třeba v utkání na Spartě, ale po většinu podzimu byl tentam.
Gólů neubylo, talentů jako máku
Zato se pohledné efektivní hry se spoustou gólů dokázali zhostit v Olomouci a zejména zkraje sezony třeba i v Jihlavě.
Fotbalová kvalita soutěže průběžně stoupá. Střelecký průměr 2,61 gólu na zápas koresponduje s loňským podzimním rekordem (2,65) - a věřme, že to není kvůli údajně rozšířeným sázkám typu "over", tedy na vyšší počet nastřílených branek v utkání...
Obecně mám pocit, že v lize přibývá zápasů, na které se takříkajíc "dá dívat", z anonymity vyskočilo i spoustu talentů.
Kdo znal před sezonou olomouckého Pospíšila, co už proskotačili do reprezentace? Kdo si z jeho někdejšího slávistického štěku pamatoval mladého jihlavského kapitána Tecla, co by se, nebýt zranění, stal možná kanonýrem podzimu? Kdo znal jeho spoluhráče Masopusta?
Kvalita už tolik neodplouvá, zůstává doma
Sestavy prošpikované talenty mají v Plzni, Jablonci, Spartě, Olomouci, Slavii. Než se Chramosta či Zahustel zranili, tak i v Boleslavi.
Ano, skončila už éra gentlemanů Nezmara či Vlčka, nejspíš už i epocha rabiáta Řepky. Lidé však i na jaře budou moci chodit na Horvátha, Jarošíka, Pitáka, Kisela, Kolouška či Švancaru.
Veteráni dávají lize k dispozici svá známá jména a v řadě případů stále ještě rozhodující kvalitu. Střední generace je povětšinou stále v cizině, ale zároveň platí, že mnohaletý odliv kvality už se dávno zklidnil.
Důvody? Za prvé je kvůli krizi všeobecně utlumený přestupní trh, za druhé Češi nejsou zrovna hit (s čestnými výjimkami Gebre Selassieho, Jiráčka či Pilaře) a za třetí Plzeń či Sparta investovaly do toho, aby si své hvězdy udržely.
Ano, už v zimě možná Sparta prodá Kweukeho a jednou i Krejčího a Plzeń Daridu. To je zákonitost fotbalového byznysu.
Ale hráčům typu Koláře, Limberského či Rajtorala už se vyplatí prodlužovat smlouvu v Plzni a nehnat se někam do Turecka. To je posun, i díky tomu, že si na to Plzeň vydělala.
Lidi přijdou. Ale museli by tomu věřit
Nejen v Lize mistrů, ale třeba i díky tomu, že na ni chodí pravidelně plný dům, což se samozřejmě nemůže nelíbit třeba sponzorům.
Ale to je spedifický příběh Plzně, jinde je pochopitelně hůř.
Na ligu chodí v průměru pořád zhruba 4600 lidí, což berte jako orientační číslo, protože mnohde si vybájené stovky až tisíce lidí hlasatelé podle všeho cucají z prstu.
Že pořád něčemu nevěřím? Ale vždyť zdaleka nejsem sám. A vymýšlené návštěvy jsou ještě to nejmenší zlo.
Ale dokud bude v celkovou důvěryhodnost českého fotbalu věřit jen 17 procent respondentů, jako nedávno v průzkumu agentury STEM/MARK, s návštěvami a atmosférou na stadionech to asi plošně lepší nebude.
Oni totiž lidi nejsou blbí.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
