Místo Eura jde do práce. Mrzí mě to, jenže házenou nebudu hrát věčně, říká Hrbková

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
Aktualizováno 1. 12. 2020 21:38
Před třemi lety byla nejlepší hráčkou německé ligy a na světovém šampionátu vstřelila památný gól Rumunkám. Teď bude Michaela Hrbková reprezentaci házenkářek na mistrovství Evropy chybět, protože jí v práci nezbývá dost dovolené. Třiatřicetiletá spojka v rozhovoru pro Aktuálně.cz objasňuje důvody své absence.
Českým házenkářkám bude v Dánsku chybět obvyklá opora Michaela Hrbková.
Českým házenkářkám bude v Dánsku chybět obvyklá opora Michaela Hrbková. | Foto: Alžběta Stanovská / handball.cz

ME v házené odstartuje v Dánsku už za dva dny, ale bez vás. Už jste to dokázala překousnout?

Upřímně jsem s tím počítala už delší dobu. Věděla jsem, že si nebudu moct vzít dovolenou z práce, protože jsem většinu vyčerpala v létě. Máme to teď v práci i kvůli koronaviru složité, už jsem byla dvakrát v karanténě a po ME bych tam musela znovu, což mi vůči kolegům nepřipadá fér. Nevím, jak dlouho ještě budu hrát házenou, dala jsem teď přednost práci. Samozřejmě mě to mrzí a chtěla bych být s holkama, ale je potřeba se na to dívat i z jiné stránky. Házená mě nebude živit věčně.

Jakou práci v Německu mimo házenou děláte?

Pracuju na cizineckém úřadu na tříčtvrteční úvazek. Mám na starosti například turistická víza pro cizince, zároveň jsem taková pomocná síla při vyřizování povolení k pobytu. Zkrátka jsem úřednice, dělám tam, co se dá.

Na úřadu pracujete už od začátku svého působení v Göppingenu? Jak se dá zaměstnání kombinovat s házenou nejvyšší úrovně?

De facto ano, jen jsem na úřadu přešla z jiné pozice. Někdy je to těžké, protože když máme občas zápas ve středu, musíme si s holkama brát z práce volno. Všichni vědí, že hrajeme házenou, ale jen tak nás neuvolní. Nedostáváme úlevy, při plánování dovolené se musíme domlouvat s kolegy, abychom se vystřídali. A není to jednoduché ani z toho pohledu, že čím jsem starší, cítím, že je obtížnější po celém dni sezení v kanceláři absolvovat házenkářský trénink.

Všechny hráčky z Göppingenu chodí mimo házenou do práce?

Ano, a jedna spoluhráčka pracuje se mnou na úřadu. Göppingen není tak velké město, lidé nás na ulici poznávají. Včera jsem s jedním pánem v práci rozebírala, že se nám teď v házené moc nedaří. (úsměv)

Do jaké míry funguje propojení mezi klubem a zaměstnáním hráček?

Klub mi k té práci pomohl. Některé holky pracují třeba u sponzorů, kde si mohou domluvit, že si něco nadpracují, aby pak kvůli zápasu nemusely sahat do dovolené. Ale při mém tříčtvrtečním úvazku je tohle poměrně složité, až tak moc nadpracovat se nedá.

Když se zpráva, že vás z práce neuvolní na ME, bez dalšího kontextu objevila v českých médiích, vypadalo to poněkud zvláštně. Ale zníte, že jste s tím naprosto smířená, že zkrátka pravidla platí pro všechny.

Samozřejmě, delší dobu už přemýšlím, jak dlouho budu ještě hrát. Doteď mi v reprezentaci schází jeden zápas, aby jich celkem bylo 150. Chtěla jsem to odehrát na kvalifikaci v rodné Olomouci, ale den před odjezdem přišlo zranění. Později mi to uteklo kvůli koronaviru, všichni říkali, ať jedu na ME, že si to odehraju tam, ale já už jsem trenérovi říkala, že to v práci bude kritické. Četla jsem pak i různé komentáře lidí na Facebooku.

Co jste tam našla?

Někdo psal, že by dal klidně výpověď, pokud by mohl jet na Euro. Další přidal, že by odjel práce nepráce. V něčem mají pravdu, ale nevědí, jak to mám nastavené. Mně už není 25 let, nemám ambice se na ME třeba ukázat pro zahraniční kluby. Mrzí mě to kvůli holkám, vždycky jsem za národní tým hrála ráda a zvažovala jsem to opravdu dlouho. Řešila jsem to s přítelem, s rodinou, byli jsme v kontaktu s trenérem. Nikdo mi nic nezakazoval.

Bylo to vaše rozhodnutí.

Ano. Možná mi zbývá poslední půlrok v házené a nerada bych přišla o práci. Lidé na Facebooku ještě psali, že se diví, proč taková hráčka musí chodit ještě do práce. Nemusela bych, házená v Německu by mě uživila, ale nejsou to žádné miliony. Přišla jsem do Göppingenu už ve věku, kdy člověk musí myslet na budoucnost. Věděla jsem, jakou má klub filozofii, že tady všechny hráčky pracují. Přemýšlela jsem už dopředu.

V Německu se vám zalíbilo tak, že tam chcete zůstat i po kariéře?

Ano, plánuju to tak. Našla jsem si tady přítele, líbí se mi tady. Jediné minus je, že bydlím 750 kilometrů od Olomouce, kde mám rodinu. Na druhou stranu bez házené bude více času, abych občas přijela.

Je v házené na nejvyšší úrovni běžné, že k tomu hráčka pracuje?

Když jsem dříve hrála v Chorvatsku a Maďarsku, trénovali jsme každý den dvakrát, na nic jiného čas nezbýval. Nedokážu říct, kolik týmů v Německu pracuje, ale myslím, že minimálně na pár dní v týdnu to skoro nikde není problém. S výjimkou klubů, které hrají ještě evropské poháry, tam to asi nebude možné.

