Česká reprezentace na Euro 2012, které pořádaly Polsko a Ukrajina, nejprve podlehla Rusku 1:4, ale pak porazila Řecko 2:1 a především domácí Polsko 1:0 a vyhrála skupinu. Ve čtvrtfinále padla ve Varšavě s Portugalskem 0:1.
Tým trenéra Michala Bílka kvůli obrannému až nezáživnému projevu pochvalu nebral. Není vám líto, že tehdejší postup do čtvrtfinále na rozdíl od letošního fanoušci moc za úspěch nepovažují?
Já jsem především rád za každý úspěch českého nároďáku. Tedy i za ten náš. Jsme malá země, musíme si vážit každého. Tehdy jsme schytali velkou kritiku za vysokou porážku s Ruskem. Byla to složitá situace, dostávali jsme odevšad velkou čočku. Hlavně trenér Bílek, to bylo hodně nespravedlivé, až urážlivé. Ale my se semkli a ukázali vnitřní sílu, další dva zápasy jsme vyhráli. I na půdě domácího Polska.
Nelíbil se však herní projev zejména proti Portugalsku. Nedalo se hrát odvážněji?
Portugalci byli nesmírně silní. My byli rádi, že nastoupíme proti Ronaldovi, obrovské hvězdě světového fotbalu, který měl fantastickou formu. I když nám dal gól až deset minut před koncem, měl soupeř velkou převahu a vyhrál zaslouženě. Upřímně jsme na ně neměli. Jen nějaké náznaky. Ale opakuju, úspěch to byl.
Myslíte, že se český tým letos ukázal Evropě v lepším světle?
Ono vypadá, že se dostal o kolo dále. Ale to je dáno počtem účastníků, my šli ze skupiny do čtvrtfinále přímo. Nyní v osmifinále vyřadil po skvělém výkonu silné Nizozemsko, to se počítá a vejde i do historie.
Bylo Dánsko nepřekonatelný soupeř?
První poločas nebyl rozhodně podle našich představ, ale klobouk dolů, jak se kluci o postup ještě porvali. Sahali po vyrovnání. Zaslouží pochvalu.
Pohled do vašeho rodného listu odhaluje, že je vám třicet dva let, tedy na fotbalistu ještě nikoli důchodový věk. Nezatoužil jste proniknout do výběru trenéra Šilhavého?
Rád bych v něm byl, přímo miluju důležité, vypjaté zápasy. Ale musím být realista, měl jsem hodně zdravotních problémů a z nároďáku jsem přirozeně vypadl. (poslední utkání před šesti lety na Islandu v kvalifikaci ME 2016) Pochopitelně dostali šanci mladší a hlavně zdraví kluci, myslím, že trenér Šilhavý vybral ty nejlepší, které měl k dispozici.
Takže na reprezentaci už nemyslíte?
Nikdy nic nevzdávám, mám vždy nejvyšší cíle, budu hrát za Jablonec tak, abych se do ní ještě jednou podíval. Když vidím, jak na Euru váleli o dost starší portugalský stoper Pepe nebo italská dvojice Chiellini-Bonucci, tak vím, že ještě tak starý nejsem. Ale musí mi držet zdraví.
Od Eura 2012 uplynulo devět let, v letošním kádru byl už jediný pamětník: útočník Tomáš Pekhart. To už ostatní na to výkonnostně neměli?
Těch devět let je přece jen delší doba, ale kdyby byl zdravotně v pořádku Roman Hubník, asi by se o nominaci porval. Nebo Theo Gebre Selassie, ten má pořád odpovídající výkonnost a odehrál by si své. Já nechci probírat, kdo by měl do kádru patřit, a kdo ne. Kluci, které trenér Šilhavý povolal, byli skutečně výborně připraveni, sportovně i mentálně. Byli vybráni právem.
V roce 2012 táhli mužstvo dnes už legendy brankář Petr Čech, záložník Tomáš Rosický, útočník Milan Baroš. Najdete podobné osobnosti v letošním týmu?
Jsou tam. Skvěle zachytal Tomáš Vaclík a vyhovuje mu i to, že je volným hráčem a může si vybrat velký klub. Osobností je rozhodně Tomáš Souček, je fantastické, kam se vypracoval svou pílí, prací, co všechno obětoval. Znám ho dlouho a přiznávám, že jsem nečekal, kam se posune. To samé Vláďa Coufal, s nímž jsem byl v Liberci, také jsem nepředpokládal, jakou chytne kariéru. Jeho fyzička je neuvěřitelná. Ale i chytrost, hraje to jednoduše, když jsem viděl, jak zlepšil centry, tak mám jen slova uznání. Všechno je zásluhou příkladné poctivosti. Moc se mi líbil Tomáš Holeš, pamatuji si, jak se mi něj hrálo špatně jako na beka a teď našel ještě účinnější místo v sestavě. Líbil se mi i Tonda Barák. A pak Patrik Schick. Nabízí parametry, že můžeme mít světového útočníka na další pět let. Jestli jsem na někoho zapomněl, tak se omlouvám.
Komu byste přál titul?
Moc se mi líbí Italové. Skvěle organizovaní už odzadu, i když přišli do závěrečných kol o pravého obránce Spinazzolu, který hrál výborně. O stoperech jsem už mluvil. Obrana je semknutá tak, že soupeře moc nepustí do šance. Mají vhodné typy ale i do útoku. Chiesa, Insigne, Immobile, který za posledních pět let dal sto padesát gólů, třicet za sezonu. K tomu dobrý trenér Roberto Mancini. Podávají nejvyrovnanější výkony. Podle mého už to vyhrají a moc jim to i přeju.
Ze skupiny smrti se do bojů o medaile nedostal nikdo, vypadli obhájci titulu Portugalci, mistři světa Francouzi a vždy silní Němci. Čím si to vysvětlujete?
Moc mě to překvapilo. Zažili si už těžké souboje ve skupině, které jinak patří do vyřazovacích kol. A pak to nezvládli. Portugalci měli šikovné hráče. Moc se mi líbil záložník Renato Sanchez, byl fantastický, po stranách Diogo Jota a Bernardo Silva, k tomu pořád famózní Ronaldo. Německo se mi až tak nelíbilo, i když s Anglií to bylo o jednom gólu. Neměli nadstandardního útočníka. Nechápu, že Francie neudrží vedení 3:1 patnáct minut před koncem. Takhle zkušený tým, který podle mého neměl v sestavě jediné hluché místo. Když však Pogba předváděl po své trefě šest tanečků, tak pak asi přišel trest.
A jak se vám líbil nápad hrát zápasy po celém kontinentu?
Blbost, naprostá blbost. Největší kouzlo Euro má, když se pořádá na jednom místě, třeba ve dvou sousedních zemích, v dosažitelnosti. Podle mého se mělo odehrát v Maďarsku, kam mohli chodit diváci. A v další zemi, kde by bylo také vyprodáno. Ale jsou v tom peníze, každý stát chce Euro hostit. To je i případ Baku.
Vystoupení českého a československého týmu na ME
Medailová opojení: zlato 1976 v Jugoslávii, stříbro 1996 v Anglii, bronz 1960 ve Francii, 1980 v Itálii a 2004 v Portugalsku
Pochvala od fanoušků: základní skupina 2000 v Belgii a v Nizozemsku,
čtvrtfinále 2021 po celém kontinentu
Nevýrazný projev: základní skupina 2008 v Rakousku a ve Švýcarsku, čtvrtfinále 2012 v Polsku a na Ukrajině, základní skupina 2016 ve Francii
