Údajně jste vyměnila operaci očí za MS v bojových umění. Co konkrétně vás trápí? Nelimituje vás to během zápasů?
Mám 3,5 dioptrie do dálky a při zápasech musím nosit kontaktní čočky. Dříve jsem zápasila bez, ale teď už to bohužel nejde. Občas se mi stane, že při sparingu či zápase čočka vyletí nebo se posune. Operace tento problém měla vyřešit.
Během prázdnin jste zažila své první dva velké turnaje a hned z toho byly medaile. Musíte být sama se sebou tedy spokojená, že?
Vlastně jsem byla už na třech větších turnajích. Minulý rok jsem se zúčastnila ME, které se konalo v Praze. A spokojená jsem. Do zápasů se mi povedlo zapracovat věci z tréninků, na kterých s mým trenérem Petrem Kuchaříkem pracujeme. Zápasově jsem udělala na posledních dvou turnajích obrovský progres a z toho mám největší radost.
Jak jste si oba letní turnaje užila?
Na obou jsem mohla poměřit síly s těmi nejlepšími fighterkami světa. Ono vůbec dostat se jenom na tu akci stojí velké úsilí. Moje finálová soupeřka z USA si musela cestu na tento turnaj vybojovat skrz tři vyhrané nominační turnaje v Americe. A stala se tak reprezentační jedničkou Ameriky. Podobný výběr reprezentantů probíhá v každé zemi. Pro mě byl neskutečný zážitek zápasit proti takovýmto fighterkám.
Z prvního zápasu jsem si odnesla nešikovně naražený nárt, kdy jsem si na přední nohu nemohla skoro ani stoupnout. S trenérem jsme nohu do dalších zápasů přes bolest rozhýbávali a spoléhali na zápasový adrenalin. Celkově jsme museli upravit můj styl, kdy jsem výrazně omezila kopy z přední nohy a soustředila se na zadní nohu a klinče.
Navíc jste byla letos zvolena do Komise sportovců IFMA. Co takhle práce obnáší?
Naším úkolem bude představovat muaythai širší veřejnosti. V komisi jsou atleti z celého světa, budeme se domlouvat na našich úkolech při dálkových konferencích přes Skype. Budeme reprezentovat pravé hodnoty muaythai, kterými jsou: úcta, respekt, fairplay, tradice a čest.
Mohla byste popsat, jak jste se k bojovým sportům vůbec dostala? Kdy to bylo?
K bojovým sportům jsem se dostala před necelými čtyřmi lety. Dřív jsem hrávala lední hokej a chtěla jsem zlepšit svoji fyzickou kondici do nadcházející sezóny. Začala jsem chodit na MMA workout, přes který jsem se dostala na trénink muaythai v klubu SK Valetudo RK Znojmo. Po prvním tréninku jsem hned věděla, že tohle bude sport, kterému se chci nadále věnovat. Dokončila jsem svoji poslední hokejovou sezónu a v té nadcházející vyměnila brusle za boxerky.
V dnešní době mi přijde už spíše přežitek, aby se dělil sport na mužský a ženský. Jedenou z myšlenek naší atletické komise je, zajistit rovinu mužskému a ženském muaythai.
Jaké jsou vaše další cíle? Předpokládám, že toužíte po olympiádě…
Olympiáda je samozřejmě sen každého sportovce, ale dívám se dopředu spíš v kratším horizontu. V listopadu mě čeká mistrovství Evropy v Minsku. Bude to další turnaj, ve kterém je možné získávat body do kvalifikace na Světové hry, které se budou konat v roce 2021 v Americe. Na ty bych se chtěla probojovat. Ale jinak chci zápasit co nejvíce a užívat si samotnou cestu bojovníka.
Kromě bojových sportů jste i hokejová rozhodčí. Tvrdší sporty vás přitahují, že? Jaké kategorie pískáte?
Díky tomu, že jsem z trojčat a mám dva bratry, byly mé koníčky od dětství trošku jiné. K hokeji jsem se dostala přes ně. A pískání šlo už s hokejem ruku v ruce. Nejstarší kategorii, co jsem pískala, byl starší dorost.
Hráči si na vás asi moc netroufnou, pokud vědí, že je píská úspěšná thajboxerka, že?
Na ledě působím drobným dojmem a jsem pro většinu snadným terčem. Můžete pískat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Stejně se nikdy nezavděčíte všem. Pro tuto hokejovou sezónu nechám pruhy odložené. Ve škole mě čeká závěrečný ročník bakalářského studia a zvládat všechno dohromady by bylo nad mé síly.
Kde a jaký obor studujete?
Studuji na Masarykově univerzitě obor Regenerace a výživa ve sportu. Získané znalosti ze studia můžu využít krásně i ve sportu, který dělám. Manipulace s váhou je přeci jenom v bojových sportech velkou otázkou. Občas je náročné skloubit školu s tréninkem dohromady. Ale všechno jde, když se chce.
