Praha - Mělo to být docela běžné setkání zástupců českého sportu s ministryní školství na téma dotací ze státního rozpočtu, ale úterní konference v pražském Tyršově domě nakonec tak úplně běžná nebyla. Velkou měrou i díky šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi.
Ten se přitom v minulosti podobných akcí, kde si sport vymezuje své nároky a jedná o koncepčním financování na nejrůznějších úrovních, příliš často neúčastnil. "Teď už mezi vás celkem chodím. No musím říct, že mám pocit, že nedělám nic jiného, než že schůzuji,“ začal svůj příspěvek před sportovními funkcionáři Pelta.
V tu chvíli bylo jasné, že politická korektnost a sofistikovaný přístup k problematice půjdou stranou. Však to šéf Fotbalové asociace i sám uvedl, že představí svůj pocit zespodu, z toho, co žije.
"Jsme v situaci, kdy televizní trh, který by sportu pomohl jako jinde, nefunguje. Nejen za fotbal nám dají v televizích nulu a ještě jsou třeba rádi, že zaplatíme. U veřejných peněz pořád řešíme nějaké programy, jestli tyto peníze budou čerpány z tohoto, nebo onoho programu. Nutno dodat, že paní ministryně zatím působí famózně - na to, že je ženská,“ procedil sice s viditelnou nadsázkou, ale přesto poněkud nepříhodně Pelta před desítkami svých kolegů a novinářů.
Následně sdělil několik svých dílčích poznatků k problematice. Svou promluvu pak uzavřel tím, že by se mělo, jak s politiky, tak se sponzory a dalšími, kteří mohou pomoct v lepším financování sportu, jednat tvrdě. "Protože cítím, že jsme na jedné lodi, že jsme všichni ve shodě. Slyšíme sliby. Jen to zatím nemá výsledky,“ hodnotil Pelta, který od delegátů konference získal jednoznačně nejhlasitější ovace.
Babiš se od Valachové díků nedočkal
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová přitom v tu chvíli už v sále nebyla. Její příspěvek, přinášející poněkud chmurné zprávy pro český sport, ale i naděje do budoucna, zazněl hned na úvod celého setkání.
Oproti původním plánům sport dostane pro rok 2016 ze státních peněz navíc půl miliardy, to ale podle ministryně zdaleka nestačí. I proto, že se tím jen dorovná na 3,5 miliardy, které do sportu ze státní pokladny plynuly minulý rok.
"Ministrovi financí jsem nepoděkovala,“ tlumočila zástupcům sportovních organizací výsledky jednání s Andrejem Babišem nad tématem financování sportu. "Nejsem spokojena s objemem peněz, které sport z veřejných zdrojů dostává, ani se střednědobým výhledem jeho financování."
Cílem Valachové je získat sportu do roku 2017 až šest miliard korun. Proto chce sepsat nový zákon o podpoře sportu a prosadit jej co nejdříve. Zároveň celé sportovní hnutí vyzvala, aby spolu s ní jeho zástupci pomohli zkonstruovat Koncepci sportu do roku 2025. Tu by chtěla mít ministryně hotovou v prvním čtvrtletí příštího roku.
Úřad nejen na papíře
Zároveň, chce dál tlačit na důležité členy vlády, aby sportu brzy přidali. Předseda a místopředsedové vlády si vyžádali pro další jednání materiály zmapování sekundárních dopadů sportu a sportovních akcí na společnost a analýzu programu výstavby Olympijských center a sportovní infrastruktury.
V poměrně sebevědomém projevu pak Valachová zdůraznila, že část dotací, o něž mohou zájemci na ministerstvu (zejména kluby a tělovýchovné jednoty) žádat - například na sportovní vybavení, výstroj či trenéry -, bude do konce roku ministerstvo administrovat samo.
Dosud bylo na žadatelích vyhovět dokumentaci dotačního programu. Pro některé z nich to může být ale finančně, personálně i jinak náročné. "Tímto krokem chceme ukázat, že nejsme jen úřad na papíře, že umíme přijmout odpovědnost za sport,“ prohlásila ministryně.