Z pracovních důvodů chybí také Petra Tichá

Házená Česko - Dánsko

Michaela Hrbková není jedinou českou hráčkou, která musí ME vynechat kvůli práci. Petra Tichá (dříve Adámková), která se po čtyřech letech v Göppingenu, kde byla spoluhráčkou Hrbkové, vrátila do Poruby, se musela také omluvit.

"Na podzim jsem si našla novou práci a jsem ve zkušební době. Pracuju jako koncipient v advokátní kanceláři. Kdyby to šlo, určitě by mi v práci vyšli vstříc, ale před Vánoci je opravdu hodně práce. Bývám tam od rána do večera, někdy nestihnu ani trénink," říká devětadvacetiletá pivotka.

Sama si odjezd do Dánska neuměla představit. "Kdybych přešla na home office a pracovala z mistrovství, nebylo by to možné. Buď bych špatně udělala práci, nebo bych byla úplně jalová na hřišti," míní Tichá, účastnice dvou ME a jednoho MS.

"Trenér to věděl dopředu. Ráda bych s holkama bojovala na hřišti. Nehrálo se, na ME se speciálně letos všichni moc těší, mrzí mě to. V televizi si házenou určitě zapnu a když zápas nestihnu, podívám se zpětně. Držím holkám palce," dodává.

S reprezentací jste zažila dva evropské a dva světové šampionáty. Co pro vás znamenalo hrát v národním dresu?

Abych se přiznala, zpočátku jsem si mezi ženami nepřipadala moc vítaná. Bylo to takové "wow, jsem v repre", ale jako nejmladší mě mezi sebe zprvu tolik nebraly. Když jsem se tam zabydlela, začala jsem si to naplno užívat. Co reprezentaci převzal pan Bašný, byly jsme od začátku skvělá parta. S holkama jsme se na sebe navzájem těšily, měly jsme tam různé akce na stmelení kolektivu, nebylo to jen o házené. Když jsme pak v roce 2012 hrály po dlouhé době na ME, a ještě jsme postoupily ze skupiny, byla to bomba. Reprezentovat znamenalo čest, těžko se s tím budu loučit.

V roce 2017 vyvrcholila éra pod trenérem Janem Bašným postupem do čtvrtfinále mistrovství světa. Vy jste gólem po parádní akci rozhodla infarktové osmifinále s Rumunskem jen pár sekund před koncem, vzpomenete si občas na ten okamžik?

Samozřejmě, dost lidí mi to připomíná. Na MS v Německu jsem se hodně těšila, na fanoušky od nás i z Německa, ale ten turnaj mi vůbec nevyšel. Až na ten gól proti Rumunsku, který mě asi zachránil. (smích) Bylo to neskutečné, máme z toho sestříhané video i s hudbou, které mi pokaždé vžene do očí slzy. Když se na to dívám, mám husí kůži, jako bych znovu byla na tom hřišti. Jednou o tom snad budu vykládat svým dětem.

Video ze zákulisí českého týmu na zmiňovaném MS 2017. Závěr zápasu proti Rumunsku od času 3:30, rozhodující gól Hrbkové od času 6:35.

České házenkářky na MS 2017. | Video: YouTube kanál krobgraphic

Jaké šance má česká reprezentace na nadcházejícím ME?

Skupina se Švédskem, Ruskem a Španělskem není nejlehčí, ale která skupina je tam lehká? Vždycky jsme byli za outsidery a překvapili jsme, věřím, že nám ta role zase bude vyhovovat. Je otázka, jestli zůstanou všechny holky negativní na koronavirus, jak se sejde forma. Sice chybí dost hráček, ale jsou tam mladé šikovné holky, které si aspoň zažijí atmosféru ME. Věřím, že se podaří postoupit.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Zemřel fotograf Pavel Jasanský, bylo mu 82 let

Ve věku 82 let zemřel Pavel Jasanský. Byl jedním z nejosobitějších a nejinovativnějších českých fotografů 60. až 80. let minulého století, míní kurátor Pavel Vančát, který s ním spolupracoval na mnoha výstavách. Jasanský se věnoval divadelní fotografii a grafické úpravě tiskovin, fotografoval zpěváky i hudební skupiny. Spolupracoval s Divadlem za branou či Divadlem Na zábradlí.

Vytvářel subjektivní dokumenty a rozměrné snímky aktů, asambláže a plastiky. Kromě fotografií tvořil i grafiky, objekty, přemalby fotografií, projekce a instalace. V letech 1981 a 1982 se podílel na neoficiální výtvarné akci Most, kterou organizoval Jiří Sozanský a která reagovala na destrukci města Most. Po pádu komunismu spoluzaložil agenturu Signum a provozoval vlastní grafické studio Jago, v 90. letech také učil na pražské FAMU.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

Britský prodejce oblečení Boohoo koupil značku Debenhams. Obchody převzít nechce, hrozí zánik 12 000 míst

Britský on-line prodejce oblečení Boohoo koupil zhruba za 55 milionů liber (1,6 miliardy Kč) značku Debenhams, včetně jejího webu. Žádný ze 118 obchodů, které má Debenhams na hlavních třídách britských měst, se ale Boohoo převzít nechystá. Zájem nemá ani o zaměstnance, takže v ohrožení je až 12 000 pracovních míst. 

Společnost Boohoo převzetí značek Debenhams popisuje jako transformační záležitost a označuje ji za velký krok. Podmínky dohody ale znamenají zánik pracovních míst, což v prosinci avizovali už správcové Debenhams, když zahájili likvidaci této 242 let staré firmy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy