Praha - V české nejvyšší soutěži v probíhajícím ročníku vyměnilo trenéra už devět klubů. Když ji v tomto ohledu srovnáme se čtyřmi nejlepšími evropskými soutěžemi, zjistíme, že ePojisteni.cz liga stihne za sezonu víc trenérských "poprav", než je běžné v kvartetu nejsilnějších lig starého kontinentu. A to přesto, že v nich startuje větší počet účastníků.
Podívejme se na statistiku: V anglické Premier League měnilo v této rozehrané sezoně kouče pět klubů, v německé bundeslize osm celků, ve španělské Primera Division "popravovali" na sedmi adresách a italská Serie A zatím napočítala změny v pěti klubech. Jak už jsme řekli, v Česku měnilo kouče dosud devět klubů.
"Není to moc dobrá známka trpělivosti a koncepčnosti jednotlivých klubů, když se raději volí cesta změny trenéra. Možná to začíná i tím, že klub nevybere správného člověka a potom nastává reakce, že raději vedení kouče vymění," přemýšlí nad vysokou fluktuací koučů bývalý trenér reprezentace Jozef Chovanec.
A to není všechno. Jak se ukazuje, v Česku je navíc ve srovnání s fotbalově vyspělejší Evropou běžnější měnit na jedné adrese klidně i více koučů za sezonu. Tím pádem pak v pomyslném žebříčku, do kterého zařadíme výše jmenované Top 4 soutěže a s nimi tu českou, zdejší liga opět dominuje.
České prvoligové kluby už letos trénovalo 27 koučů, dva z nich se dokonce vystřídali u dvou klubů. Pro srovnání: anglickou Premier League hraje dvacet klubů, ale manažerů se v ní v tomto ročníku protočilo dosud pouze 26.
V Německu se k více než jedné změně v klubu odhodlal pouze Wolfsburg a v Premier League zase Swansea. V Česku provedla už tři (!) změny Sparta a po dvou Mladá Boleslav s Příbramí.
"Mezi českou soutěží a elitními západními ligami je asi největší rozdíl v té profesionalitě. Mnohdy to vedení klubu předem neví, co po trenérovi chtějí, jaký mu dávají prostor a podobně," pokračuje Chovanec.
Změny trenérů v Top 4 evropských soutěžích
Anglie: 5/26, Itálie: 5/29, Německo: 8/27, Španělsko: 7/30, Česko 9/27
*První číslo značí počet klubů, které v probíhající sezoně sáhly ke změně. Druhé zase ilustruje přesný počet koučů, kteří trénovali v současné sezoně v dané soutěži.
Z čela se odvolává jen v Česku
Hodně zajímavý je také fakt, že v Anglii, Španělsku, Německu a Itálii až na jednu výjimku nevyhodil klub trenéra od týmu z první desítky ligové tabulky. O tento ojedinělý krok se postaralo vedení Bayeru Leverkusen. Tedy klubu, který letos hrál Ligu mistrů a na začátku března byl na deváté příčce bundesligy.
"Chápu, že výměna trenéra může být někdy prospěšná. Ale hlavní je, aby se tak stalo vždycky fér a transparentně. Tenhle pocit pokaždé nemám. Někdy nechají stát trenéra v dešti a týdny ho vodí s kruhem v nose manéží," postěžoval si trenér německé reprezentace Joachim Löw na podzim pro agenturu DPA.
Löw by se v Česku asi hodně divil
Löwovy myšlenky se příliš neprotínají například s personalistikou Viktorie Plzeň, kde po odchodu Pavla Vrby jako by stále hledali někoho, kdo by se bývalému reprezentačnímu trenérovi co nejvíce podobal.
Posledním, kdo se stal obětí marného plzeňského pátrání, byl Roman Pivarník. Slovenský trenér skončil ve Viktorii v situaci, kdy jeho tým vedl nejvyšší soutěž. A nebýt nesprávně nařízené penalty v derby pražských "S", tak by v kole, po kterém Pivarník padl, dokonce navýšil svůj náskok v čele ligy.
"Taky jsem byl odvolán ve Spartě z prvního místa, takže vím, jaké to je. Klub potom hledá jinou cestu. Když u toho ale člověk není, tak se to těžce hodnotí," přemýšlí nad plzeňskou trenérskou politikou Chovanec.
Chovance odvolalo vedení Sparty na konci podzimní části sezony 2011/12. V době, kdy s Letenským klubem vedl ligu o šest bodů. "Mrzelo mě to, protože jsme hráli poslední zápas v Jablonci a všichni okolo mě věděli, že bude můj konec. Sparta nastolila novou koncepci, ale bohužel přišla o velký náskok a ligu nakonec nevyhrála," vzpomíná rodák z Dolných Kočkovců.
Naopak v Příbrami asi neměli na výběr
Jistě existují případy, kdy vedení klubu téměř nemá na výběr. Jako třeba v případě Martina Pulpita na začátku sezony v Příbrami, kdy středočeský klub ve čtyřech prvních kolech neuhrál ani bod, a dokonce nevstřelil ani gól.
Jenže ani Pulpitův nástupce Petr Rada s týmem příliš nekouzlil a ve dvanácti zápasech uhrál devět bodů. Nejlépe se v Příbrami zatím v probíhající sezoně vede Kamilu Tobiášovi. Mladý kouč si drží na jaře průměr bodu na zápas.
"Když přijde trenér k týmu v průběhu sezony, tak je to pro něj o hodně složitější. Je strašně důležité, aby si klub vybral trenéra koncepčně. Je špatně, když se potom vedení teprve s koučem poznává a nakonec zjistí, že spolu nemohou spolupracovat. To se taky může stát," upozorňuje Chovanec.
K podobné změně se museli odhodlat i ve Swansea. Velšský tým hrající Premier League v úvodních sedmi kolech soutěže uhrál pod Italem Francescem Guidolinem pouhé čtyři body.
Ale ani Italův nástupce Bob Bradley tým okolo Islanďana Gylfiho Sigurdssona neprobudil. Zkušený Američan, tak skončil na konci prosince. Výraznější krok k záchraně nastal ve Swansea až po nástupu Paula Clementa, jenž od začátku ledna uhrál ve třinácti zápasech 16 bodů.
Slavii efekt nového trenéra prospěl
Naopak velmi povedená změna se povedla v českém prostředí Slavii. Trenér Dušan Uhrin mladší odkoučoval v ročníku pouze pět ligových zápasů, ve kterých uhrál šest bodů.
Sešívaní pak našli nového kouče v Jaroslavu Šilhavém, kterého zlanařili z pražské Dukly, což se s odstupem času dá považovat za nejúspěšnější trenérskou změnu v dosavadní lize. Slavia za sedmnáct zápasů pod Šilhavým uhrála 43 bodů. Ani jednou neprohrála a se současným koučem si drží průměr 2,52 bodu na zápas.
Podobně se vydařila trenérská rošáda také Interu Milán, ve které měli prsty i fotbalisté Sparty. Právě po porážce 1:3 v Evropské lize na Letné se z Interu odporoučel Nizozemec Frank de Boer. Z tehdy dvanáctého celku italské ligy dokázali nejprve přechodný trenér Stefano Vecchi a následně současný trenér Stefano Pioli vytvořit tým, který popolezl na šestou příčku a ještě stále může pomýšlet na účast v předkole Ligy mistrů.
