Kariéra tenistky z Floridy připomíná jízdu na horské dráze. Už ve dvaceti letech se přiblížila na dosah elitní světové desítce, další čtyři roky pak ale nedokázala naplňovat vysoké ambiec.
Až přišlo US Open 2017 a její nečekaný, ale o to slavnější a sladší triumf. Ve finále porazila krajanku Madison Keysovou a pozvedla grandslamovou trofej. Sezonu snů dovršila triumfem ve Fed Cupu, od WTA dostala cenu za comeback roku.
Zářila i v následující sezoně, zažila jízdu do finále Roland Garros, na žebříčku se vyšplhala až na třetí místo. Jenže velké úspěchy se Stephensové nedařilo opakovat. Přišel další dlouhodobý propad.
Až se někdejší šampionce začalo posměšně přezdívat "americká Genie Bouchardová".
Na drtivé většině turnajů končila v prvních kolech. Minulou sezonu zahájila čtyřmi porážkami v řadě, po pauze zaviněné nástupem pandemie skončila hned v prvním zápase dvakrát za sebou. Zlepšení stále nepřicházelo, pozici v první stovce uhájila Stephensová jen díky zmraženému žebříčku.
V tu chvíli ještě netušila, jaké rány jí osud přichystá na konci starého a na začátku nového roku. Takové, které jí skutečně pošlou na dno a ukáží, jak na sportovních nezdarech nezáleží v porovnání se zdravím milovaných osob.
Po Vánocích zemřela po nakažení koronavirem její teta. V lednu Stephensoá oplakávala svou babičku, o týden později odešel i její děda. To už byla v Melbourne, v dlouhé karanténě před prvním grandslamem sezony. Uprostřed nejtěžšího zármutku se musela rychle rozhodnout, zda zůstat, nebo odletět domů za oceán na pohřeb. Zůstala.
"Myslím si, že toho rozhodnutí budu litovat celý život," prohlásila během týdne v rozhovoru pro New York Times.
V Melbourne prohrála hned v prvním kole s Kazaškou Julií Putincevovou, čímž se její pochyby ještě zhoršily. Stephensová se pak učila žít s velkou vnitřní bolestí.
"Bylo to velmi traumatizující. Prostě události, které byly úplně mimo mou kontrolu. Musela jsem se s tím vyrovnat. Dělala jsem, co jsem mohla a děkuji Bohu, že jsem nakonec byla zase schopná vstát a hrát každý den tenis," uvedla osmadvacetiletá Američanka.
Složité životní chvíle jí paradoxně na kurtu pomohly. Přestala se hroutit, když nešlo všechno podle představ. Znovu se naučila nevnímat tenis jako zaměstnání, ale spíše coby únik od starostí a způsob, jak na chvíli pozastavit krutý tok myšlenek.
"Bojovala jsem s tím a bylo to hodně těžké. Ale zkouším z toho vytěžit něco pozitivního. Jistě, pořád je tu hodně tlaku na výsledky, na úspěch, ale naučila jsem se to brát den za dnem," podotkla.
V prvním kole v Paříži po velkém dramatu vyřadila Carlu Suárezovou Navarrovou, kolegyni, která nedávno porazila rakovinu. I pro Stephensovou to bylo emotivní, Španělce dlouze tleskal i tým Američanky a sama hráčka o ní několik minut hovořila na tiskové konferenci.
Carla I’m so happy to have shared court with you and see you healthy with us in Paris!! You’re an inspiration and we’re all just so glad to have you back on tour again. Welcome home ❤️ pic.twitter.com/s3IxPNJ9rr
— sloanestephens (@SloaneStephens) June 1, 2021
Ve druhém kole si po výborném výkonu poradila s Karolínou Plíškovou a zaznamenala první výhru nad hráčkou světové desítky od listopadu 2018, kdy porazila právě Plíškovou na Turnaji mistryň.
Teď se pokusí zaskočit jinou Češku Karolínu Muchovou a dovršit svůj další pozoruhodný comeback. Utkání je naplánované hned na úvod sobotního programu na kurt Simonne Mathieuové.
