Černobyl jí vzal nohy, ale ne vůli bojovat. Z pekla sirotčince se probila k medailím

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
26. 1. 2021 15:52
"Každý dostane karty, s kterými musí v životě hrát." Oksana Mastersová se narodila na Ukrajině po černobylské havárii, v tomto k ní osud nebyl příznivý. Po hrozných zážitcích v útlém dětství měla naopak štěstí, když ji adoptivní máma dostala do Ameriky. A cesta paralympijské šampionky mohla začít.
Má medaile z veslování a zimních sportů, teď se Američanka věnuje cyklistice.
Má medaile z veslování a zimních sportů, teď se Američanka věnuje cyklistice. | Foto: Instagram Oksany Mastersové

Jednatřicetiletá Mastersová, po narození Bondarčuková, odvyprávěla svůj příběh vloni americkému projektu The Players' Tribune, který přináší autentické a intimní zpovědi sportovců.

Paralympijská sportovkyně se narodila v červnu 1989 ve městě Chmelnyckyj, kvůli radioaktivním účinkům po jaderné katastrofě v Černobylu s vrozenými vadami. Přišla na svět bez palců na rukách, na každé noze měla o jeden prst více.

"Více prstů na nohách jsem považovala za nejlepší věc na světě. Měla jsem pocit, jaké mám štěstí," usmívá se Mastersová. Jenže chyběly jí kosti důležité pro udržení váhy, levou nohu měla o 15 centimetrů kratší, poškozený byl i její žaludek, svaly na rukách nebo zubní sklovina.

Rodiče handicapovanou dceru opustili a malá Oksana prožila sedm let v sirotčinci. Tam prošla hrůzami, o nichž se jí i s odstupem skoro třiceti let mluví pořád jen velmi těžce.

"Chodby snad byly navrhnuty tak, aby byly co nejděsivější. Byla tam taková zima, že bylo úplně normální, když jsme viděli vlastní dech," říká ukrajinská rodačka. Mezi ostatními sirotky trpěla také nedostatkem jídla, snášela fyzické tresty a sexuální zneužívání.

Pochopitelně se to promítlo do jejího dalšího vývoje. "Nesnášela jsem spánek, protože v noci se může přihodit spoustu hrozných věcí. Dveře dokořán, najednou se objeví velký stín a… Byla jsem znásilňovaná ve věku pěti až sedmi let. Mám štěstí, že jsem odtamtud vyvázla živá," přiznává v mrazivé zpovědi se slzami v očích.

Oksaninou spásou se stala Američanka Gay Mastersová, jež si dívku vybrala k adopci. Ve složitém procesu bojovala dva roky, než se mohla s adoptivní dcerou vydat z Ukrajiny přes Atlantický oceán.

Oksana Mastersová s adoptivní mámou Gay:

"Viděla jsem její fotku v článku od agentury zprostředkovávající adopci. Byly to její oči, ty vás vtáhnou. Zkrátka jsem věděla, že to je moje dítě," popisuje máma své rozhodnutí.

V Americe musela Oksana absolvovat několik dalších operací, v devíti letech přišla o levou nohu, ve čtrnácti i o tu pravou. Přesto konečně prosvítily její dětský život i radostné momenty. "Zdálo se mi, že jsem to nejšťastnější dítě na světě," prozrazuje.

Přijala příjmení Mastersová a své hračky rozdávala ve škole ostatním dětem. "Myslela jsem, že jsem jediná v celé zemi, kdo je má," přidává milou vzpomínku. "Měla jsem dětství, jen trochu odložené," říká.

Coby velmi živá a aktivní dospívající dívka zkusila několik sportovních disciplín. Až přišla na to, že veslování pro ni bude to pravé. "Ten pocit, kdy vyrazíte z doku, cítíte svobodu na vodě a rukama kontrolujete loď. To byla nádhera, oheň ve mně se rozhořel," vypráví Mastersová.

Sport se pro ni stal určitou formou terapie. Pokud má vybrat svou nejoblíbenější disciplínu, neví. Prý je to jako zeptat se mámy, které ze svých dětí má nejraději.

"Sport je pro mě způsob, jak fyzicky vyřvat všechen ten vztek. Vlastně to, co jsem prožila na Ukrajině, považuju za svou tajnou zbraň," míní žena, jež získala první medaili z paralympiády v Londýně 2012, ve veslařské disciplíně smíšeného dvojskifu společně s Robem Jonesem.

Američanka je milovnicí kávy a sladkých pochoutek:

Posléze se Mastersová dala na běžecké lyžování a z paralympiády 2014 v Soči si přivezla stříbro a bronz. O čtyři roky později v Pchjongčchangu rozšířila sbírku v běhu na lyžích o další bronz, a dokonce dvě zlaté medaile. Dvě stříbra tam vybojovala ještě v biatlonu.

Nyní se věnuje hlavně cyklistice, na hrách v Riu de Janeiro 2016 byla na handbiku čtvrtá v silničním závodě a pátá v časovce. Medaile z Tokia tak znamená pro multisportovní talent aktuálně největší výzvu.

"Nechci, aby mě lidé litovali, aby mi říkali, jak úžasně silná jsem. Každý člověk má svůj příběh, každý hraje se svými kartami. Nechci, aby moje protézy byly to první, čeho si lidé všimnou," přeje si Mastersová.

