Praha - Český daviscupový tým má velmi blízko k třetí účasti v semifinále legendární soutěže za sebou. Svěřenci nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila nastoupí v Tokiu proti domácímu Japonsku sice bez jedničky Tomáše Berdycha, přesto v roli velkých favoritů čtvrtfinále.

Z víkendového boje o postup mezi čtyři nejlepší národy 103. ročníku Davisova poháru se totiž kvůli zranění omluvila japonská hvězda, osmnáctý hráč světa Kei Nišikori.

Lukáš Rosol, Radek Štěpánek i mladý Jiří Veselý jsou nyní jedinými třemi hráči první světové stovky, kteří mohou do čtvrtfinále mezi Japonskem a Českem zasáhnout. Nejlepším Japoncem je až 134. hráč světového žebříčku Go Soeda.

"Je to příjemná zpráva, protože je to oslabení japonského týmu a pro nás větší šance tady uspět. Na druhou stranu je to pro nás také zavazující, protože jsme se stali favority. Chceme zvítězit a doufám, že to tak dopadne," říká Jaroslav Navrátil.

Češi těžili z absencí hvězd soupeřů

Není to poprvé, co Čechům pomáhá klesající prestiž Davisova poháru a neúčast těch největších tenisových hvězd. V minulém roce přešli z prvního kola přes Švýcary, kterým se omluvil Roger Federer. V semifinále proti Argentině zase do klíčového nedělního matche nenastoupil Juan Martin Del Potro. A finále proti Srbsku bylo v tomto ohledu nejmarkantnější. Novak Djokovič při absenci Tipsareviče a Troického na všechno nemohl sám stačit.

„Můžeme samozřejmě spekulovat, jak moc nám to pomohlo, nebo jak nám pomohl los, ale to skutečně není důležité. Dvakrát za sebou vyhrát Davis Cup je fantastický úspěch a jak Tomáš Berdych, tak Radek Štěpánek podávali famózní výkony,“ míní tenisový expert Vladislav Šavrda.

Dva zisky salátové mísy za sebou jsou pochopitelně historickým úspěchem českého sportu a na to, kdo hrál, či nehrál, se dějiny neptají. Nicméně jako dobrá ilustrace toho, jak diametrálně odlišné je nastoupit proti kompletním soupeři, budiž finále soutěže z roku 2009. Španělé s Nadalem a Ferrerem v sestavě tehdy Čechy v Barceloně přejeli jednoznačně 5:0.

Šavrda: Tenis je individuální sport

Když je někdo zraněný, tak prostě nemůže nastoupit, lze namítnout. Ovšem rozhodování nejlepších tenistů, zda raději obětují utkání v pomyslném národním dresu, či běžné turnaje, na kterých musí v nemilosrdném systému neustále obhajovat důležité body, je ve většině případů poměrně jednoduché. Přednost dostává doléčení zdravotních neduhů během Davis Cupu a příprava na další podniky ATP.

„U těch opravdu špičkových hráčů to naprosto chápu. Tenis je přece jen individuální sport, hráči mají náročný program, musí obhajovat body a neustále se připravovat, aby něčeho dosáhli. Není to jako u jiných sportů, které mají dva vrcholy v roce. Tady se jede třicet týdnů ročně úplně naplno,“ vysvětluje Šavrda.

Sebemenší zranění, nebo nahromaděná únava může tenistovi zkazit třeba roční snahu o nějaký posun. „Není to jako u hokeje, kde se jede přes zranění. To je týmový sport, když vypadne jeden hráč, nahradí ho jiný. Tenista musí vědět, kdy si dát pauzu, protože když si zhorší zranění a bude chybět déle, projeví se to v jeho nasazení na další turnaje, přijde o pozici, kterou si složitě vydobyl. Má to prostě hluboké souvislosti,“ podotýká tenisový trenér.

Hlaváčková chce Fed Cup jednou za 2 roky

A zastává se Tomáše Berdycha, který po prvním kole letošního Davisova poháru prohlásil, že už letos v této soutěži nenastoupí. „Má své sny, vyhrát grandslam, udržet se v nejlepší pětce. Absolutně chápu, když hráč tohle upřednostní. Tomáš má pravdu, když říká, že jeden daviscupový víkend sebere tenistovi tři týdny.“

Není divu, že samotní hráči stále hlasitěji volají po razantní změně. K Berdychovi, který nedávno vyjádřil přání, aby se Davis Cup hrál jednou za dva roky, se z českých osobností nově přidala také Andrea Hlaváčková. „Před lety nebyl program turnajů tak náročný jako nyní. Bude to chtít kompromis. Budu pro, aby se Davis Cup i Fed Cup hrály třeba jednou za dva nebo za čtyři roky,“ konstatuje deblová specialistka.

Pro to, aby se týmové tenisové soutěži staly vzácnějšími, je rovněž Vladislav Šavrda. „Bylo by to ku prospěchu věci. Kdyby se hrály jednou za dva, tři nebo čtyři roky, mohly by získat podobnou prestiž, jako má třeba fotbalové mistrovství světa,“ souhlasí expert. Hráči by v takovém případě snadněji přizpůsobili svůj program a národní týmy by byly nabité hvězdami.

Překážkou je zákulisní boj mezi organizacemi

Prosazení takové změny ale může být během na pořádně dlouhou trať, v němž bude hrát podstatnou roli tvrdý zákulisní boj. „Musí dojít k dohodě o termínech mezi mezinárodní tenisovou federací ITF, která soutěže pořádá, a ATP a WTA. Bohužel, současné vztahy mezi organizacemi rozhodně nejsou ideální a je to trochu poziční boj,“ naznačuje Hlaváčková.

Pokud by však ke změně v budoucnu přece jen došlo, ušetřil by si tenisový svět podobné frašky, jako bylo loňské finále Fed Cupu, do něhož za Rusko, disponující širokou základnou špičkových tenistek, nastoupily hráčky z druhé světové stovky. Nebo finále Davis Cupu, kde se proti Berdychovi a Štěpánkovi v roli obětního beránka zoufale trápil nebohý srbský mladík Dušan Lajovič.