Dodala pak, že nad rámec přímých peněz z rozpočtu pro sport bude tlačit na zdravotní pojišťovny, státní firmy a vůbec všude, kde to půjde, aby sportu víc pomáhaly.
80 procent nákladů hradí rodiče
Několika desítkám zástupců sportovních organizací se to mohlo poslouchat dobře, ale spokojenost v sále nijak velká nebyla.
"Všude se prezentuje, že dostaneme půlmiliardu korun navíc, ale ta je kde? Oproti roku 2014 nárůstem prostředků pro sport ani nepokryjeme inflaci,“ spustil spíš jako výtku vstříc ministerstvu než apel na své kolegy předseda ČOV Kejval. "Choďme i mezi poslance, s nimi to řešme. Oni jsou také ti, kdo o všem rozhodují,“ vybídl dál.
Z analýzy, kterou Kejval na setkání prezentoval, vyplývá, že tuzemský sport je financován z desetiny z veřejných zdrojů, půl procenta pak představují odvody od loterijních a sázkových společností, soukromý sektor (tedy sponzoring firem) dělá sedm procent. A vlastní činnost sportovních oddílů, klubů a svazů pak 2,5 procenta. "Osmdesát procent všeho platí domácnosti,“ upozornil Kejval s tím, že v evropském srovnání jde o výjimečně vysoké číslo.
Oněch sedm procent ze sponzoringu sportu je v celkové matici stále menší díl. Ještě před pár lety to bylo přes deset procent příjmů sportu. "On sponzoring jako kategorie, termín, u nás vlastně neexistuje. Je to buď reklama, darování, nebo mecenášství,“ podotkl Libor Varhaník, šéf českého atletického svazu a muž zodpovědný za ekonomická témata ČOV. To je pak podle něj diskvalifikací pro firmy v daňové oblasti a jejich chuť sportu pomáhat je pak nižší.
"V zahraničí často funguje legislativa taková, že pokud firmy nepřispívají sportu v rámci programů své společenské odpovědnosti, nemohou se třeba ucházet o veřejné zakázky,“ přidal návrh řešení.
Tělocvičny porážejí silnice a čističky
V posledních letech a měsících se také výrazně omezil přísun peněz od státních firem, které sport tradičně podporovaly. Ať už jde o České dráhy, ČEZ, či Českou poštu. To má efekt i na konkurenci a peněz celkově ve sportu pak může ubývat. "Když ČEZ škrtne 100 milionů na sport, proč by firmy jako RWE nebo E.ON sportu něco dávaly,“ vysvětluje Varhaník.
Kde ve sportu dál brát? Podle Kejvala příliš nezafungovala ani změna pravidel odvodů loterijních daní ne do státního rozpočtu, ale přímo obcím. Jedním z efektů takové lokalizace odvodů mělo být i to, že se přes obce dobře dostanou ke sportovním oddílům, které je potřebují, a starosta se znalostí věci v místě to tak i sám cítí. Lépe než úředník v Praze.
Jenže: "Ono to tak bohužel nezafungovalo. Obce sice mají víc peněz. Na sport je ale nedávají. Dávají je tam, kde jsou pobídky z Evropské unie, tedy do silnic, čističek odpadních vod a podobně. Na podporu sportu v EU příliš programů není. Chceme proto investiční program pro města a obce na sport,“ vyslovil přání Kejval.
Podobný program už v minulosti existoval. Rozdělil ale pouze 250 milionů dotací. Žádostí o peníze z něj se sešlo za 5,5 miliardy.
Další letitý sportovní funkcionář, dnes šéf České unie sportu, která se stará o rozvoj sportovních struktur hlavně v regionech, krajích a městech, cítí, že sport stále nepatří u těch, kteří rozhodují o veřejných penězích, mezi jejich priority.
Podle předsedy České unie sportu Miroslava Jansty, by stálo za to provést detailní pasportizaci veškerého majetku sportovních oddílů, jednot, družstev, klubů a svazů. Aby si prý politici konečně uvědomili, že jde o obrovský fond, o který není snadné se starat, a že by se pak v relaci s tím, jak vypadá, krásně vidělo, jak je sport celkově podfinancovaný.