Dlouho váhala, zda vyjít navenek se svým kompletním příběhem. Udělala to hlavně pro to, aby inspirovala a povzbudila osoby, které si prošly nebo procházejí něčím podobným.

"I když vypadáte jinak než ostatní a cítíte se být jiní, nikdy nedovolte společnosti, aby ona určovala, co vidíte při pohledu do zrcadla," pravila Mastersová ve svém projevu, když vloni přebírala prestižní cenu Laureus World Sport Award pro handicapovanou osobnost roku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Nepříznivé počasí připravilo Ledeckou a spol. v Kanadě o další trénink na sjezd

Nepříznivé počasí nedovolilo sjezdařkám včetně Ester Ledecké absolvovat na Světovém poháru v Lake Louise stejně jako druhý ani třetí trénink. Odjet zvládly v úterý jen první jízdu, v níž česká lyžařka skončila čtrnáctá.

V kanadském pohoří Rocky Mountains dnes bylo hodně teplo. Pokud to podmínky dovolí, v pátek a v sobotu lyžařky odjedou sjezdy a v neděli superobří slalom. Sjezdy mají naplánovaný začátek na 20:30 SEČ.

Superobří slalom mužů v Beaver Creeku vyhrál Marco Odermatt. Švýcarský lyžař si připsal druhé vítězství v probíhající sezoně Světového poháru.

Odermatt zvítězil s náskokem 78 setin před Matthiasem Mayerem z Rakouska. Třetí byl Broderick Thompson z Kanady, který si se startovním číslem 35 dojel pro životní výsledek. Jeho dosavadním maximem bylo osmé místo.

Čtyřiadvacetiletý Odermatt navázal na vítězství z úvodního závodu olympijské sezony obřího slalomu v Söldenu. Díky výhře si upevnil vedení v čele průběžného pořadí Světového poháru. Na kontě má 250 bodů, druhý Mayer 180.

SP ve sjezdovém lyžování v Beaver Creeku (USA):

Muži - super-G:

1. Odermatt (Švýc.) 1:08,61, 2. Mayer (Rak.) -0,78, 3. Thompson (Kan.) -0,95, 4. Sander (Něm.) -0,98, 5. Kriechmayr (Rak.) -1,02, 6. Pinturault (Fr.) -1,13, 7. Sejersted (Nor.) -1,14, 8. Murisier (Švýc.)´-1,26, 9. Casse (It.) -1,32, 10. G. Caviezel (Švýc.) -1,39.

Průběžné pořadí SP (po 4 z 36 závodů): 1. Odermatt 250, 2. Mayer 180, 3. Kriechmayr 125, 4. Hirschbühl (Rak.) 100, 5. G. Caviezel 87, 6. Kranjec (Slovin.) 86.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Vystrčil nebude obhajovat post ve vedení ODS, prezidentskou kandidaturu vyloučil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil nebude na lednovém kongresu ODS obhajovat funkci místopředsedy strany. Řekl to serverům Novinky.cz a iDNES.cz. Své rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné tím, že se chce naplno věnovat práci v horní parlamentní komoře a mít víc času na rodinu. Vyloučil, že by se tak chystal na případnou prezidentskou kandidaturu.

Vystrčil uvedl, že se o post ve vedení strany nehodlá ucházet, protože se chce věnovat Senátu, práci jeho předsedy a práci senátora za jihlavský region. "Taky protože mě čekají senátní volby v příštím roce, kde bych se chtěl pokusit znovu kandidovat," řekl dnes Vystrčil serveru iDNES.cz.

Jako další důvod uvedl, že chce mít více času na manželku, vnoučata, přátele a příbuzné. "Třetí důvod je, že ODS po osmi letech práce zvítězila ve volbách, dílčí cíl se podařilo splnit," řekl již ve středu Novinkám. Svým odchodem z vedení strany chce dát příležitost někomu novému. Zároveň ale nevyloučil, že se do vedení ODS někdy v budoucnosti nevrátí.

O Vystrčilovi se v médiích spekuluje jako o možném kandidátovi na příštího prezidenta republiky. Předseda Senátu ale odmítá, že by s tím rozhodnutí opustit vedení ODS souviselo. "Tuto věc nyní neřeším. Pan prezident Miloš Zeman bude zřejmě fungovat až do konce svého volebního období," řekl Novinkám.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kolumbijská policie zadržela dva Němce, chtěli vyvézt stovky sklípkanů

Kolumbijské úřady dnes informovaly, že zadržely dva Němce, kteří se snažili ze země vyvézt více než dvě stovky sklípkanů. Muži tvrdili, že pavouky chtějí vyvézt do Evropy kvůli vědeckým účelům, neměli však potřebná povolení, uvedla agentura Reuters. Odborníci musí rozhodnout, co se zabavenými zvířaty podniknout. Oba Němce čeká soud.

"Nezaznamenali jsme tak velkou zásilku sklípkanů od roku 2018," uvedla radní pro životní prostředí hlavního města Bogotá Carolina Urrutiaová.

Kolumbie je domovem pro řadu druhů volně žijících zvířat a dlouhodobě čelí velkému počtu pokusů o nepovolený vývoz chráněných druhů či jen výrobků z nich.

Zdroj: ČTK
Další zprávy