Praha - Po brzkém vstávání dnes biatlonistka Gabriela Soukalová vyrazila s českým týmem na pokračování Světovém poháru. V Kanadě a USA jsou na pořadu další dva díly seriálu, ve kterých se opět může přiblížit k zisku křišťálového glóbu. Sama zatím stále nevěří, že by mohla Světový pohár vyhrát.
Ve žlutém trikotu vedoucí závodnice zimy jezdí skoro v každém závodu a v čele hodnocení má náskok 88 bodů před Francouzkou Marií Dorinovou Habertovou. Stála častěji okolo sebe slýchá, že by mohla na celkový triumf dosáhnout. Myšlenkou na celkové vítězství se však sama nezaobírá, tudíž se tím nestresuje. "Z hlavy to vypuzovat nemusím, protože tomu jednoduše nevěřím, že by to tak mohlo dopadnout. Je teprve po půlce sezony," upozornila, že stačí kvůli nemoci vynechat dva závody a vše bude jinak. "Bude to napínavé až do konce," předpovídá.
Žlutá trička Soukalové po závodech zůstávají. "Mám je doma všechny po kupě," prozradila. Jedno už darovala Veronice Zvařičové, jak slíbila, a další rozdá později. " Mám to rozdělené, že jedny chci dát servismanům, jedny trenérům a zbytek bych chtěla věnovat na nějaké dobré věci. Když o to bude někdo stát," řekla.
Základem možného vítězství ve Světovém poháru je zdraví. I proto se o sebe stará více než v minulých letech. "Už od podzimní přípravy," podotkla a citovala slova servismana reprezentace Danilo Müllera. "Nedávno mi řekl, že je to zvláštní, že takové střevo a chová se tak profesionálně. To mě polichotil," usmála se.
Prášky na spaní si nevezme
Snaží se jíst zdravěji a k tomu ráda pije zázvorové čaje, bylinky, ostropestřec a heřmánkové čaje. "Nejraději vše přírodní," řekla. V rámci možností hodně spí a kvalitně odpočívá. "Protože to ten organizmus nejvíce posílí. To je jiná liga, než když ponocujete. Snažím se vyvarovat prostor, kde je víc lidí," řekla. Každý si odpočinek a životosprávu hlídá sám, nikdo to nekontroluje. "Každý svého štěstí strůjcem. V tuhle chvíli jsem ještě opatrnější než trenéři. Snažím se nic nepodcenit," dodala.
Se spánkem mívá problém i v Evropě, proto měla nyní trošku obavu z přesunu do Ameriky. "Snad se do toho dostanu a za pár dní se vrátím do toho správného režimu," doufala, Prášky na spaní plánovala použít jen v krajním případě. "Nemám je moc ráda a snažím se je obejít. Člověk by měl být celou noc vzhůru, tak možná den dva po cestě, aby se s tím srovnal, to nemusí být špatné," uvažovala Soukalová.
Příští týden se pojede v Canmore. V kanadském středisku vybojovaly s Veronikou Vítkovou a Zvařičovou před sedmi lety juniorský titul mistryň světa ve štafetě. "Díky tomu úspěchu jsem začala dělat biatlon vážně. To byl ten okamžik, kdy se to ve mně zlomilo a věděla jsem, že u toho chci zůstat," vzpomínala Soukalová.
Z Kanady si pamatuje na velký mráz
Z tehdejších závodů si pamatuje třeskutý mráz. "Skoro se nedalo vylézt ven a my a Rusové jsme snad trénovali jeden den, ač byli všichni zalezlí. Sníh vrzal pod nohama a lyže se musely tlačit pomalu až z kopce, protože to nejelo," řekla.
Po posledním dílu Světovém poháru zůstala v Anterselvě. Do Itálie za ní přijela matka a pod jejím dohledem, trénovala. "Bylo to bezvadný, protože byly skvělé podmínky. Najela jsem nějaké kilometry a cílila jsem to k té cestě a využila jsem každý den, jak to šlo. Mám z toho dobrý pocit," řekla šestadvacetiletá Soukalová.
Před odletem do Kanady strávila doma jen den. Balení měla složitější než jindy, protože do letadla měla váhové omezení. "Musela jsem třikrát rozmyslet co vezmu a co ne. Přítel Petr (badmintonista Koukal) mi vyhazoval velkou ústní vodu a řekl, že jsem se zbláznila, ať si to koupím po cestě. Měla jsem tu litrovku," řekla.
Po závodech v Canmore se biatlonisté přesunou do amerického Presque Isle. Pak už přijde na řadu mistrovství světa v Oslu, které se rovněž počítá do hodnocení SP. Zima vyvrcholí tradičně v polovině března v ruském Chanty-Mansijsku.
