Pinzolo - Letošní cyklistické Giro d´Italia po druhém volném dnu vstupuje do své závěrečné fáze, v níž na závodníky čeká šest etap a tři z nich se dají bez sebemenších pochybností označit za náročné horské zkoušky.
První a hned patrně ta nejtěžší přijde na řadu už dnes, o závěr se postará stoupání do Apricy, ještě předtím se ale bude muset peloton vypořádat s legendárním Mortirolem (můžete sledovat v podrobné on-line reportáži ZDE).
V sázce tak budou další cenné minuty. Zatímco Alberto Contador drží otěže závodu a růžový trikot pevně v rukou, ze zadních pozic se k pódiu mílovými kroky přibližuje Leopold König, nový lídr týmu Sky.
Mortirolo – klíč k Giru
"Ta etapa je opravdu strašně těžká. Já jsem si projel jen jednou Mortirolo a jednou Apricu, měl jsem nastoupáno přes 2000 metrů, a to jsem nejel ty dva největší průsmyky. Takže tahle etapa toho hodně napoví,“ odhadoval na začátku května König. "Klíč k Giru bude Mortirolo. Pro mě je to rozhodující etapa,“ souhlasil s českým soupeřem Contador.
174 kilometrů dlouhá štreka začne v Pinzolu, odkud budou závodníci hned stoupat na Campo Carlo Magno, po sjezdu pak následuje stoupání na Passo del Tonale. Když jezdci zdolají tyto dvě horské prémie druhé kategorie, budou mít v nohách bezmála dva tisíce výškových metrů a před sebou stále téměř 120 kilometrů.
Po prvním průjezdu cílové Apricy přijde na řadu bájné Mortirolo a po sjezdu z jeho vrcholu druhý a závěrečný výjezd do cíle. Dohromady přes 4,5 tisíce výškových metrů. Jestliže poslední stoupání svými parametry nebudí velkou hrůzu, Mortirolo alias Passo di Foppa – jeden z monumentů historie Gira – naopak vyvolává velký respekt.
Posuďte sami: Na 12,2 kilometru budou muset závodníci překonat převýšení 1317 metrů, průměrný sklon tedy činí 10,5 % a maxima dosahují 18 %. "Je to nejtěžší stoupání, které jsem kdy jel,“ prohlásil kdysi Lance Armstrong.
Po dvanácté v programu
Do itineráře Gira bylo Mortirolo zařazeno poprvé v roce 1990, tentokrát se na něj bude stoupat po dvanácté v historii, po jedenácté pak ze strany Mazzo di Valtellina. První závodník na vrcholu získá cenu Cima Pantani, na počest legendárního „Piráta“, který ovládl toto stoupání i celou etapu vedoucí rovněž do Apricy v roce 1994.
Loni v září pak byla jiná z možných tras na vrchol Mortirola na počest Alberta Contadora pojmenována „Recta Contador“. Naposledy se přes tento monument jelo v předposlední etapě ročníku 2012, to bylo jedinkrát, kdy se stoupalo ze strany Tovo di Sant´Agata. Cílovým stoupáním tenkrát bylo Passo dello Stelvio.
Na vrcholu Mortirola byl první Oliver Zaugg, dnes týmový kolega Romana Kreuzigera, svou cestu za etapovým triumfem útokem na tomto kopci zahájil Thomas De Gendt, který díky tomu obsadil celkové třetí místo. V pelotonu jel tehdy i právě Kreuziger, který byl den předtím králem stoupání na Alpe di Pampeago.
Ale zpět do současnosti. Takto náročná etapa, navíc po dni volna, může opět znamenat velkou rošádu v celkovém hodnocení. Stejně jako v neděli se můžeme dočkat toho, že budou někteří favorité ztrácet kontakt s hlavní skupinou již poměrně daleko před cílem.
Pokud někdo odpadne již na Mortirolu, může „nakoupit“ velké množství minut, favoritům tady nezůstane k ruce příliš pomocníků, kteří by je následně dotáhli zpět. Můžeme se tak dočkat ryzího závodění muže proti muži.
Neporazitelný Contador?
Jak to vypadá v průběžném pořadí? Jestliže před Girem sám Contador označoval Mortirolo za „klíč k závodu“, aktuální rozložení sil jeho slova nepotvrzuje. „El Pistolero“ má na druhého Arua náskok 2 minut a 35 sekund a v posledních dnech působí mnohem svěžeji. V neděli si dokonce v obklíčení masy tyrkysových dresů Astany dovolil spurtovat pro bonifikační sekundy na sprinterské prémii.
Potvrdil tak slova pozorovatelů: "On prostě miluje útočení“. Navíc oproti svému italskému soupeři disponuje mnohem většími zkušenostmi. Lásku k ofenzivě potvrzuje i Contadorovo prohlášení před závěrečným týdnem: "Je potřeba analyzovat každou etapu, můžou přijít dny, kde bych mohl raději útočit než se bránit, pokud mi to nohy dovolí.“
Aru se na druhou stranu může spolehnout na mnohem silnější týmovou podporu. Ta může hrát velkou roli v případě jakýchkoli technických problémů nositele „maglia rosa“. Na druhou stranu se zdá, že má i ve vlastních řadách v horách silnějšího jezdce – mladého Španěla Mikela Landu.
Ostatně toho si všiml také Contador. "Landa byl silnější než Aru, myslím si, že jsme to dnes viděli,“ prohlásil po nedělní etapě, kterou jeho krajan ovládl. Španěl ale už na čtvrtém místě ztrácí téměř pět minut, když mu nevyšla předchozí, sobotní časovka.
König může bojovat o pódium
Hned za Landu se po skvělém víkendu zařadil Leopold König, přestože po nedělní etapě tvrdil: "Cítil jsem se docela špatně a jen jsem se snažil získat na své soupeře, co nejvíc času bude možné.“ Dnes je ale rodák z Moravské Třebové jednoznačným lídrem týmu Sky.
Po pondělním odstoupení Richieho Porteho je zřejmé, na koho se bude týmová podpora soustředit. "Tým řekl, že mám být připravený na odpovědnost za celkovou klasifikaci,“ potvrdil pátý muž celkového hodnocení.
Na pódium nyní König ztrácí 2 minuty a 17 sekund. Třetí příčku přitom okupuje možná největší překvapení závodu, Kostaričan Andrej Amador, který se dosud nikdy nedostal ani mezi nejlepších dvacet závodníků podniku Grand Tour. Nejvíc na sebe dosud upozornil etapovým vítězstvím na Giru 2012, kde po cílovém stoupání do Cervinie porazil Jana Bártu.
Za Königem jsou nyní jezdci, kteří v posledních dnech spíše ztráceli, včetně aktuálně dvanáctého Romana Kreuzigera, jenž doplatil na pád v nedělním sjezdu před závěrečným stoupáním a poroučel se z elitní desítky. Na tu ale stále ztrácí pouze necelou půlminutu.